Diskuse:Veligrad

Tohle je naprostá hrůza, kdo to má číst a kdo to vůbec může dát dohromady? Nestrukturované bloky textů bez odkazů, styl, informativnost článku naprosto zabitá. Dávám upravit, ale pochybuji. --EdmundSquirrel 16. 10. 2010, 20:11 (UTC)

Dovoluji si navrhnout zařazení informací o jednotlivých lokalitách a jejich výzkumech přímo do jejich vlastních článků a v článku Veligrad ponechat pouze krátké shrnutí. --EdmundSquirrel 16. 10. 2010, 20:33 (UTC)

Tak se do toho pusťte. Váš návrh pokládám za rozumný; má moji podporu.--Kenad 25. 10. 2010, 13:07 (UTC)

Možná na to dojde, ale jelikož článek necituje žádné zdroje, chtěl jsem ponechat vkladateli prostor k jejich doplnění. Každopádně doplnit je bude pro mne velmi obížné, ne-li nemožné a jelikož nejsem s problematikou obeznámen nijak hluboce, bojím se, abych vložený text nějak při přesunu nepoškodil. Dal jsem žádost o pomoc na Projekt historie, ale žádná odezva. --EdmundSquirrel 25. 10. 2010, 16:53 (UTC)

Když je to hrůza číst, tak to prostě nečtěte. Když je to v nějaké knize, je to tam napsáno úplně stejným stylem a nikdo si netěžuje. Když tam dříve byly bludy, přímo ostuda encyklopedie, a jinak vůbec nic, nikomu to nevadilo. Proč jste neměli starost o zdroje informací, když tam byla vyloženě falšována historie naprosto ničím nepodloženými hypotézami, jako je tomu v odkazu např. na některých stránkách v odkazech, kam si autor stránek píše, co chce, bez ohledu na skutečnost? Pokud tam konečně něco je a někomu je odkaz na cca desítku titulů málo, je to smůla. Dělal jsem, co bylo možné v mých takřka nulových časových možnostech. Pokud se to někomu nelíbí, ať to klidně vymaže. Ostatně můžete si s tím dělat, co chcete a upravovat podle své libosti, já osobně nic proti tomu nemám. Co jsem věděl, to jsem vložil. Na víc ale opravdu nemám čas. Pokud je vám to proti srsti, proč jste tam dávno nevložili něco sami? Podle mne naprostá hrůza bylo to, co tam bylo předtím. Abych to nevymazal úplně (což by bylo asi nejlepší řešení), musel jsem to postupně po pár minutách mezi mojí prací v noci doplňovat. Pokud se vám na vložených informacích něco nezdá, doporučuji navštívit všechny lokality osobně, případně konzultovat přímo s archeology.

Omlouvám se za první příspěvek, ale příliš často se stává, že takové množství textu je vloženo anonymními uživateli a ponecháno bez ladu a skladu a nakonec vymazáno. Nevyjadřoval jsem se totiž k věcnosti, kterou bohužel ( a mrzí mne to) nemohu posoudit, ale k úpravě. Až posléze jsem si všiml, že na článku pracujete soustavně a za to Vám patří dík. Také díky za doplnění referencí, alespoň seznamem literatury, to už je velký posun. Ideální by ovšem byl referenční aparát přímo v textu. Doufám že jste tímto na Wikipedii docela nezanevřel a přeci jen ještě chvilku najdete a občas se sem podíváte. Zdraví --EdmundSquirrel 26. 10. 2010, 14:56 (UTC)

