Diskuse:Svařování plamenem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

WP:Q[editovat zdroj]

všechny připomínky, návrhy i editace jsou vítány. ď. --aleš/ALu 6. 2. 2011, 18:00 (UTC).

je třeba vyřešit, zda sem odkázat heslo autogen.--Vojtech.dostal 7. 2. 2011, 12:36 (UTC)

VyřešenoVyřešeno vyřešeno rozcestníkem viz autogen. díky. --aleš/ALu 7. 2. 2011, 18:37 (UTC).

Připomínky[editovat zdroj]

Ahoj, mám tu tedy v rámci WP:Q pár poznatků:

  • V úvodu článku bych do některé z prvních vět začlenil označení metody svařování (311)
KomentářKomentář absence označení jako úmysl:
  1. označování metod podle iso 4063 se snažím držet na jednom místě, viz tedy – možná by bylo záhodno označit metody podle iso 4063 i v Šablona:Metody svařování, co si o tom myslíš?
Klidně i do šablony svařování, ale rozhodně bych to napsal i sem. To, že to je v jednom článku, neznamená, že to nemůže být i tady.
KomentářKomentář raději bych to soustředil na jedno místo ... normy se mění častěji než bychom si přáli :(
  1. obecně si nejsem jist zda takový "výtažek" z normy je v souladu se z. 22/1997. má k tomu komunita wp nějaký postoj?
Nevím, jak to myslíš s tím zákonem. Pokud tím myslíš autorská práva, tak na takovém výtažku není nic natolik autorského, aby to mohlo podléhat autorskému právu. Stačil by ten samý odstavec jako je ve svařování.
KomentářKomentář mno, práce s normami se neřídí autorským zákonem, ale §5 z. 22/1997
  1. à propos, označení 311 je platné pouze pro kyslíko-acetylénové svařování, 31 s kyslíkem a 3 plamen

  • K typografii: reference se píšou za tečku, ne před ni, poměry 1 ku 2 bych nahradil 1:2:
  1. VyřešenoVyřešeno chybně vloženou referenci jsem našel jenom jednu (víš-li o dalších eso)
  2. VyřešenoVyřešeno 1 ku nahrazeno tvým doporučením

  • Z hlediska slohu se v textu hodně vyskytuje výraz "plamenové svařování". Osobně bych ho alespoň občas prostřídal s výrazem "Plamenné svařování"
KomentářKomentář ač lingvisticky mohu souhlasit, nejsem si jist zda "Plamenné svařování" je terminus technicus
Já si taky nebyl jist, ale Google mě přesvědčil, že se to také používá, i když méně.
KomentářKomentář neterminologický (možná lze definovat jako neencyklopedický) výraz musí být uveden i ve wp? — přesměrování? ... nu prosím, ale v textu? nesouhlasím!

  • Kapitola "Historie" připomíná spíše poznámky ze sešitu než souvislý text. Zkus to rozšířit a propojit, aby to na sebe navazovalo.
KomentářKomentář snažil jsem se o historickou posloupnost podloženou dostupnými zdroji ... rozšířil bych rád však nevím odkud – máš-li další zdroje sem s nimi, rád je zapracuji. sám se snažím nové poznatky zapracovat i postupně.

Zdroje bohužel nemám, svařování jsem se věnoval jen letmo.
  • "Charakteristika" - jsem trochu zmatený z těch teplot. Uvádíš, že s kyslíkovo-acetylenovým plamenem je možné dosáhnout teploty až 3200°, což je dost pro svařování oceli. Ale ocel má bod tání kolem 1500°, takže podle těch teplot, co píšeš, by na její svařování měl stačit i plamen kyslíku a vodíku, který podle textu může dosáhnout maximálně 2500°C. Já chápu, proč to tak je, ale chtělo by to v článku vysvětlit, aby to pochopil i člověk, který nemá technické vzdělání.
KomentářKomentář vysvětlení je relativně jednoduché – vyšší koncentrace tepla (přeneseně vyšší teplota) umožňuje překonat relativně vysoký odvod tepla v oceli, tedy čím vyšší teplota tím lépe se dosahuje teplota svarových ploch základního materiálu potřebná pro svařování – toto však neumím ozdrojovat a nechci aby to bylo klasifikováno jako žvv, metalurgické aspekty v článku jsou zmíněny snad dostatečně.

