Duchovní správa poutního kostela v Králíkách II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Duchovní správa poutního kostela v Králíkách II
Areál poutního kostela s klášterem na Hoře Matky Boží.
Areál poutního kostela s klášterem na Hoře Matky Boží.
Základní údaje
Vikariátžamberský
Diecézekrálovéhradecká
Provinciečeská
FarářJ.M. can. ICLic. Mgr. Karel Moravec (rektor)
Kontakt
Adresa sídlaDuchovní správa poutního kostela na Hoře Matky Boží
Kopeček 1
561 69 Králíky
Webové stránkywww.klasterkraliky.cz
E-mailds@klasterkraliky.cz
Datová schránkackxmjp6
IČO73631035 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 06/2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Duchovní správa poutního kostela v Králíkách II je samostatnou duchovní správou při poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie na Hoře Matky Boží na území Římskokatolické farnosti Králíky.

Historie duchovní správy[editovat | editovat zdroj]

Poutní komplex nechal vystavět královéhradecký biskup Tobiáš Jan Becker v letech 1696-1700. Duchovní správa byla svěřena řádu servitů, kteří zde působili do roku 1883. V uvedeném roce duchovní správu převzala Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristé). Změna řeholního společenství se projevila na zařízení poutního kostela. Ten totiž krátce před odchodem servitů vyhořel, rekonstrukci již vedli redemptoristé, a ti zde nechali zřídit boční oltáře, dedikované světcům své kongregace. To, co se podařilo zachránit z původního vybavení, bylo umístěno do ambitů u kostela.

Redemptoristé na Hoře Matky Boží působili až do roku 1950. Tehdy byl místní řeholní dům v rámci Akce K zlikvidován. Celý areál kostela, kláštera a poutního domu byl následně uzavřen a přeměněn v internační tábor pro řeholníky. Ti zde byli drženi v izolaci od okolního světa a nuceni k otrocké práci v hospodářství. V roce 1960 byl internační tábor zrušen, někteří řeholníci zde však nadále setrvali, a poslední z nich odešel v roce 1965. Areál následně převzala Charita, která sem "centralizovala" řeholní sestry. Ty zde žily opět do značné míry izolovány od světa a měly být ponechány na vymření.

V roce 1990 se do kláštera vrátili redemptoristé, byla obnovena regulární duchovní správa a obnoveny poutě. Malá komunita členů této kongregace zde působila až do roku 2009. Tehdy řeholníci z Hory Matky Boží odešli z důvodu personální nedostatečnosti. Duchovní správu poté nějaký čas provizorně vedl diecézní kněz, který v klášteře původně žil již na odpočinku. Po jeho odchodu z kláštera došlo k omezení bohoslužeb a "poutního provozu" vůbec. V červenci 2013 byla tato provizorní situace vyřešena předáním poutního areálu královéhradecké diecézi, byl opět ustanoven řádný rektor kostela a duchovní správa obnovena.

Přehled duchovních správců poutního místa[editovat | editovat zdroj]

  • 1999-2004 P. Josef Groz, CSsR (rektor duchovní správy)
  • 2004-2008 P. Mgr. Josef Michalčík, CSsR (rektor duchovní správy)
  • 2008-2009 P. Anton Verbovský, CSsR (rektor duchovní správy)
  • 2009 (srpen-prosinec) R.D. Bohuslav Směšný (rektor duchovní správy)
  • 2009-2010 R.D. Mgr. Pavel Dokládal (administrátor)
  • 2010-2011 P. Stanislav Přibyl, CSsR (administrátor)
  • 2011-2013 P. Mgr. Josef Michalčík, CSsR (administrátor)
  • 2013 (květen-červenec) R.D. Mgr. Pavel Plíšek (administrátor z městské farnosti v Králíkách)
  • od 1. srpna 2013 J.M. can. ICLic. Mgr. Karel Moravec (rektor duchovní správy)[1]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

O duchovní správu poutního místa pečují dva diecézní kněží královéhradecké diecéze.

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba Poznámka
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Králíky-Hora Matky Boží neděle
čtvrtek
1. sobota v měsíci
ostatní soboty
10.00
17.00
11.00
17.00
poutní kostel
Kaple Králíky-Hora Matky Boží
bohoslužby ve všední dny v zimním období
kaple v klášteře

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rejstřík církevních právnických osob. www3.mkcr.cz [online]. [cit. 2017-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]