Diskuse:Třída Furutaka

Článek týdne

Tento článek byl v 17. týdnu 2012 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Článek byl 2. 9. 2011 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 17. 9. 2011 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

WP:Q

Pár drobností a otázek ode mne:

• Ano nebylo by od věci napsat jména lodí třídy hned na začátek úvodu
• Ano co takhle nalinkovat průzkumný křižník a napsat o něm aspoň krátký pahýlek? ;)

No, link jsem dal, ale jak bude vypadat případný pahýl, to teprve uvidím. ^_^

• Ano v IB popisek obrázku V Lacroix & Wells je tato fotografie horizontálně převrácená,[1] ale vyústění ventilace na dolním můstku potvrzuje správnost orientace této fotografie. mi přijde zbytečný.
• Ano Furutaka je nesklonná?

No, imho může být. Případně by se mohla skloňovat asi podle vzoru žena, ale u ostatních křižníků to není tak jednoznačné a jelikož se jedná o japonské jméno, rozhodl jsem se to nechat neskloné.

Po diskusi v nominaci na NČ vyskloňováno…--Ozzy 30. 8. 2011, 09:12 (UTC)

• Ano samotné schválení amerického plánu – i když Japonci ještě neznali jeho detaily – urychlilo schválení japonského plánu 8-4, který byl schválen 14. července 1917 - nějak přeschvalováno

Jedno schválení odebráno

• Ano co takhle někde přidat, po čem byly ty lodě pojmenovány (napadá mne sekce Klasifikace?)
• zdá se mi to, nebo zcela chybí sekce Služba

Nezdá. Chybí zcela záměrně. Nějaké stručné shrnutí služby je v závěru úvodu a upřesnění potopení obou jednotek je v sekci Jednotky třídy Furutaka. Další rozepisování služby považuji za zbytečné, neboť stručně (ale i tak mnohem detailněji) o něm pojednává úvod článků o jednotlivých jednotkách a detailně by to pak mělo být rozebráno opět v článcích jednotlivých jednotek.

• Ano sekce Letadla a vybavení pro jejich obsluhu - v textu stojí V roce 1927 byl na Furutaka testován dvoumístný plovákový dvouplošník Heinkel HD 25, který byl v témže roce přijat do výzbroje jako dvoumístný hydroplán typu 2. a Na Furutaka proběhly v roce 1927 rovněž testy jednomístného plovákového dvouplošníku Heinkel HD 26, který se ale neujal., zatímco v popisku obrázku je Heinkel HD 26 neboli též dvoumístný průzkumný hydroplán typu 2, nemá tam být HD 25?

Dík za upozornění, už jsem se lekl, že jsem to i špatně nahrál na Commons ^_^

Toliko pár mých poznámek, ke kterým se nemusí přihlížet. Přiznám se, nedočetl jsem to, takže to určitě není úplný výčet, ale jelikož jsem historik, ne technik, takže ani to, co jsem přečetl, neprošlo důkladnou kontrolou. --Silesianus 5. 8. 2011, 08:26 (UTC)

Ahoj! Dík že sis našel čas aspoň na ten kousek ^_^ --Ozzy 5. 8. 2011, 15:14 (UTC)

Potíž je v tom, že jsem ten historik, technice nerozumím (nebo jen základům). Bez sekce Služba (a stále mi tam chybí, stačil by mi obecný nástřel na jeden, dva odstavečky) tam můžu udělat tak maximálně jazykovou korekturu, ale jelikož jsem žádnou chybku nenašel (nebo nezaregistroval ;), tak myslím, že je to po té stránce OK. --Silesianus 5. 8. 2011, 15:28 (UTC)

Já zase (jak je vidět i na ostatních mých článcích o třídách – zatím zejména japonských torpédoborců) chápu článek o třídě hlavně jako technický popis těch plavidel (který je zpravidla pro všechna plavidla ve třídě stejný), zatímco službu pak beru jako hlavní náplň článků o jednotlivých plavidlech (protože ta se dost liší kus od kusu i když tady Furutaka i Kako měly dost společného – ale taky v okamžiku, kdy půjdeš do větší hloubky, zjistíš, že se liší…). Sice 1-2 odstavce bych asi nějak dohromady dal, ale bylo by to v podstatě slití dohromady obou úvodů z článků o Furutaka a Kako. To mi přijde jako zbytečné opakování. --Ozzy 5. 8. 2011, 20:02 (UTC)

WP:Q II.

Ahoj, moc pěkné, sice tam není moc příběh těch lodí, ale jinak jsem to jakožto laik i celkem chápal:-) Mám jen pár drobných poznámek:

• Ano Zdviž pro dopravu granátů poháněl elektromotor o výkonu 8 koní (5,8 kW), zatímco zdviž prachových náplní byla poháněna elektromotorem o výkonu 5 koní (3,7 kW). Zdviže dopravily granát a prachové náplně až na palubu o úroveň níže, než (…) Granáty pak byly umístěny na další elektricky poháněnou zdviž (poháněnou motorem o stejném výkonu jako u dolní zdviže), která vyvezla granát k dělu. - Není mi jasné, která z těch dvou zdviží to tedy byla?:-)

Ta 8hp – bral jsem to tak, že se mluví o jedné a pak druhé zdviži pro granáty a zdviž pro prachové náplně je bokem. Ale raději jsem to teda přepsal.