Já se zas omlouvám za nesoustavnost, a za zdlouhavost, se kterou se snažím postupně zjednat určitý pořádek v informacích, ale moje časové možnosti mi dovolují pouze ve volných chvilkách sem tam něco doplnit, často pozdě v noci. Reagoval jsem totiž na upozornění, že na několika webových stránkách včetně wikipedie se objevují jak písemnými prameny, tak archeologickými nálezy nepodložené bludy, šířené několika málo dobrodruhy s bujnou fantazií. S těmi stránkami se toho asi moc nenadělá, ale v případě wikipedie ta možnoat je. Pro mne jsou sice směrodatnější oficiální písemné materiály skutečných vědců, než fantastické hypotézy často neinformovaných laiků na jejich webových stránkách, wikipedii jsem ale chtěl troškou informací přispět. Nechávám tedy opravdu na vás, jak naložíte s textem. Máte naprosto volnou ruku, abyste dali textu charakter encyklopedický, neboť na víc mi opravdu v této pro mne hektické době nezbývá nejen čas, ale i chybí potřebný klid a hlavně energie. Možná, že bylo lepší začít úplně znovu, neboť celá struktura se mi nezdá příliš ideální. Do ní jsem už ale nechtěl nějak zasahovat. Nebudu mít vůbec nic proti tomu, když v tom pomůže i někdo jiný. Jestli ale neurovnaná struktura vyvolávala dojem nějaké recese, pak se omlouvám. Časem se snad dostanu k tomu to nějak učesat, pokud to neudělá někdo další. Pokud se týká té literatury, mělo by tam být vše k nalezení, v současné době ale není v mých časových možnostech vyhledávat zpětně, odkud si pamatuju některé pasáže. Řadu informací mám i z besed, přednášek a kolokvií. Např včera jsem měl s jedou archeoložkou čtyřhodinový rozhovor. Kromě toho i v oblasti archeologie dochází k dalším novým, někdy trochu i překvapivým nálezům, mnohé informace z literatury, přestože byly tenkrát aktuální, vždy byly, jsou a budou poplatné soudobému stavu bádání. Některé názory třeba i renomovaných badatelů byly již překonány, jiné naopak potvrzeny. Další celá řada nálezů teprve čeká na vyhodnocení. Nevím sice, odkud jste, ale poněkud mne překvapil náznak skepticismu vůči textu. Pohybuji se totiž v oblasti, kde je informovanost o této problematice docela obstojná.

Jisté je, že Jan Galatík a stránky jako Moravia Magna nejsou opravdu těmi referencemi, které by se na wikipedii měly objevovat... --Saltzmann 16. 11. 2010, 22:45 (UTC)

Má to smysl? V záhlaví článku do dálky "svítí", že článek není ozdrojován, je zapotřebí ho ověřit (důsledně uvádět zdroje ve formě řádkových referenci) a celkově jej upravit, přesto někdo stále přidává další kvanta většinou "neozdrojovaného textu". Nebylo by potom lépe to celé smazat, protože s tím už asi někdo těžko pohne (případně se do vylepšení ani nikomu nebude chtít)? --Saltzmann 22. 11. 2010, 00:05 (UTC)

Myslíte smazat poznámku, že článek není ozdrojován nebo smazat článek? Pokud článek, nic proti tomu, pokud se domníváte, že raději nic, než neozdrojovaný článek. Pokud si myslíte, že jediným zdrojem může být pouze literatura, pak tam tu poznámku nechte. Pokud připustíte, že zdrojem mohou být konzultace s archeology, účast na jejich přednáškách nebo účast na sympoziích archeologů a historiků, pak smažte poznámku o neozdrojování.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 77.92.197.66 (diskuse)

Ten, kdo se domnívá, že článek je vycucaný z prstu a je třeba ho ověřit, ať to udělá, ale to už ten článek mohl napsat dávno sám. Kdo chce pomoci upravit ho tak, aby měl více encyklopedický charakter, nechť pomůže.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 77.92.197.66 (diskuse)

Přečtěte si laskavě závazné pravidlo wikipedie WP:ŽVV. V krátkosti z něho vyjímám: „Wikipedie není místem pro vlastní výzkum. Citování zdrojů a zákaz vlastního výzkumu jsou spojené nádoby. Jediným způsobem, jakým lze dokázat, že neprovádíte žádný vlastní výzkum, je důsledná ověřitelnost všech důležitých informací v obsahu článku z důvěryhodných zdrojů.“ K dalšímu navrhuji Vám si taky přečíst další závazné pravidlo wikipedie WP:OV, kde se v krátkosti píše:

Články by vedle zjevných údajů měly obsahovat pouze informace, které byly publikovány zdrojem důvěryhodným a respektovaným nebo jinak společensky významným ve vztahu k tématu.
Editoři by měli u každé nové nezjevné informace uvést důvěryhodný zdroj. Tvrzení, které nelze věrohodně ověřit, může kdokoliv z článku odstranit.
Povinnost uveřejnit důvěryhodný zdroj leží na editorovi, který nezjevnou informaci přidal, nikoliv na tom, kdo se ji rozhodl odstranit.