    • v té samé kapitole máš text rozdělený na dva odstavce. V prvním pojednáváš o směsi s acetylenem, v druhém o dalších plynech. Odstavec o dalších plynech uzavíráš větou, že se jedná o levné svařování, ale dnes už se používá čím dál méně. Díky členění na dva odstavce, to vyzní, že ta poslední věta patří pouze směsím s jiným plynem, přitom to je závěr pro celé svařování plamenem. Takže bych tomu vyčlenil další odstavec
VyřešenoVyřešeno po úvaze jsem se rozhodl dotčené odstavce spojit s drobnou úpravou, jseš-li opačného názoru eso
  • Kyslíko-acetylenový plamen:
    • Zde popisujete vnější a vnitřní kužel plamene. Kdybych nikdy nesvařoval plamenem, tak bych si pod tím nedokázal nic představit. Hodil by se obrázek.
správná připomínka – pokusím se domalovat VyřešenoVyřešeno domalováno
    • u popisu vzhledu plamenů: u redukčního si pamatuji, že když obsahoval opravdu HODNĚ acetylenu, tak přecházel do oranžova a létaly z něj saze. Možná by nebylo od věci to tam zapojit (ale nevím, zda to tam patří)
KomentářKomentář tuto zkušenost nemám a neumím ji ani ozdrojovat, umíš-li eso, protože to je zajímavé
Bohužel, nikde jsem to nenašel. Navíc už si nejsem jistý, zda to bylo vysokou koncentrací acetylenu, nebo už tím, že byl kyslík vypnutý úplně.
  • Při svařování vzad bych napsal, že jsou to proudící spaliny, co chrání svar, protože je těžké si to bez obrázku představit.
KomentářKomentář sice vím co chceš zdůraznit, ale nesouhlasil bych s pojmem proudící spaliny, protože to jsou hořící plyny - tedy plamen, který to skutečně chrání - nechci se tu pustit do plamenné debaty co je ještě plamen a co spaliny. budu však akceptovat cokoliv ozdrojované
Tady mi nejde až tak o slovo spaliny, jako lepší vyjádření toho, že je to proud horkých plynů, který neobsahuje kyslík, tím brání přístupu vzduchu (a tím oxidaci) a zároveň zpomaluje ochlazování.
VyřešenoVyřešeno pokusil jsem se o úpravu s odkazem na obr.
  • Kapitolu vybavení bych sepsal obráceně - od zásobníků po hořáky, ve směru proudění plynu.
VyřešenoVyřešeno logické ... souhlasím
  • Doplnil bych tam alespoň základní značení lahví.
KomentářKomentář nesouhlasím, pro tlakové láhve existuje samostatný článek, označování lahví patří tam
Ale alespoň základní značení (acetylen - červená, kyslík - modrá s bílým pruhem) i uvedení faktu, že se obsah lahve pozná podle jejího barevného značení, ke zmínce o lahvím určitě patří - opět, to, že je to napsané i jinde, neznamená, že to nemůže být i tady.
KomentářKomentář ze stejného důvodu jako u označování metod bych nerad drobil informaci — mimochodem láhev pro acetylen má kaštanový pruh nebo je celá kaštanová, červená je vodík, kyslík může být i celý bílý ... i s ohledem na varianty se nedomnívám, že je žádoucí mít tuto informaci na více místech. analogicky bych měl uvést i popis tlakové láhve pro acetylén, propan, butan, metan, kyslík (nemluvě o barevných schématech), ale proč, když je vše v jiném odkazovaném článku?
  • Pokud máte přístup ke svařovací soupravě, tak by bylo dobré ji nafotit a fotku umístit do článku.
:( je mi líto, ale nemám možnost
  • Do bezpečnosti by se asi mělo dopsat, že svařovat mohou pouze osoby se svářečským průkazem na svařování plamenem, zatím článek vyznívá tak, že svařovat může každý, kdo na to má vybavení.
KomentářKomentář asi máš na mysli čistě legislativní požadavky při svařování, ty jsou obsaženy v článku Bezpečnost při svařování, na který je odkázáno {{Viz též}}. přidal jsem tam i odkaz na článek svářeč. ovšem pochybuji, že si z toho kutil bude lámat hlavu :)
Nejde až tak o kutily, ale čtenář by měl z článku zjistit, že ke svařování potřebuje určité vzdělání a po jeho získání bude mít svářecí průkaz.
KomentářKomentář jistě to je problematika, která není vlastní jen této metodě svařování ale všem metodám ... řeším/budu řešit v komplexním článku kvalita při svařování

