Diskuse:Tvrz Třenice

Existence tvrze

Prohledal jsem níže uvedené publikace, dále archiv časopisu Hláska do roku 2012, webové katalogy [1] a [2] a rejstřík památek. Žádný ze zdrojů neobsahuje ani zmínku o tvrzi ve Třenicích, selhal i Google. Encyklopedii českých tvrzí nemám, ale absence informací v uvedených dílech mě vede k domněnce, zda tvrz vůbec kdy existovala. Otomar Dvořák není historik ani odborník na panská sídla, jeho knihy nelze považovat za věrohodné, a proto článek nutně potřebuje další zdroje.

• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Podbrdsko. Svazek VI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 
• KAŠIČKA, František. Tvrze středních Čech. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1984. 80 s. 
• Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. 

--Petr Kinšt (diskuse) 20. 5. 2017, 20:23 (CEST)

Setjný problém jsem řešil také, psal jsem tak již před rokem a půl přímo Otomaru Dvořákovi. Citace z mého mailu: "(...) kde jste, prosím, čerpal informace o tvrzi, která dříve byla ve Třenici? Přečetl jsem již dost knížek, ve kterých se o Cerhovicích, potažmo Třenici psalo, ale nikde jsem na informace o tvrzi nenarazil. Rád bych se o ní dozvěděl víc. (...)". Z obdržené odpovědi: "(...) Co se týče vašeho dotazu, o místě, kde stávala třenická tvrz, píše berounský učitel, archivář a zakladatel okresního muzea Karel Kazda v knížce "Pověsti a staré tradice z Podbrdska", která vyšla roku 1923. Myslím, že o třenické tvrzi je také zmínka v "Monografii Hořovicka a Berounska" z roku 1930. (...)" Monografie mám poměrně pročetlé, tam jsem na tu zmínku asi nenarazil, knihu od pana Kazdy jsem v ruce neměl, ale popř. zapracuji na jejím sehnání. --MiroslavRouta (diskuse) 22. 5. 2017, 12:19 (CEST)

Zmínka, o které píše níže Freibo, dokládá s jistou nejasností historickou existenci, a dějiny tvrze od Dvořáka snad také nebudou úplně mimo, i když publikace z let 1923 a 1930 jsou poněkud letité a už vzhledem k názvům nemusí být spolehlivé. Přeformuloval jsem popis podoby, aby bylo patrnější, že jde spíš o domněnku než doloženou informaci. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 5. 2017, 21:27 (CEST)

Ještě k historii mě napadá, že první majitel Zálužského hradu se uvádí až k roku 1358, zatímco u tvrze se o hradu píše už k roku 1275. Také spojení „pobočka… hrádku“ není v pořádku. Bylo to manství, správní centrum (na to je k hradu moc blízko) nebo něco jiného? --Petr Kinšt (diskuse) 22. 5. 2017, 21:35 (CEST)

Jenom doplním drobnou zmínku z článku Tvrze na Berounsku v Archaeologia historica (FF MU). Zde se píše: „ Deset menších sídel indikují zmínky psaných pramenů, jejich poloha však není zcela jasná (Borek, Bykoš, Hatě, Hostomice, Hýskov, Chodouň, Koněprusy, Litohlavy, Třenice, Vysoký Újezd 1).“ Jedním z autorů článku je docent Vařeka z katedry archeologie na ZČU v Plzni. Takže tvrz zřejmě nebude tak docela výmysl, problém bude, odkud pan Dvořák vzal tu historii. Kdyby se někomu chtělo, zde je publikační činnost pana docenta Vařeky, třeba tam něco najde: (1) --Freibo (diskuse) 22. 5. 2017, 12:46 (CEST)