To článek nedodržuje. Pokud se to v dohledné době nezmění, tak navrhnu smazání článku. Opravdu si myslím, že raději nic, než takový neozdrojovaný článek. --Saltzmann 5. 12. 2010, 13:55 (UTC)

Poznatky z přednášek a besed nejsou vlastní výzkum. Za vlastní výzkum se též nepovažuje shromažďování a uspořádávání informací ze zdrojů, jež jsou podstatou encyklopedické práce. Nevím, jakou máte představu o ozdrojování právě poznatků např. řečených na vědeckých sympoziích. Jestli se mýlím v názoru na ozdrojování nebo se domníváte, že v článku jsou nesmysly, smažte to. V tom případě se ale divím, že vám nevadily ty nesmysly, co tam byly před časem, byť ozdrojovaným, ale ze zdroje, který byl ovšem samizdatem a vlastním "výzkumem" postaveným na nepravdivých základech. Pokud encyklopedie není místem vlastního výzkumu, jak chcete získávat informace, které též musel předcházet nějaký vlastní výzkum historika nebo archeologa. A chcete-li zdroje, pak některé jsou zde:http://www.staremesto.uh.cz/index.php?session=0&action=read&click=open&article=1291101004 případně zde: http://www.mikulcice-valy.info/ (úplně dole)

Autor patrně není wikipedistou. Článek trpí především po stránce wiki, autor později úplně wikizaci vynechal, pokud se jí vůbec někde "dopustil" a alespoň u jmen místních a jmen badatelů by se měla wikizace provést.

Článek trpí také co se týká délky, ta je enormní a není to nutné. Vychází ze systému klasické encyklopedie, kde se každý odkaz a heslo musel vyhledávat,proto se to čtenářům usňadňovalo popisem stále stejnéhoči podobného, na wiki ale stačí kliknout a otevře se odkaz, který je podrobnější, proto je výhodnější držet články kratší s možností jak informovat v textu širším /rozuměj podrobnějším, specializovanějším/ odkazu, kupř: více, přesunuto, o tom pojednává ....... či na konci hesla uvést kategorii: Související články, podobné články na wiki

K délce ještě připojuji, že nevztahuje se přímo k Velehradu výčet a popis poloh jako Bratislavský hrad, Náklo, Děvín atd. Je potřeba je přesunout na příslušné již založené články, které jsou paraoxně pahýly /kupř. Náklo/ a v textu ponechat jen krátké formulace spojené s hypotetickým Veligradem, či knihou arabského kupce, kupř: Děvín nemohl být Veligradem, jelikož byl v té době již znám pod názvem Dowina a uvést zdroj, kde se o Dowině píše, to samé u Nitry, kde je opět znám termín Nít. To platí také pro Mikulčice, které mají na stránce místa přespříliš a jsou dále zpracované na svém vlastním hesle. Jejich vztah k Veligradu text vůbec nepopisuje jen větou: Prof. Havlík se domníval, že se jednalo o grad Morava, několik badatelů se však přiklání k názvu grad Slavnica či Slivnica. Dále se jedná spíše o histotii lokality Mikulčic a jejich naleziště, ano, je to významné, ale proč to není v sekci Mikulčice a je to ve slovanském Veligradu? Článek by měl pojednávat o teorii, údajného hlavního sídla, především na základě srovnání s prameny a s ostaními teoriemi a nalezišti. Ale jak k tomu může dojít, když autor dopodrobna popisuje lokalitu Staré Město, a neuvede zdroje, pokud jsou těmi zdroji publikace zmíněné v sekci Literatura, tak proč neuvedete strany ve zmíněných knihách /uvádí se jako s./, jinak se musejí přečíst knihy celé /či použít rejstřík, což ztěžuje zase přesnost vyhledání příslušné informace/ aby se našla požadovaná informace. Především se jedná o podčlánky "Bubalov, Na Zerzavici, Na Valech, staroměstské Špitálky, Svatojiřský ostrov", kde se v hesle nevyskytuje ani jeden zdroj, kromě Uherské Hradiště - Sady, ten tam ale zůstal z minulosti článku.

článek trpí tím, že prostě vychází z literatury, což na wiki není obvyklé a těžko se dají bez zapůjčení knih ověřit, bez uvedení stran je to ještě obtížnější. Povětšinou ale uvádí většinou fakta, která jsou všeobecně známá /Metodějův hrob, Bořivoj atd./ a vztahují se k lokalitě Starého Města a Mikulčice. Co je plus, že zmiňuje zajímavé teorie z minulosti o Veligradu, což je velké plus. Snad jen k tomu vlastnímu výzkumu, není pravda, že se autor v textu snaží dokázat, že Veligradem byla právě tato aglomerace nebo dělá vlastní výzkum, poukazuje pouze na odhadovanou velikost, od skromných cca 24 hektarů až po nějakých 200 kilometrů čtverečních z teorií konce 18 a 19.století, což by činilo z Veligradu jakýsi slovanský Tenochtitlan na několika ostrovech a poloostrovech v podhůří Chřibů a exsopky Rochus. Což je teorie 19. století, uveden je i romantický badatel, nikoliv autora textu, dodává zdroje, uvádí literaturu. Chybí jen upřesnění v pramenech, ale v podstatě by to mělo stačit k dohledání, pokud jsou knihy strukturovány, to znamená vybaveny rejstříky. Autor textu zmiňuje také výskyt pojmu Velehrad v historii daného místa, uvádí ukázky z místopisu i příklady rozměry hradeb, uvádí také odkaz na jiná slovanská velkoměsta (Novgorod) To není vlastní výzkum .

