Diskuse s wikipedistou:84.42.197.158

Zdravím: převzal jsem to z en.wiki, kde se uvádí jako král Athalaric (vnuk Theodoricha), samozřejmě pod dejme tomu "poručnictvím" matky. Ale pokud máte lepší a přesnější formulaci, prosím, momentálně mám pouze za cíl vytvořit pahýlky pro papeže za účelem sjednocení jmen a vytvoření pahýlků pro další rozšiřování jinými. Rozhodn nemám ambice být zde životopiscem papežů starověku či středověku. Cinik 06:36, 10. 3. 2006 (UTC)

Jinak titul papež používají i jiní, viz Papež (rozcestník). Cinik 06:39, 10. 3. 2006 (UTC)

Ahoj Ciniku, to máte pravdu s tím vnukem, pokud je to chápáno takhle. Co se týče formulace, pro větší srozumitelnost lze použít výrazu papež i pro ranou dobu, třebaže se římští biskupové jako papežové netitulovali od počátku, ale v 5.- 6.století s tím teprve začínají. Mě spíše "tahá za oči" výraz papež katolické církve. V této době byla přece církev formálně jednotná a kromě toho jiné křesťanské církve, pokud vím papeže neměli, maximálně patriarchu. Takže bych se moc přimlouvala za jednoduchý a jasný výraz římský papež. Možná byste ke všem mohl dát odkaz na základní literaturu, kde se píše o všech papežích. Jde především o

• Gelmi, J., Papežové, Mladá fronta, Praha 1994
• Kowalski, J.W., Encyklopedie papežství, Academia, Praha 1994

Hezký den Di

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Katolická Veličenstva. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. Případě možno na Wikcionář. --Zirland 09:28, 19. 3. 2006 (UTC)

Díky za upozornění, něco s tím udělám. Já tím myslela pouze vysvětlení pojmu, pokud by někdo toto heslo hledal, ale není problém to trochu rozšířit.

Zdravím Di

Tataři

Vážená paní kolegyně, změnu z Mongolů na Tatary Vám při vší vstřícnosti neschvaluji – moje známá, Tatarka Nina, by jistě protestovala. Současní Tataři jsou svým původem v podstatě Povolžští Bulhaři, nikoli Mongolové. Jirka O. 23:49, 20. 3. 2006 (UTC)

Souhlasím, ty Mongoly jsem tam právě vložila já, ale pak jsem se přizpůsobila již existujícímu textu. Nejde však o současné Tatary, ale o středověké - tímto etnonymem byli nazýváni Mongolové v evropských kronikách. Di--84.42.197.158 23:54, 20. 3. 2006 (UTC)

Subpahýly

Dobrý den, nenechte se prosím rozrušovat vloženými subpahýly k papežům. My to s I.P. nějak pořešíme, nechat se zatahovat do diskusí s ním by bylo ztrátou Vašeho času. S přáním pěkného dne --che 13:21, 26. 3. 2006 (UTC)

Zdravím

• měl jsem zato, že čeština ta jména zaměňuje poměrně často a považuje je za víceméně synonimická (Johanka z Arcu např. byla taky Jeane d'Arc), přičemž v literatuře jsem se zatím setkal pouze s Johanou (pravdou ovšem je, že jsem toho zas až tolik nepřečetl). První knihu si nevzpomínám, druhá se jmenovala tuším Lásky trůnu habsburského. Cinik 13:53, 26. 3. 2006 (UTC)

To máte naprostou pravdu, je to tradice, ale není úplně správná. Jde zřejmě o starší vliv německých textů, který překládá Juana jako Johana (toale není české). Správně by cizí jména měla být zachovávána ve své původní podobě, pokud nejde o vládnoucí osobu - což vlastně Juana v Kastilii formálně byla. Takže si můžete vybrat Juanu nebo Janu, ale pro Johanu (Johanku) není žádný důvod kromě zastaralých zvyků. Stejně tak je (Jeane) Jana z Arcu (Arku) nejvíce známá jako Johanka, i když pro to taky není důvod.

botticelli

ocenuji vasi snahu doplnit heslo botticeli, jen prosim, zda by nebylo prihodnejsi radeji se pokusit psat vetsi bloky textu a neukladat kazdou drobnost --Limojoe 05:45, 28. 3. 2006 (UTC)

Určitě ano, jenže mě občas napadně něco dalšího, až když text uložím. Di

Protože jsem tradičně špatně reagovala na špatné dikuzní stránce, kopíruju sem:

K výtkám ohledně mého textu: Nic jsem nepsala o italských městech jako obchodních velmocech ve 12. století, pouze že v té době začíná jejich prosperita. Chybou je, že jsem nezadatovala další větu:

Od 12. století v mnoha severoitalských městech rostla prosperita vyvolaná především zámořským obchodem. Největšími obchodními mocnostmi byla města Janov, Benátky a Florencie.

