Diskuse:Rusíni
Přidat téma"že kulturně a jazykově představují přechod mezi Slováky, Ukrajinci a Poláky" - hlupost. To su Sotaci. Rusini su skor prechod Ukrajinci->Slovaci. Rusincina kodifikovana (lemkovsko-presovsky dialekt) na Slovensku ma zhruba 80 % slov spolocnych z ukrajincinou a zvysny zostatok je (zhruba) slovensky (samozrejme su aj vlastne slovicka). Napriklad, slova "spolocensky", "slovensko", "doklad", "volic" atd su slovenske slova. Dalej, panonski Rusini. Panonska rusincina je najviac podobna sarisskym dialektom slovenciny. Pozrite tu: Ruska Matka, je to prakticky saristina pisana azbukou, to uz je zapadoslovansky jazyk - to uznavaju aj panonski Rusini. Huculi zas maju urcite rumunski prvky. – Tento příspěvek přidal(a) 84.47.24.138,07:26, 17. 3. 2007 SE(L)Č
- Díky za připomínku. Zkuste tedy článek dobře zpracovat na slovenské Wikipedii, nezapomeňte uvést zdroje (nějaké důvěryhodné, protože národně obrozenecké stránky mohou být psány z jednoho úhlu pohledu), a pak nám sem dejte echo, aby někdo článek přeložil ze slovenské Wikipedie na českou. --Luděk 06:55, 17. 3. 2007 (UTC)
Podkarpatská Rus
[editovat zdroj]Měl bych jeden dotaz: v článku se píše, že Rusíni neměli nikdy svůj národní stát, ale pokud mám správné informace, dala by se za něj považovat Podkarpatská Rus. Nemohl by mi to prosím tedy někdo osvětlit. Děkuji, Nador 12:31, 7. 4. 2008 (UTC)
- Ano i ne. Záleží co vlastně pojem "autonomie" je. I na samotné wikipedii, je tento "status státu" popsán ale jestli to znamená, že je to "národní stát", těžko říct - mají Gróňané, Korsičané taky svůj národní stát? Zcela určitě je to ale poslední krok před státem jako takovým. Já bych se přikláněl k dodatku v textu, že "měli svůj národní stát ve formě autonomie v letech....". Formulaci bych samozřejmě nechal na autorovi Tatarchan 13:32, 7. 4. 2008 (UTC)
- Ano, asi máte pravdu. Pokud byste ale upřednostnil formulaci "měli svůj národní stát ve formě autonomie v letech....", pak je asi špatná nebo alespoň zavádějící formulace "Nikdy neměli vlastní národní stát." hned v úvodu. Já osobně bych to změnil na Vámi řečenou formulaci i v tomto úvodu. Nador 13:58, 7. 4. 2008 (UTC)
- Uvidíme jak se vyjádří autor článku. Ještě bych do článku jako takového přidal vice informaci o této autonomii. Ani ne tak z důvodu, že byli součástí zrovna našeho státu (polemiku, že náš stát vznikl v roce 1993 nepodporuji) ale právě z toho důvodu, že to byla nejvyšší samostatnost Rusínů ve své historii. Za první republiky byla rusínština úřední jazyk, měli vlastní národnost a další autonomní náležitosti. Dokonce po rozpadu Sovětského svazu byli dosti reálné pokusy rusínských spolků (podpořené i obyvatelstvem mimo politiku) na znovusjednocení s Československem. Tatarchan 07:30, 8. 4. 2008 (UTC)
- 1. Aku-taku autonomiu dostali len v 1938 a trvalo to dost kratko 2. Rusincina nikdy nebola uradnym jazykom, pouzivala sa upravena rustina lebo u rusinskych politikov bola vteda silna orientacia na Rusko 3. O realnych pokusoch nic neviem... Rusnak 05:07, 10. 4. 2008 (UTC)
- No co já vím, tak měli nějakou formu autonomie už za Československa a úřední jazyk byl i Rusínština. Ale ruku do ohně bych za to asi nedal. Nador 12:13, 10. 4. 2008 (UTC)
- Nejaka forma autonomie bola - ako Karlovarsky kraj teraz. Skutocna autonomia prisla len v 1938. Uradny jazyk mal malo spolocneho s hovorovou rusincinou - to bola rustina "obohatena" ludovymi slovickami. Podkarpatska rusincina ANI TED nie je kodifikovana. Rusnak 13:37, 10. 4. 2008 (UTC)
- No, možná máte pravdu, ale stejně si myslím, že by v úvodu měla o té autonomii být zmíňka jako o nejbližším stavu k rusínskému národnímu státu v historii. Ale hrotit to nebudu. Nador 13:40, 10. 4. 2008 (UTC)
- Doporučuji se podívat na Podkarpatskou Rus. Vše je tam popsáno. Autonomie byla opravdu až na sklonku první republiky ale do té doby byla země Podkarpatská rus nastejné úrovni jako země Česká, Slovenská, Moravská a Slezská (posléze Moravskoslezská) což zajišťovala ústava z roku 1920. Faktická samostanost guvernéra a rusínského lidu je něco jiného. To samé bylo i s úředním jazykem rusínštiny (i se svou cyrilicí). Porevoluční tendence (po rozpadu SSSR v roce 1991) o připojení k Československu dohledám a přiložím. Tatarchan 13:57, 10. 4. 2008 (UTC)
- "až na sklonku první republiky" - vsak to vravim :) "Porevoluční tendence po rozpadu SSSR" - to hej! Keby sme sa spytali celej Ukrajiny aj oni by tam chceli! :) :) :) "To samé bylo i s úředním jazykem rusínštiny" - odporucam precitat nejake historicke noviny v tej rusincine... Rusnak 14:06, 10. 4. 2008 (UTC)