Článek opět má kromě, bohužel, trochu historický literární styl, který jej zbytečně natahuje. Nečte se to špatně, ale je mnohdy zbytečný jako by vyprávěcí: .... To však platilo pouze do okamžiku ... Počátky výzkumů byly ve znamení hledání zbytků ... /expresivní a trpí i pravopis/: ... Další nálezy, které unikly skáze /zkáza jako destrukce/ při stavbě... časté je i neboť atd. Jiné části obsahující výčty nálezů jsou ale bez wikizace: třmen, plaketa, přezky, břitvy, ocílky, kleště, klíče, podkovy, jehly, jehlice, přesleny, proplétačky, šídla, roubíky, okovy, kování, brusle, píšťalky, křesadla, příbor, nůžky, hladidla, rukojeti, hřebeny, knoflíčky, korálky, zbytky pláten a kůže, brusy, cihly, střešní tašky ...

Neověřitelná informace je ale správně umístěná v sekci mýty a legendy /resp. Pověsti/, kde se uvádí moravský původ Magyarország fontos hegyeivel - Tátra, Mátra, Fátra jako trojvrší Buchlova, Barborky a Holého kopce, je to malinko kontroverzní, ale vzhledem k významu dané lokality, bylo to místo, kde se sloužila liturgie Metodějem staroslověnsky, tedy teprve čtvrtým liturgickým jazykem po řečtině, latině a hebrejštině, muselo toto místo ovlivnit okolní sousedy to byl také jeho účel, ale to by se zde mohla rovnout uvádět azbuka a jiné vlivy veligradu. Fakt že zmíněná legenda o trojvší je v sekci, mýtus či pověst, tak to samozřejmě lze ponechat, bez problémů. Samotný původ tohoto ikonografického trojvrší /kupř. ze slovenského či z uherského erbu/ je neznámý, a oficiálního vysvětlení /Tátra, Mátra, Fátra/ se mu dostalo až od maďarských nacionalistů někdy v 19. století a to během kampaně v rámci tzv. R-U vyrovnání, ale každý kdo se podívá na mapu tak zmíněná pohoří podobu takového trojvrší dohromady dát nemohou... jiná teorie panuje o bývalé sopce Rochus a hoře Říp, údajně, když se přemísťoval Svatoplukův dvorec do Čech, vzal s sebou vše co mohl, jen církevní místa ne, a jelikož byla na Moravě dočasně ztracena, stala se základem nové kultury právě hora Říp /v té době ještě nebyla známa legenda o fiktivním Praotci Čechovi, tu stvořil až Kosmas/ také bývalá sopka, právě jeho výběr byl z důvodu Bořivojova stesku po vyhaslé sopce. Rotunda ze 12. století /zasvěcena sv. Jiří/ na vrcholu Řípu stojí právě na místě zničené kaple z Bořivojovy éry. Podobná moravská legenda se vztahuje i k vrchu Opyš v Praze, na kterém dnes stojí Pražský hrad.

kromě teorie Nákla se nevyskytuje nic sporného a Náklo je uvedeno jako teorie populární v současnosti. Vyšla o ní také kniha "Náklo", existuje také sdružení příznivců této teorie, provádí se amatérské archeologické průzkumy, srazy a oslavy- myslím, že stojí za zmínku je uvést v sekci teorie a hypotézy Veligradu. Galatík sám zmiňuje kromě kontroverzí /jako že holá "Moravská Sahara" vznikla činností velkomoravské civilizace, a oblast stihl tedy stejný osud jako Dalmácii, Řecko či Velikonoční ostrov/ také zajímavé římské památky na Moravě, ať už na zámku Milotice, či literaturu o nich od profesionálních historiků. Římské památky na Moravě, resp. na jantarové stezce jsou celkem populární a v současnosti se objevují další nové důkazy o těchto římských legiích. V textu je uvedena existence slavných římských cihel ve Starém Městě /i jejich přesný počet/ z dílny ve městě Cornatum v Rakousku. Proto bych Náklo a jeho teorii ponechal. Bylo také v článku na počátku. Wikipedie má podle stanov zaručovat základní přehled, k podrobnějším okruhům a studiím poté slouží wikiverzita, která má i edukativní ráz různých kurzů a školení /kupř. workshop fotografie atd./

(Howard Percy 13. 1. 2011, 15:11 (UTC)).

