Diskuse:Speciální teorie relativity
Přidat téma
Srozumitelnost výkladu
[editovat zdroj]Tento výklad STR mi připadá dost nešťastný. Je to převážně papouškování vzorců, pod kterými si normální smrtelník nemůže nic rozumného představit. Jsou zdůrazněny druhotně odvozené vzorce místo jasného vysvětlení těch základních transformací z kterých to celé vyplývá. Einsteinův výklad se zrcadlovými světelnými hodinami je mnohem smysluplnější, protože vede od naší zažité představy klasického prostoročasu k relativistickému prostoročasu. Není to tak, že by v klasické fyzice prostoročas neexistoval, ta přece taky popisuje události ve čtyřech souřadnicích - x,y,z,t - to je Newtonův nebo snad Galileův objev. To nové je, že při vzájemném pohybu se díky Lorentzovým transformacím jednomu pozorovateli "prostor natočí do času", zatímco druhému se "čas natočí do prostoru" - to vyplývá z Lorentzových transformací, což tu vlastně chybí. Teprve potom můžeme psát vzorce zabývající se vzdálenostmi ve čtyřech souřadnicích a poodhalit tak skutečnost že prostor a čas jsou stejné povahy.
Mimochodem, formulace že "fyzikální zákony jsou všude stejné" je vlastně dost zastřená, snad by se dalo napsat, že "děje ve vesmíru probíhají všude stejně, pouze se mohou pozorovatelům v různých soustavách různě promítat (do času a prostoru)", vlastně jde o to že se vesmír nerozpadne tisíci pozorovatelům na tisíc různých realit, ale že je to jedna realita která se jim promítá tisíci různými způsoby. To vlastně není nic nového, jenže dříve jsme si mysleli že "úhel pohledu" je daný jen souřadnicemi x,y,z, zatímco teď k tomu musíme přidat ještě rychlost pozorovatele. Takže tohle zůstalo vlastně stejné jako dříve.
Hlavním paradoxem STR je, že jedinou konstantou a jediným měřítkem Vesmíru je rychlost světla. Jedině rychlost světla je konstantní. Následně také vzájemná rychlost dvou rovnoměrně se pohybujících pozorovatelů z hlediska obou těchto pozorovatelů je navzájem stejná. Tuto základní ideu nelze dost zdůraznit, protože všechno ostatní je zavádějící. Všechny ostatní veličiny jsou proměnlivé - rychlost, čas, prostor, hmotnost - což vede k tomu že v STR většina lidí beznadějně zabloudí. Bez tohoto měřítka můžete správně transformovat čas, prostor, rychlost a hmotnost jedině tupým opakováním příkladů které vytvořili Ti kdo to správně pochopili. Díky faktu že většina těch kdo STR vykládají jí bohužel moc nerozumí se tato teorie bohužel často posouvá z roviny vědy do roviny jakéhosi pseudonáboženského dogmatického vyznání.
--Pteryx 23:55, 26. 8. 2006 (UTC)
O STR se často tvrdí, že ji nelze použít pro objekty a pozorovatele, jejichž pohyb není rovnoměrný, ale například zrychlují. To ale není pravda, viz například problém paradoxu dvojčat. STR správně předpovídá chování zrychlovaných těles v přítomnosti konstantního nebo nulového gravitačního pole nebo těch v rotující vztažné soustavě. Pouze není schopna přesně popsat pohyb v měnících se gravitačních polích.
- To není zrovna šťastná formulace. Protože už se to stalo předmětem revertu, diskutuju, ale neopravuju. Konstantní pole čtenář může chápat jako časově konstatní pole (prostorově ne), což pak není pravda. Tomuto špatnému pochopení ještě napomáhá zmínka o "přesném popisu v měnících se gravitačních polích". --Wikimol 13:34, 25. 1. 2005 (UTC)
- Uznávám. Dovoluji si navrhnout změnu poslední věty na:
- Pouze není schopna přesně popsat takový pohyb tělesa v gravitačních polích, při kterém se těleso dostává do míst s různým gravitačním potenciálem.
- Přitom si uvědomuju, že jsem nikde nedefinoval pojem gravitační potenciál. Na druhou stranu v sekci "Motivace..." je podle mého názoru důležitější názornost než absolutní přesnost. --Beren 15:35, 25. 1. 2005 (UTC)
Entita
[editovat zdroj]Podobně jako spojila čas a prostor, i u těchto pojmů speciální teorie relativity ukazuje, že se prakticky jedná jen o různé aspekty téže fyzikální entity.
Mně se ta entita vůbec nelíbí. Lepší byla původní veličina. Na druhou stranu bych něčím nahradil slovo aspekty, které na mě nekouká zrovna dvakrát česky. --Miraceti ✉ 19:08, 14. 11. 2006 (UTC)
- Co kdybychom prostě napsali, že jsou to dvě strany jedné mince? To znamená dva na pohled odlišné projevy jednoho objektu - prostoročasu. --egg ✉ 13:28, 15. 11. 2006 (UTC)
Dvěma událostma
[editovat zdroj]Dvěma nohama myslí všichni, co? A jakto že teda dvěma událostma, když to je typická ukázka hovorové češtiny? Jo kdyby tam byla část lidského těla, tak je to správně, ale takhle - dost silně pochybuji...