• Ano Prachové nálože ale bylo třeba k dělům vynést... - tedy 32 kg ručně?

Yap! Koukal jsem se na to a zjistil, že náplně byly pravděpodobně rozděleny do dvou náloží, ale pořád je to 16 kg do výšky asi prvního patra (a myslím, že bohatě stačilo to tahání se se 110kg granátem). Připsal jsem tam (pravděpodobně rozdělená na dvě prachové nálože), jinak trochu víc k tomu "pravděpodobně" jsem připsal do článku o 200mm kanónech.

• Ano Byla rychlost palby nízká i v porovnání se zahraniční konkurencí? U dalších tříd či kanónů se to řešilo?

Připsal jsem do sekce o výzbroji po rekonstrukci, že se podařilo zvýšit rychlost střelby na 3 rány za minutu. Jinak ano, byla nízká i vzhledem k ostatním křižníkům. Konkrétní rychlosti u ostatních lafetací 200mm kanónů se mi dohledat nepodařilo, ale teoretická rychlost se udává 5 ran za minutu, takže odhadovaná praktická rychlost by mohla být těch 3-5 jak tvrdí DiGiulian. Ono totiž všechny ostatní lafetace 200mm (a 203,2mm) kanónů byly již ve skutečných dělových věžích a měly zdviže vedoucí od muničních komor (resp. od manipulačních místností příslušných k muničním komorám) až do věže. Navíc většinou větší část nabíjecího cyklu zajišťovala hydraulika… Zahraniční konkurence na tom byla rovněž lépe: 8"/55 cal Mk 10-14 měl rychlost 3-4 rány za minutu a USS Houston s nimi v bitvě o Jávské moře dosáhl dokonce 5-6 ran za minutu. Nicméně tohle všechno nevím, jak (a zda vůbec) zapracovávat to tohohle článku. Napadá mě udělat to snad jenom formou poznámky.

• Ano Odkaz na sino-japonskou válku - nebylo by lepší použít čínsko-japonskou, jak je tomu i v názvu odkazovaného článku?

To víš, my sinologové-amatéři ^_^

• Nevyřešeno Přidal bych chybějící linky na protitorpédovou obšívku.

Link na PTO je hned v úvodu a pak při prvním výskytu v sekci "Pancéřování a protitorpédová obšívka". Víc linků už bych na to nedával.

• Ano Na přídi a zádi procházely skrz paluby barbety hlavní baterie. - V sekci výzbroj bylo předtím uvedeno, že lefatace děl barbety neměly. Byly nějak dodatečně přidány?

Ano, s přezbrojením a instalací nových dělových věží došlo i k instalaci jejich barbet. Trošku jsem ten text upravil, doufám že to bude stačit. (Nějaké další informace k samotné instalaci barbet se mi dohledat nepodařilo. Pouze průměr prstence, na kterém se věž otáčela, ale není z toho jednoznačné, jestli se jedná o vnější, vnitřní nebo nějaký střední průměr.)

• Ano Zkušební exploze na trupu bitevní lodě Tosa v červnu 1924 - dal bych na Tosu link. Ideálně bych byl pro založení malého pahýlu, kde by se to vysvětlilo.

Link na Tosa je hned u prvního výskytu. Jelikož to je ale o půl článku dřív, přidal jsem ještě jeden. Článek o třídě Tosa předpokládám taky jednou bude… ^_^

Jinak bych řekl, že na DČ už je to teď. Hodně zdaru. --Nadkachna 8. 8. 2011, 21:59 (UTC)

Dík za připomínky! Ještě tady ten článek asi chvilku nechám, kdyby se chtěl ještě někdo vyjádřit a pak asi v září-říjnu bych to asi zkusil rovnou s nominací na NČ. Zatím ^_^ --Ozzy 10. 8. 2011, 09:13 (UTC)

Ahoj, díky za reakce. Jelikož si zapracoval připomínky ze dvou recenzí a článek je bezpochyby výrazně nadprůměrný, dovoluji si mu dát stříbrný puzzlík. --Nadkachna 10. 8. 2011, 12:35 (UTC)

Dík! Tak teď vzhůru za NČ ^_^ --Ozzy 10. 8. 2011, 12:44 (UTC)

Tuny

Je potřeba sjednotit tuny, někde jsou XXX T, jinde XXXT. Navíc podle mne se tuny píší malým písmenem, tedy správně XXXt (viz Soubor:2001 CZ-544 B zákazové.png). Je to tak? --24. 10. 2011, 06:25 (UTC), Utar

Zdravim! To psani ma sve opodstatneni. XXX T je „XXX tun“, zatimco XXXT je „XXXtunovy“ - viz Wikipedie:Pravopisné_rady#10_kg.2C_nebo_10kg. Malym pismenem se pisi pouze metricke tuny. V pripade T se jedna o tuny imperialni - tzv. long ton. Takze vse je v poradku. (doplnil jsem do infoboxu k prvnimu vyskytu linky na patricne clanky) --Ozzy 24. 10. 2011, 07:10 (UTC)

OK, o tom rozdílu vím, jen jsem si ho v článku nevšiml. O imperiální tuně slyším poprvé a to jsem při kontrole byl i na rozcestníku Tuna. Přidám tam přímý odkaz na část Kilogramu. --24. 10. 2011, 07:36 (UTC), Utar