Nevím, kdo dodal dosti obsáhlý text k trojvrší, byť do oblasti okrajové, jako jsou pověsti a lidová podání, sám bych mohl na toto téma přispět dvěma stránkami, ale to považuji za zbytečné. Zbytečně to odvádí od problematiky lokalizace Veligradu. Už tak je tam dost toho, co by si zasloužilo vytvoření samostatných článků, zde se alespoň jedná o lokality, které, byť ojediněle, byly spojovány s Veligradem, přestože se později dokázalo, že chybně. Dal jsem je tam spíš proto, aby každý mohl sám posoudit, zda daná lokalita mohla či nemohla být mocenským ústředím říše. Pochybné jsou však pověsti o údajných sopkách Řípu a výběžku vrchu Rovnina s kaplí sv. Rocha. Jednak neznám žádnou takovou údajnou pověst, jedná se spíš o novodobé spekulace, a kromě toho Říp a Rochus jsou geologicky i tvarově tak odlišné, že spolu nemají nic společného. Říp je sice vulkanického původu, ale není to sopka, nýbrž magmatem vytlačená kupa, Rochus je pouhý výběžek poměrně rozsáhlého vrchu Rovnina a je tvořen spraší a sprašovou hlínou, tedy nezpevněnými navátými sedimenty, popř. úbočí a úpatí pískovcem a jílovcem, tedy zpevněnými sedimenty. Po nějakém neovulkanismu není ani stopy. Rochus má s Veligradem spojenu jen geografickou blízkost a Říp s Veligradem už vůbec nic. Tuto část doporučuji vymazat jako mírně zavádějící. Výčet archeologických nálezů je uveden ve stručnosti a pro představu, co všechno bylo nalezeno, a bez odkazů z toho důvodu, protože výčet pramenů je obsáhlý, rozepisovat se k jednotlivým nálezům by bylo příliš rozvláčné a srovnatelné s délkou článku. Co se týká chybějících odkazů, je to dost problematické. Řadu věcí mám v hlavě (včetně citací), kromě uvedené literatury jsem čerpal z přednášek, z účasti na sympoziu archeologů, z osobních konzultací. V těch knihách to určitě je, mnohdy se opakují, některé jsou naopak mírně revidovány novými poznatky. Musel bych ale pročíst znovu pár desítek knih a vyhledávat jednotlivé údaje v textu a přiřazovat k údajům v článku. Dále jsem neporozumněl zmínce o "hypotetickém" Veligradu. O ten mi vůbec nejde. Mne zajímal vždy skutečný Veligrad, čili místo, kde skutečně stálo mocenské ústředí říše. V diskuzi byla i poznámka o tom, zda se snažím dokázat, kde to místo bylo. Nesnažím se nic dokázat, to ať dokazují archeologické výzkumy, já se snažím pouze vědět. Podle mého názoru ale již není co dokazovat. Kdo zná podrobně skutečnosti, tomu by to mělo být jasné z vlastního úsudku. Mgr. Jindřich Žaludek