- Co říkáte na kompromis, který jsem vymyslel? Mrkněte do článku do úvodu. Nador 16:48, 10. 4. 2008 (UTC)
- Nie je to uplne tak. Existoval aj samostatny stat Rusinov ktory sa volal Karpatska Ukrajina (17/03/1939), ale len par hodin... :) Rusnak
- No tak to teda nevim už :-) ... Tak to nějak vymyslete Vy :-) Nador 18:13, 10. 4. 2008 (UTC)
- Buď bych to tak nechal nebo bych to formuloval něco ve stylu: "Rusíni neměli svůj vlastní národní stát. Nejblíže však k němu měli v období 1920-1938, kdy měli statut země ČSR (přiznávám, že nevím jak to nazvat) a v roce 1939 se dokonce stali samostatným státem. Díky centralizované vládě, však tato samostatnost faktická nebyla a samostatným státem v roce 1939 byl dokonce jen pár hodin.". Jde jen o formulaci a vtěsnání těchto vysvětlení do jedné věty. Tak nebo tak určitě bych tam ale nechal ten odkaz na Podkarpatskou Rus, kde se to může každý dočíst podrobně. Nebo by možná stačil jednoduchý odkaz: "viz Podkarpatskou Rus". Tatarchan 07:28, 11. 4. 2008 (UTC)
- 1920-1938 - pripomienan, ze prvy geverner Zatkovic sa vzdal funkce lebo Podkarpatsko nedostalo slubenu autonomiu... Ale inak si myslim ze odkaz "viz Podkarpatskou Rus" uplne staci... Rusnak 08:36, 11. 4. 2008 (UTC)
- Buď bych to tak nechal nebo bych to formuloval něco ve stylu: "Rusíni neměli svůj vlastní národní stát. Nejblíže však k němu měli v období 1920-1938, kdy měli statut země ČSR (přiznávám, že nevím jak to nazvat) a v roce 1939 se dokonce stali samostatným státem. Díky centralizované vládě, však tato samostatnost faktická nebyla a samostatným státem v roce 1939 byl dokonce jen pár hodin.". Jde jen o formulaci a vtěsnání těchto vysvětlení do jedné věty. Tak nebo tak určitě bych tam ale nechal ten odkaz na Podkarpatskou Rus, kde se to může každý dočíst podrobně. Nebo by možná stačil jednoduchý odkaz: "viz Podkarpatskou Rus". Tatarchan 07:28, 11. 4. 2008 (UTC)
- Doporučuji se podívat na Podkarpatskou Rus. Vše je tam popsáno. Autonomie byla opravdu až na sklonku první republiky ale do té doby byla země Podkarpatská rus nastejné úrovni jako země Česká, Slovenská, Moravská a Slezská (posléze Moravskoslezská) což zajišťovala ústava z roku 1920. Faktická samostanost guvernéra a rusínského lidu je něco jiného. To samé bylo i s úředním jazykem rusínštiny (i se svou cyrilicí). Porevoluční tendence (po rozpadu SSSR v roce 1991) o připojení k Československu dohledám a přiložím. Tatarchan 13:57, 10. 4. 2008 (UTC)
- Uvidíme jak se vyjádří autor článku. Ještě bych do článku jako takového přidal vice informaci o této autonomii. Ani ne tak z důvodu, že byli součástí zrovna našeho státu (polemiku, že náš stát vznikl v roce 1993 nepodporuji) ale právě z toho důvodu, že to byla nejvyšší samostatnost Rusínů ve své historii. Za první republiky byla rusínština úřední jazyk, měli vlastní národnost a další autonomní náležitosti. Dokonce po rozpadu Sovětského svazu byli dosti reálné pokusy rusínských spolků (podpořené i obyvatelstvem mimo politiku) na znovusjednocení s Československem. Tatarchan 07:30, 8. 4. 2008 (UTC)
- Ano, asi máte pravdu. Pokud byste ale upřednostnil formulaci "měli svůj národní stát ve formě autonomie v letech....", pak je asi špatná nebo alespoň zavádějící formulace "Nikdy neměli vlastní národní stát." hned v úvodu. Já osobně bych to změnil na Vámi řečenou formulaci i v tomto úvodu. Nador 13:58, 7. 4. 2008 (UTC)
Četl jsem článek a diskusi a nelíbí se mi ani poslední formulace. Samospráva na Podkarpatské Rusi končila v době první republiky u starostů. Postavení Podkarpatské Rusi v Československu se nedá srovnat s postavením např. Slovenska. Myslím, že heslo Podkarpatská Rus je docela dobré a připomínky Rusnaka je třeba brát v úvahu. Nejblíže autonomii byla Podkarpatská Rus po Mnichovu a nakrátko dosáhla i samostatnosti.--Tomas62 16. 10. 2008, 20:35 (UTC)
Huculové a Bojkové
[editovat zdroj]Podporuju uzamčení článků z důvodů neustálé editace ze strany neznámého přispěvovatele, který upravoval články Huculové a Bojkové. Předmět sporu rusínské nebo ukrajinské etninum jsem vrátil do původní podoby (tj. rusínské etnikum). Doufám, že dále se bude o tomto problému napřed diskutovat a až pak měnit. --Tatarchan 17. 10. 2008, 07:07 (UTC)
Ad Miracetiho editace z dnešního dopoledne: Odkazy jsem odstranil, protože jsem nabyl silného dojmu, že odkazovaná slova jsou důvodem, proč neznámý editor tato slova neustále maže (nebo to s tím alespoň souvisí). 88.101.252.246 17. 10. 2008, 13:53 (UTC)