Diskuse k Wikipedii:Obrázek týdne/2020/09

@Dvorapa: Ahoj, v popisku jsi uvedl mikrokrystalické „květy“ oxidu inditého utvořené na nanokrystalickém povrchu. Nelétají tam tři řády v opačném směru? Je možné, aby mikrostruktury (10⁻⁶) vytvářely květy na nanostrukturách (10⁻⁹), převedeno např. na metrové krychly vznikaly kilometrové květy? Zdraví. --Kacir 22. 2. 2020, 00:18 (CET)

@Mykhal: Ahoj, prosím také o případnou revizi popisku obrázku. Díky.--Kacir 22. 2. 2020, 00:59 (CET)

Dobrý postřeh. Zatím jsem nenašel případnou primární publikaci, tak jsem se zatím zeptal autora na wikicommons. Tenhle obrázek ale mají třeba i na Smithsonianu s podobným popiskem (s překlepy). https://www.smithsonianmag.com/photocontest/detail/altered-images/the-stone-flower/ @Kacir, Dvorapa: —Mykhal (diskuse) 22. 2. 2020, 08:23 (CET)

Jasně, nemám v plánu do nadcházejícího Obrázku týdne ty mikrometry vkládat, IMHO zbytečné. Dvorapy jsem se zeptal, když mě ty předpony „praštily přes oči“; je možné, že něco přehlížím. --Kacir 22. 2. 2020, 08:36 (CET)

Nerozumím. Co je tam podle vás špatně? 100× zvětšení zcela odpovídá mikrokrystalickým květům na obrázku zhruba centimetrovým, vyrůstajícím na nanokrystalické povrchové vrstvě (nanocrystalline surface layer). Taková vrstva je mikrometry tlustá vrstva nanometrických zrníček. Představte si ji jako vrstvu písku na dně terárka, na kterém je posazený/vyrůstá krystal jako větší kámen. Růst krystalů začíná i z několika nanometrů velkých zrnek a může dosáhnout až metrových velikostí (viz největší krystaly na světě) --Dvorapa (diskuse) 22. 2. 2020, 14:14 (CET)

Jediné, co jsem asi zmršil ve svém popisku na portálu, byl překlad nanocrystalline surface layer, mnohem přesnější překlad by asi byl povrchová vrstva složená z nanokrystalů. Ale takový popisek by zase byl moc dlouhý, takže nanokrystalická povrchová vrstva zní jako dobrý kompromis mezi již poněkud zavádějícím nanokrystalickým povrchem. --Dvorapa (diskuse) 22. 2. 2020, 14:22 (CET)

Jistě, stovkové zvětšení odpovídá běžným mikroskopům např. filatelistů; u elektronové mikroskopie očekávám zvětšení v řádu tisíců a více, tj. pozorování nanosvěta. To by znamenalo, že květy jako objekty mikrosvěta by byly viditelné i ve světelném mikroskopu a nanostruktury na snímku vidět nejsou.--Kacir 23. 2. 2020, 00:43 (CET)

A proč ne? I elektronová mikroskopie umí malá zvětšení. Sice se to používá běžně spíš k orientaci na vzorku (aby operátor snadno našel místo, které chce zkoumat podrobněji), ale umí to. --Dvorapa (diskuse) 23. 2. 2020, 00:54 (CET)

Podivná se mně jevila formulace s nanokrystalickým povrchem, implikující představu zobrazení právě takových nanostruktur, které optický mikroskop sledovat nemůže. Škála zvětšení elektronové mikroskopie nebyla tématem. Faktem je, že v popisu na Commons je uvedeno stovkové zvětšení.--Kacir 23. 2. 2020, 02:03 (CET)

Nejsem si jistý, zda ty šedé tečky na pozadí mohou být nanostruktury, ale o ty na snímku nejde. Jde o mikrostruktury v podobě květů. --Dvorapa (diskuse) 23. 2. 2020, 02:44 (CET)