Vážený pane 77.92.197.66 či pane Jindřich Žaludek,

laskavě nemažte verzi s odkazy, tedy řádně opatřenou verzi zdroji a nenahrazujete ji pochybnou /Vaší novou verzí/, tedy odkazy neupravenou verzí /a ke všemu spojenou se smazáním všeho evidovaného, wikizovaného, ozdrojovaného/, která je podle Vás "objektivně" správná, ještě navíc signovanou jako autor: 77.92.197.66. Uvádíte spoustu tvrzení jen "z hlavy" bez patřičných odkazů, jakési naleziště u Salašky zničené buldozery atd. /bez zdroje, jen "co říkal" staroměstský bagrista/ ... to je prosím Vás, neúnosné ... Mimo jiné Vás, také slušně žádám a velmi Vás prosím, naučte se pracovat ve wiki, hlavně wikizujte termíny již na wikipedii umístěné, či které by stály o wikizaci, nebudete psát poté nesmysly o odkazech:/?/ co to znamená??? pokud napíši, že se někde naleznul meč, střep atd. je dobré, jej wikizovat vypadá to v editačním okně takhle meč, teorii stvořil Palacký ... jinak váš text je jen literární blábol a přidáváte práci wikipedistou /tedy i mně/, kterou /když za Vás odvedeme/ pak arogantně smažete /nahrazíte verzí bez wiki/ myslím /ještě jednou pro jasnější pochopení/ že píšete bez odkazu na wikipedii,/bez odkazu, příkaz, command, naleznete v horní liště vypadá jako had co se kouše do zadečku, unavená osmička, nekonečno/ to poté vpasuje Vaše bystré inteligencí nabité příspěvky na literární výlev z dějepisu ZŠ, ukázka 1: (K. Hanáka, A. Horsáka, J. Kočiše, E. Lepku a V. Hrubého)... To vše je hezké zmínit, ale je potřeba to také wikizovat... /uvedu následně polopatické ukázky s příklady/ alespoň se snažte u jmen gymnaziálně pověd. osobností /viz výše, Palacký/, nebo u termínů místních: ukázka 2: Váš text cit. "metropolitní výšiny (jak ji nazval objevitel Vilém Hrubý), bezprostředně však již zřejmě nepřináležející ke staroměstské aglomeraci, mohlo být sídliště s vlastním pohřebištěm na opačném svahu výšiny nad Olšavou v poloze Sady - Horní Kotvice ...atd." ... každé malé dítě napadne ihned wikizovat Olšava, Horní Kotvice atd. u termínů řemeslných oblastí, to napadne středněinteligentní batoleopět, cit. "hrnčířství, železářství a kovářství, řemenářství..." opět wikizovat, a opět /jaký div/ to vypadá takhle kovářství, hrnčířství atd. atpod. .. poté zkuste jednotlivé nálezy, které uvádíte, opět wikizovat, citace Vaší verze, kterou jsem se snažil wikizovat, a vy superarogantně smazal cit: ... gombíky, prsten, náušnice, emailem zdobené nákončí opasku, wikizace vypadá jako email(barva), gombíky atd. pochopí to téměř každý průměrně opečovávaný kojenec, jemuž je k hraní poskytnuta rubikova kostka ... Co se týká trojvrší a mytologie, či heraldiky, nejde o žádné okrajové události, ale o řádnou podsekci "mýty a pověsti" každá epocha vzbuzuje /vzbuzovala/ nějakou diskusi, která se mírou dosažení znalostí v dané civilizaci liší, ale vždy je dobře /správně, užitečně/ napsat /sdělit, podat informaci/ o faktech, jaké pohledy se na danou problematiku vznikali či vznikají na Slovensku či v Maďarsku, oprostěno od hrdopyšstí a arogance ... /vám téměř vlastní/ ... není ale adekvátní podobný typ informací arogantně mazat /dokonce smazat podsekci "Termín Velehrad v zahraničí", pokud existují současné teorie a hypotézy, tedy teorie z roku 2011, a pokud jsou dokonce stále sporné je dobré se o nich alespoň zmínit /neznamená to, že je zastáváme, pokud o nich píšete/, jen kvůli všeobecnému přehledu, který wiki zaručuje a uvést adjektiva jako "kontroverzí teorie", "sporné hypotézy", pokud je ale smažete, je to "superarogance" jinak to nazvat nelze, pokud Rochus není geologicky podobný Řípu, nic to neznamená, jelikož v 9. století by měl kníže Bořivoj stejné představy při vyslovení termínu magmat /který uvádíte jako argument, "kupa"/ nebo velký třesk, geologické složení jej jistě zase tolik v té době nezajímalo /nebralo/, pokud tam byla podoba vizuální, v české tabuli by se jistě těžko hledala více podobná hora /jako je Říp/ hoře Rochus ...

