Dlážděné cesty ve Ždírci a v Bořejově

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dlážděné cesty ve Ždírci a v Bořejově
V Bořejově historická cesta končí u kostela sv. Jakuba
V Bořejově historická cesta končí u kostela sv. Jakuba
Základní informace
TypHistorická komunikace ze 17. - 19. století
Délkav obou vesnicích dohromady celkem cca 750 metrů
Provozovatelobec Ždírec
Značeníve Ždírci neznačeno, v Bořejově je součástí zeleně značené turistické trasy
Lokalizace
PolohaŽdírec – střed obce, Bořejov – střed obce
Souřadnice
Map
Nejvyšší bod376 m n. m. (u kostela sv. Jakuba v Bořejově)
Kód památky106232 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historické dlážděné cesty, které se nacházejí v centrálních partiích obce Ždírec a její místní části Bořejova v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, jsou památkově chráněné jako cenný urbanistický a krajinný prvek, který se dochoval v intravilánu obou vsí.[1] Cesty, jejichž vznik je odhadován na období od 17. do 19. století, byly pod názvem „Soubor kamenných čedičových dlažeb“ zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR v roce 2018.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ždírec i Bořejov jsou starobylé vesnice s četnými památkově chráněnými objekty. Písemné doklady o existenci Ždírce i bořejovské farnosti jsou z poloviny 14. století, avšak některé zmínky ukazují na ještě starší původ. V návrhu na památkovou ochranu historických cest se pracuje s datací jejich vzniku v rozmezí od 17. do 19. století, předkladatelé návrhu však nevyloučili, že s ohledem na středověký původ obou vesnic by uvedené cesty mohly být ještě starší.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vyhlášení památkové ochrany se týká pozemků ve vlastnictví obce Ždírec, konkrétně parcel č. 1292/1 a 1365/1 v katastrálním území Ždírec v Podbezdězí.[1] Podle mapové dokumentace v příloze rozhodnutí Ministerstva kultury ČR o vyhlášení kulturní památky je celková délka dochovaných starých dlážděných cest v obou vesnicích souhrnně kolem 750 metrů, z toho v menším Bořejově se jedná o zhruba 250 metrů dlažby (i s odbočkou k faře).[1][2]

Ve Ždírci historická komunikace vede středem obce od severozápadu na jihovýchod, tj. od návsi kolem kapličky sv. Jana a rybníka na jihovýchodní konec vsi u domu čp. 12.[1][3] Od novogotické kapličky z roku 1861 vede ještě odbočka dlážděné cesty směrem na sever do rokle.[1] U kaple vytváří dláždění trojúhelníkovou křižovatku a odtud směrem na východ pokračuje kolem někdejší památkově chráněné kovárny, jejíž hodnota však zanikla po nevhodné přestavbě, rovný úsek historické cesty. Na dlažbu ve Ždírci byly použity čedičové a pískovcové kameny. Oba materiály jsou zde vhodně kombinovány. Ve Ždírci, stejně jako v Bořejově, má komunikace okrajové lemy i vodící středovou linku.[1]

V Bořejově dochovaný úsek cesty vede přibližně severojižním směrem. Začíná u rozcestí na dolním konci vsi nedaleko autobusové zastávky a končí u kostela svatého Jakuba v nadmořské výšce 376 metrů.[3] Před kostelem u konce cesty se nachází dvě stě let stará Bořejovská lípa. Od kostela vede malá odbočka historické cesty podél hřbitovní zdi k památkově chráněné roubené faře.[1][3] Dlažba byla provedena starou tradiční technologií štětování, tj. usazování kamenů nasucho do pískového lože. Byly zde použity kameny čedičové i z tvrdého křemenného pískovce, a to jak kameny sbírané, tak i lámané, respektive štípané.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Rozhodnutí [online]. Praha: Ministerstvo kultury Ćeské republiky, 2018-07-14 [cit. 2024-02-07]. Dokumentace Národního památkového ústavu. Dostupné online. 
  2. a b Soubor kamenných čedičových dlažeb [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  3. a b c Kamenná čedičová dlažba [online]. mapy.cz [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]