  • pokud něco (třeba i jeden odstavec) pochází jako překlad z jiné wikipedie, na konec článku se musí dát šablona:překlad
KomentářKomentář tuto impertinenci považuji za zcela irelevantní ;), mohu tě ujistit, že k tomuto článku jsem nepoužil texty z jiné wikipedie – použiji-li někde překlad, článek tak i označím viz např. 1 nebo 2
To byla jen obecná připomínka.
  • šablona commons odkazuje do kategorie svařování, ne do Oxy-fuel welding and cutting.
VyřešenoVyřešeno souhlas

Jinak hezký článek, jen tak dál.--Slfi 26. 2. 2011, 12:56 (UTC)

moc děkuji za za technickou i obecnou recenzi a těším se na další reakce. --aleš/ALu 26. 2. 2011, 18:09 (UTC).

Také já blahopřeji k perfektnímu článku.Jenom bych tam doplnil to porovnání s elektrosvářením.Jestli se Vám moje formulace nehodí,upravte si ji podle svého stylu vyjadřování, ,aby měl článek jednotnou formu.Zdravím.--Kajan112 27. 2. 2011, 11:18 (UTC)

Rád jsem pomohl, bohuřel nepřispěji ničím ozdrojovaným, jediná knížka o svařování, kterou vlastním, je útlá učebnice "Mechanická technologie" z roku 1937 a tam moc dalších faktů není. Ale je tam spousta obrázků, zkusím zjistit, zda by se nedaly nahrát na Commons.--Slfi 26. 2. 2011, 19:49 (UTC)
díky za podněty. myslíš, že by bylo možné nahrát na commons i toto? přijde mi to jako velmi zajímavé. pokud by sis uměl poradit s nahráním i těchto obrázků bylo by to super. ještě jednou děkuji. --aleš/ALu 27. 2. 2011, 10:30 (UTC).
Koukal jsem na tu příručku z 1940 a tam to nepůjde, nepovedlo se mi najít nic o autorovi. Šly by nahrát ty reklamy, co jsou na konci, protože u nich je autor neznámý a od zveřejnění uplynulo 70. let. Fotky plamenů taky nejdou nahrát, nejjednodušší způsob, jak je získat, je požádat o nafocení. Povedlo se mi něco volně šiřitelného nalézt na Flickru (redukční ventily a svářecí soupravy), takže jsem to tam nahrál. Tohle je nejlepší fotka svářecí soupravy, co se mi podařilo sehnat.--Slfi 27. 2. 2011, 16:13 (UTC)
příručky i plamenů je mi líto :(; další fotky jsou super; souprava na té fotce je ale pro řezání ne pro svařování(soudím podle hořáku); pokud si myslíš, že by bylo nějaké další fotky vložit i do článku eso. díky. --aleš/ALu 27. 2. 2011, 17:35 (UTC).

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)[editovat zdroj]

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 4 externí odkazy či reference na stránce Svařování plamenem. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 5. 9. 2018, 09:48 (CEST)