Konkluze: pokud jsou vaše tvrzení v nějakých knihách, esejích, věd. publikacích, archeo. sbornících zahrnuty, uveďte, prosím, vždy kde, to znamená "s." a poté číslo stránky "1, 2,3,4 ...", kde nalezneme k ověření Vámi zmíněnou větu, verzi, tvrzení, úsudek. Jinak jsou to tvrzení zavádějící. Veligrad s termínem /adveribialem nekongruentním/ "hypotetický", tedy ještě jednou Veligrad hypotetický, se vztahuje k hypotézám, které jej lokalizovaly v průběhu 19. století, /či 20. stol./ bylo jich bylo několik desítek, a ve 20. i 21. století se opět vynořují /vynořovaly/ další hypotézy. jsem rád, že téma je stále aktuální ... Veligrad dodnes není přesně určen, stejně jako kupř. Wogastisburk. Tato stránka wiki pojednává právě o velkomoravském Veligradu obecně. Nikoliv jen o Starém Městě u Uherského Hradiště, které je jedním z jeho hypotetických sídelních míst ... Podrobné popisy Pohanska, Děvínu, Mikulčic, či Bratislavského hradu (dnes se razí i termín Slovenský hrad), kterí mají dokázat, že nejsou Veligradem, patří do stránek /Hesel/ k jednotlivým nalezištím /to znamená přesunout tam jejich obsah a v hesle Veligrad, pouze ponechat odkaz na tyto hesla a krátkou shrnující zmínku /bez gombíků a nalezených dýk/, ať si každý udělá svůj vlastní názor po pročtení hesla "Trenčínský hrad", "Nitra" /která je bez obsáhlé akropole/ Pohanska, Mikulčic atd., to znamená, že o nalezišti Pohansko, kde píšete, že se naleznul gombík, je dobré text umístit do hesla Pohansko /i se všemi gombíky/, i z důvodu, že kupř. na stránce Nitra či Staré Město není o velkomoravské historii mnoho, někde chybí téměř zcela, a to je přece /jak sám uznáte škoda/ především proto, že Vaše verze daných lokalit je zahrnuta /trochu mimo/ v hesle Veligrad a má dost obsáhlé podání ...

Heslo Veligrad by mělo být zpracováno jako domnělé centrum Velké Moravy /opravdu tam nikdo z nás nebyl, ani ten nejerudovanější archeolog, a i ten vám řekne v diskusi, že vše je jen hypotéza a že takový bulharský archeolog zase vše bude klást na území Bulharska/ ... zkrátka vždy se jedná o stanovisko hypotetické, nikdo z nás u toho opět zdůrazňuji nebyl ...

P.S. Nemažte ozdrojované a wikizované verze, evidujte je o nové poznatky, nebo wikizujte a ozdrojujte přesněji Vaše vlastní příspěvky, toto není vhodné místo na realizaci Vašeho ega ... o tom, kdo co evidoval, vypovídá historie editací ... tam naleznete aktuální verzi, i dřívější a jména či IP editorů ...

(Howard Percy 25. 2. 2011, 00:26 (UTC)).

Pojem Velehradu ve světě se nevztahuje k historickému Veligradu, ale k současnému Velehradu. Nepleťte si laskavě tyto dva různé pojmy. Byl přesunut do článku Velehrad. Tady nemá co dělat, obzvlášť když už stejný text figuruje na jiném, správném místě. Stejně tak trojvrší je samostatný článek, a byl vytvořen. Tady také nemá co dělat, rovněž ve stejné podobě figuruje na jiném místě. Já možná nemám ihned čas na wikizaci, vy zase nevíte, co kam patří. Nevím, proč pletete heraldický článek, kterému přísluší samostatnost, do již tak dlouhého článku, kde vše, co tam je, přestože toho je moc, se týká výhradně problematiky lokalizace Veligradu. Vytýkáte mi, že jsem popsal lokality, kde se skutečně Veligrad hledal, přitom tam vkládáte něco, co s Veligradem nemá společného téměř nic. Pokud tvrdíte, že Veligrad nebyl lokalizován, je to jen vaše nevědomost o této lokalizaci. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10123499335-zahady-toma-wizarda/307292320500034/video/ http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1127325727-po-stopach/404235100031008/ Dnes není situace před čtyřiceti či pětadvaceti lety, archeologie už není žádná bezmocná věda. Ten článek jsem zodpovědně zpracoval téměř celý a nepřeji si, aby jej někdo znehodnocoval vymyšlenými báchorkami poslední doby zaměňujíce je za dlouhodobé místní tradice. Vytvořte si svůj článek Bájný Veligrad a tam si pište, co chcete. Mne zajímá ten skutečný Veligrad, tedy mocenské centrum raně středověkého státního útvaru. 77.92.197.66 1. 3. 2011, 01:54 (UTC)

Archeologické lokality, které byly v minulosti spojovány s Veligradem, nebo kde byl Veligrad hledán, byly přesunuty do jiných částí, a byl jim vytvořen odstavec týkající se jejich historie nebo archeologického výzkumu. O. K. To samozřejmě beru s povděkem. 77.92.197.66 1. 3. 2011, 08:40 (UTC)

1- Velehrad ve světě se vztahuje k místům, které souvisejí s Veligradem Cyrila a Metoděje, ke kteréme se vztahuje i mnohem mladší současný Velehrad s bazilikou ze 13. století. Bazilika na Velehradě nese název Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje a její dějiny jsou spjaty s původním klášterem cisterciáků. Zakladateli kláštera byli moravský markrabě Vladislav Jindřich s jeho bratrem Přemyslem Otakarem I. a olomoucký biskup Robert. Výstavba kostela byla zahájena patrně v letech 1210 - 1215. S velkomoravským Veligradem má společný pouze název Velehrad.