Co se týče cechů, cituji Hibberta, Florencie, 1997, s. 56:

Florentskou ústavu prohlašovali ti, kteří si ji cenili za mimořádně spravedlivou a demokratickou a mnohem lepší ve srovnání s formami vlády, praktikovanými v ostatních italských městech...Ve skutečnosti však byla Florencie také oligarchií. Stejně jako se v Benátkách na seznamech consigli objevují stále táž jména starých rodin..., tak se také opakují jména starých obchodnických florentských rodin v seznamech priorů: Peruzzi a Sederini, Strozzi atd.

Tj. ano, může se říct, že ve Florencii vládly cechy, ale to vůbec nevystihuje skutečnost, protože ty cechy byly ovládány několika mocnými rody, které je využívaly ke své prosperitě. Podobně to po pravdě fungovalo (i když slaběji) ve 14. století v Praze. V podstatě se dá mluvit o rodových mafiích. --Grw 17:17, 29. 3. 2006 (UTC)

Vážená kolegyně,

Florencie rozhodně mocností ve 12.století nebyla, ani obchodní ani politickou. To se totiž teprve vzmáhala, její raketový vzestup patří až do 13.století. Mnohem mocnější a významnější byla především Pisa i některá další města. Florencie samozřejmě byla v určité době oligarchií, zvláště po potlačení povstání ciompi, ale například na přelomu 13. a 14.století byla sociální základna signorie širší - priory byli představení cechů, a to i těch středních. Stěží lze tedy tvrdit, že cechy byly bezmocné. Naopak měly v rukou velkou moc. Druhou stránkou věci je, kdo stál v čele cechů a co vlastně florentské arti byly. Šlo totiž o něco úplně jiného než o řemeslnické organizace všude jinde v Evropě. Sedm horních florentských cechů v podstatě byla sdružení "podnikatelů", tedy oněch nejzámožnějšíéch rodů. Zdravím Di

Dóm ve Florencii

Dobré ráno! Myslím, že by bylo nejlepší vytahovat postupně obrázky z galerie, tak jak bude narůstat text. :o) Tím se vyřeší pocit některých, že obrázků je moc. S pozdravem Cinik 05:04, 30. 3. 2006 (UTC)

Hezký den, Ciniku, už mě to samozřejmě také napadlo. Konečně u Botticelliho je také větší množství obrázků a krátký text. Vždyť v takových případech řeknou názorné obrázky více než suché povídání. Víte, jakou jsem měla radost, že technicky umím něco dál (tedy přesouvat obrázky)? Di --84.42.197.158 05:09, 30. 3. 2006 (UTC)

Ludvík II. Němec

Takovéhle editace se ve Wikipedii považují za vandalismus. K mazání slouží buď šablona {{smazat}}, ale většinou spíš {{VfD}}, pokud článek obsahuje něco aspoň částečně smysluplného. Ovšem ani při vkládání těchto šablon se neodstraňuje obsah článku. Na to mají právo jen správci, s výjimkou případů porušení autorských práv. Díky za pochopení. --Egg ✉ 20:13, 6. 4. 2006 (UTC)

Eggu, vím, že jsem to neudělala podle pravidel, nezlobte se, ale jinak to neumím. To, co bylo obdahem článku, tam v žádném případě nemohlo zůstat. Vše je naprosto vymyšlené, ne chybné, ale vybájené, zkrátka blábol: děj, jména, datum úmrtí. Di--84.42.197.158 20:20, 6. 4. 2006 (UTC)

Vložit text {{smazat|Je to celé smyšlenka, hodí se možná do kabinetu kuriozit}}, byste určitě zvládla. ;-) Takže příště. --Egg ✉ 20:58, 6. 4. 2006 (UTC)

To bych snad už opravdu zvládla. Jen nevím, kde se dočíst, že kdy mám dát jakou šablonu. A neumím revertovat. Tak jsem právě alespoň napsala nového Ludvíka II. Hezký nový den Di --84.42.197.158 05:32, 7. 4. 2006 (UTC)