Divadlo Karla Hynka Máchy
| Divadlo Karla Hynka Máchy (Litoměřice) | |
|---|---|
 Divadlo Karla Hynka Máchy (Litoměřice) | |
| Účel stavby | |
divadlo, restaurace a výstavní prostora | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Architekt | Josef Gaube (1782–1861) |
| Výstavba | 18. prosince 1822 – slavnostně otevřena klasicistní budova divadla 1923 – rozšíření a rekonstrukce budovy 1945 – budova poškozena za leteckého náletu 1969 – budova uzavřena z havarijních důvodů 1991 – znovuotevřena zrekonstruovaná budova divadla |
| Současný majitel | Městská kulturní zařízení v Litoměřicích, příspěvková organizace |
| Pojmenováno po | Karel Hynek Mácha |
| Poloha | |
| Adresa | Litoměřice,  Česko |
| Ulice | Máchovy schody 276/3–5 |
| Souřadnice | 50°31′58,87″ s. š., 14°7′53,93″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 29695/5-1756 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Divadlo Karla Hynka Máchy, před rokem 1945 Městské divadlo, je městské divadlo v Litoměřicích. Navazuje na tradice místního divadelnictví sahající prokazatelně až do 16. století.[1] Jeho památkově chráněná klasicistní budova byla slavnostně otevřena v roce 1822, a patří tak k nejstarším kamenným divadlům v Čechách.[2]
Budova[editovat | editovat zdroj]
Budova divadla (Litoměřice, č. p. 276), situovaná do dvora přilehlého Domu U Černého orla (č.12/4), vznikla přestavbou zde existujícího hospodářského objektu. Budovu v klasicistním stylu navrhl architekt a stavitel Josef Gaube (1782–1861), který je také autorem několika návrhů domů na litoměřickém Mírovém náměstí.[3] V roce 1834 a 1842 bylo divadlo rozšířeno a na začátku 20. století byly provedeny nezbytné bezpečnostní úpravy (železná opona a nouzové východy). V roce 1923 bylo divadlo rozšířeno do postranní Gebhardovy uličky. Nový hlavní vstup do divadla byl vybudován v roce 1929 z přilehlého dvora. V roce 1945 divadlo bylo poškozeno při leteckém náletu. Propadlé stropy a poškozené jeviště byly sice v roce 1952 opraveny, ale v roce 1969 divadlo bylo uzavřeno v důsledku havarijního stavu. Rekonstrukce divadla započala až v roce 1989 a dokončena byla v roce 1991.[4]
Na nároží divadla je umístěna socha Karla Hynka Máchy (1810–1836), zhotovená v dílně Václava Blažka, vztyčená v roce 1936. Za války byla ukryta, aby v roce 1946 byla znovu instalována.[5]
Činnost[editovat | editovat zdroj]
Divadlo původně fungovalo jako čistě německé. Výhradně česky se začalo hrát až roku 1952, kdy byla budova opravena po škodách způsobených válkou.
V roce 2022 Divadlo K. H. Máchy oslavilo 200. výročí založení nejen zlepšením některých interiérových prostor, ale i vystoupením řady hostujících umělců a uměleckých souborů.[6] V souvislosti s oslavami 200. výročí divadla byla připomenuta i hudební osobnost Václava Jindřicha Veita (1806–1864), jehož mramorová busta na divadelním nádvoří pochází z roku 1904.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HŮRKOVÁ, Ludmila. Z historie... |. www.mkz-ltm.cz [online]. Městská kulturní zařízení Litoměřic [cit. 2023-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Hrbek F. 200 let Divadla Karla Hynka Máchy. Z divadelní historie... Dostupné online: https://www.mkz-ltm.cz/divadlo/z-historie/
- ↑ Poche E. a spol. Litoměřice. Domy vnitřního města. In: Umělecké památky Čech 2 (K–O). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1978. Str. 275.
- ↑ Hůrková L. 200 let Divadla K. H. Máchy v Litoměřicích – dostupné online: https://www.mkz-ltm.cz/divadlo/z-historie/
- ↑ Homolová M. a spol. Litoměřice. In: Historická města Čech a Moravy. Vydal Reader’s Digest Výběr, s.r.o., Praha, 2011. Str. 245.
- ↑ Hrochová A. 200 let Divadla Karla Hynka Máchy v Litoměřicích. Z divadelní historie... Dostupné online: https://www.mkz-ltm.cz/divadlo/z-historie/
- ↑ Co víme o V. J. Veitovi – dostupné online: https://www.mkz-ltm.cz/divadlo/co-vime-o-v-j-veitovi/
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HEROUT Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Vydalo Středisko památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1978. 275 stran.
- HOMOLOVÁ Marie a kolektiv. Historická města Čech a Moravy. Vydal Reader’s Digest Výběr, s.r.o., Praha, 2011. 520 stran. ISBN 978-80-7406-177-6
- KUČA Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (III. díl). Vydalo nakladatelství Libri, Praha, 1998. 952 stran. ISBN 80-85983-15-X
- POCHE Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech 2 (K–O). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1978. 578 stran.