Pokus
[editovat zdroj]http://www.youtube.com/watch?v=SEIzcG4rfK0 – experiment se speciální teorií relativity, se dvěma stopkami, nastartovanými ve stejný čas, z nichž jedny zůstanou na místě a druhé putují v autě průměrnou rychlostí 55 mil/hod po dobu cca 24 minut. --Hidalgo944 29. 7. 2008, 18:50 (UTC)
- To je hoax. Miraceti 29. 7. 2008, 18:53 (UTC)
Podle TR by v tomto případě byl rozdíl v řádu nejvýše několika pikosekund, což evidentně vůbec nelze naměřit stopkami, nota bene ručně ovládanými. Prezentovaný výsledek je nesmysl. --egg ✉ 29. 7. 2008, 21:38 (UTC)
Neutralita článku
[editovat zdroj]--Honza K (diskuse) 22. 5. 2017, 22:03 (CEST)
- WP:ŽVV, WP:OV a WP:VZ --Harold (diskuse) 25. 10. 2016, 18:33 (CEST)
- I když VV na wikipedii nepatří a mám pro kompletní smaz jednoho diskutéra od Wikipedista:Zdenekk2 jisté pochopení (i když jsem s tím ještě nesetkal, myslel jsem, že neurážlivé diskuse k tématu článku se nemažou), jednu větu vytrženou z badatelského příspěvku smazané diskuse Honzy K bych považoval za hodnou další diskuse a případné inspirace k úpravě článku, a sice "Takže privilegovaná soustava existuje a jsme schopni rozeznat, zda je soustava v klidu či se pohybuje." Jde o následující: Slovní formulace základních fyzikálních zákonů je zpravidla zjednodušená do hlavní myšlenky a pro pregnantní vyznění se necitují mnohé předpoklady, okrajové podmínky apod. Je tomu tak i u nejznámějších a selským rozumem dobře pochopitelných Newtonových pohybových zákonů; vizte např. článek Síla - odstavec začínající "Newtonovo zavedení síly nelze považovat za definici..." - a jeho diskusi). Podobně je tak potřeba u postulátu relativity mít na zřeteli, že se u stejně probíhajících pokusů jedná o pokusy prováděné plně uvnitř dané soustavy (tedy nezasahující mimo ni). Záření přicházející zvnějšku pochopitelně bude mít jiný dopplerovský spektrální posuv a lze nalézt soustavu privilegovanou vůči takovému vnějšímu zdroji. Budou-li ovšem dané zdroje uvažované jako součást vztažné soustavy (ať už se v ní pohybují, či ne), privilegovanost soustavy nelze zjistit. A to dokonce ani v kosmickém měřítku a pro relativitu ve smyslu obecné teorie relativity. Reliktní záření má jiný spektrální posuv na straně oblohy, jejímž směrem se pohybuje naše skupina galaxií, a na straně protější. Lze tak najít "privilegovanou" inerciální soustavu, která bude vzhledem k rozpínajícímu prostoru v klidu. Zahrnutím rozpínajícího prostoru do vztažné soustavy však privilegovanost soustavy získáváme uměle rozšířením na celý pozorovaný vesmír (jiný další nepozorujeme). Podobně postulát konstantní rychlosti světla má svou důležitost (vedle historicky důležitého rozhodnutí, zda je správná newtonovská mechanika či maxwellovský elektromagnetismus) jakožto (nevyřčená) postulovaná existence soustavy se synchronizací času v celém prostoru (jinak by mohl být pouhým důsledkem zákona relativity a stejného průběhu elektromagnetických dějů, ze kterých rychlost světla vyplývá, a mohl by připadat laikovi jako nadbytečný).
- Nechci krmit trolly. Důvod, proč připojují svůj diskusní příspěvek, je poněkud vzletná formulace postulátu relativity, která může svádět k laickému chybnému pochopení či k badatelským dezinterpretacím. Dávám ke zvážení, zda by nebylo vhodné (jako u Newtonových zákonů) uvést Einsteinovu citaci (i s tím, že "takto je Einstein formuloval") obou zákonů a odlišné formulace vyčlenit do dalšího odstavce s rozborem či komentářem, jak je potřeba je chápat. Pro rozbor existují i české zdroje, i když se zdají z dnešní doby těžkopádné a ukecané (Votruba a Kuchař uvedení v Literatuře), a mnoho zdrojů zahraničních (i když nevím, jak to bude s jejich českými překlady). Sám, bohužel, zatím nemám na takové důslednější přepracování čas, třeba se zde někdo z fyziků-wikipedistů najde. Petr Karel (diskuse) 26. 10. 2016, 10:49 (CEST)