U hesla Vyšehrad je táké nutné zpracovat "bájesloví" a nevytvářet "Bájný Vyšehrad". Mytologie poté může doplňovat fakta: Libušiny lázně jsou zříceninou malé části obranných hradeb Vyšehradu na jeho západní straně apod.

Odkazy na Českou televizi, které uvádíte, mají řadu věcných chyb, Zástřizly jsou podle speakera Zástřiží, Smraďavka je jezerem a lázně Leopoldov jsou nazvány v pořadu "téměř lázně" ... apod.

K vašemu textu: cit. "Ten článek jsem zodpovědně zpracoval téměř celý a nepřeji si, aby jej někdo znehodnocoval vymyšlenými báchorkami poslední doby zaměňujíce je za dlouhodobé místní tradice. Vytvořte si svůj článek Bájný Veligrad a tam si pište, co chcete. Mne zajímá ten skutečný Veligrad, tedy mocenské centrum raně středověkého státního útvaru."

Nemám zájem vytvářet si svůj článek a tam si psát, co chci, o tom wikipedie není, to doporučuji spíše Vám. Můžete si zakoupit doménu a místo na serveru a hodně štěstí. V historii editací jsem vás jako zakladatele článku nenašel, jsou tam zcela jiná jména než Vaše IP:

Z historie editací hesla "Veligrad":

(teď | předchozí) 29. 8. 2009, 07:16 Blahma (diskuse | příspěvky) (7 342 bajtů) (nový článek vyčleněním a drobnou úpravou části článku Uherské Hradiště (hlavní autor Wikipedista:Howard Percy)) (zrušit editaci) (Howard Percy 1. 3. 2011, 20:16 (UTC)).

Nepsal jsem o zakladateli ale o práci na jeho současné podobě. Původní verze byla kratičká a zcela nesmyslná, neboť stavěla na nepodložené hypotéze soukromého "badatele" pana Galatíka. Ten zcela popřel všechny vědecké závěry a šíří zvěsti o neodbornosti jak celých generací historiků, tak archeologů. Uznáte jistě, že ponechat něco takového na wikipedii by bylo ostudou. Nepřesností z jednoho televizního pořadu jsem si všiml rovněž, ale za ně nemohu. Možná, že slova muzejníků budou přesnější: http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=2301. Ony jsou drobné nepřesnosti i v literatuře publicistů píšících o historii, včera jsem o nich hovořil s doc. Luďkem Galuškou, příležitostně odstraním. Pokud se týká toho odstavce Pojem Velehradu ve světě, tak první věty tématicky patří spíš k Velehradu dnešnímu, přestože cyrilometodějská tradice byla do dnešního Velehradu přenesena z velkomoravského Veligradu, tedy dnešního Starého Města. Nicméně Vám dávám za pravdu, že další text v odstavečku o pojmu Velehradu v Itálii, kde se popisují zobrazené výjevy, by do článku Veligrad zažazen být mohl. Zarazily mne však ty první věty. Jestli tedy chcete, tak tam tu historickou část nějak vhodně zařaďte. Ještě k té lokalizaci. Dříve se vedly sáhodlouhé diskuse. Bylo to dáno lokálním patriotismem tehdejších archeologů a jejich rivalitou. Profesor Hrubý měl těžší pozici jako nestraník oproti akademiku Poulíkovi, podporovanému tehdejšími stranickými orgány. Konec této patové situace nastal až v roce 1987, když vedení výzkumů ve Starém Městě po úmrtí V. Hrubého a odchodu K. Marešové převzal v roce 1986 autor archeolog Luděk Galuška. K obnovení výzkumu zbytků profánní architektury v poloze „Na Dědině“ došlo v roce 1987 a 1988. V jeho průběhu byly získány a také před odbornou komisí v čele s J. Poulíkem obhájeny jasné doklady zdejší existence profánní architektury palácového typu, chronologicky související s dobou Velké Moravy, kterou dříve Poulík nesprávně datoval do 13. století. Dnešní archeologové už nesrovnávají nesrovnatelné. Omlouvám se, pokud jsem byl příliš puntičkářský, ale jde mi pokud možno o co největší přesnost. 77.92.197.66 5. 3. 2011, 21:49 (UTC)

v pořádku, spíše bych uvítal vysvětlit Bubalov a bumbalov či bumbalovský val nebo bubalovský val. V textu se vyskytují různé verze. (Howard Percy 25. 5. 2011, 19:16 (UTC)).