Diskuse:Roman Smetana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Smysl článku[editovat zdroj]

Opravdu si toto zaslouží encyklopedický záznam? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.80.242.135 (diskuse)

Myslím, že šlo o veřejně hodně známý případ. Otázkou je název článku (zda má jít o osobu či událost), ale nějaké zavedené pojemnování případu mě nenapadá, navíc pozornost veřejnosti vzbuzovala v návaznosti n audálost i osoba Smetany. --Dezidor (diskuse) 22. 5. 2012, 19:39 (UTC)
Odsuzování lidí do vezení za ciny s politickým kontextem je zejména v zemích, jez se oznacují za demokratické, skandál velkých dimenzí, jenz encyklopedický záznam jednoznacne zasluhuje. Obzvlást, kdyz k nemu doslo za velmi pochybných právních okolností (predpokládatelná objektivní predpojatost soudkyne). Kvalitativne se prípad zarazuje mezi nechvalne známé kauzy komunistického rezimu ci z doby okupace nacistickým Nemeckem; v této souvislosti typické je mj. i neúmerné zvelicení bagatelní skutkové podstaty obvinení, jez je ocividne jen záminkou. Clánek o Romanovi Smetanovi, jenz je jeho hlavním aktérem, je proto zcela v porádku. -- 8ohmSpeaker (diskuse) 25. 7. 2012, 22:59 (UTC)
Netvrdím, že vyřešení záležitosti bylo ideální, ale nerozumím logice Vaší argumentace v první větě (mimochodem, jak jistě dobře víte, původním trestem byly veřejné práce). Chcete říct, že za žádný čin s politickým podtextem nelze takto odsoudit? Právo na svobodu politického projevu je jedna věc, ale nemůže popírat právo na ochranu majetku jiných. (Viz např. http://www.novinky.cz/krimi/133127-sprejer-dostal-pul-roku-vezeni-za-ctyri-napisy-fixem.html - měl ten sprejer smůlu, že nečmákal na politické billboardy?) Vaše "kvalitativní" srovnání s nechvalnými kauzami za bývalých režimů pak až cynicky kulhá. Nemluvě o tom, že na rozdíl od totalitních režimů si dnes klidně každý může beztrestně koupit ploch na autobusech, kolik se mu zlíbí, a propagovat na nich víceméně co chce.
@ Anonym: Kdyz na to má peníze a vúbec prostredky k vedení "rádné" kampane. Obycejnému obcanovi casto k vyjádrení nespokojenosti a protestu nezbývá nic jiného, nez obcanská neposlusnost.
Potenciální predopjatost soudkyne je tady objektivní fakt a nemá nic co do cinení s nekde vyjádreným laickým mínením Romana Smetany osobne, kdy treba nebyl v stavu domyslet mozné dúsledky této okolnosti. Je vec státu, aby takovéhle veci sám od sebe vyloucil. Myslenka, ze onen politik svoji manzelku osobne zaangazoval, aby v príslusné kauze vyvinula "nálezite" kroky s "patricnou dúsledností" se prímo nabízí. Stát musí mít k dispozici dostatek soudcú, aby mohl takovéhle veci vyloucit.
Prirovnání k predchozímu rezimu není nic cynického, odpovídá realite. Obzvlást v dobe tzv. normalizace, jejíz rezim si dával moc dobrý pozor, aby pokud mozno nemohl být ztotoznován se svým prokazatelne nechvalne proslulým stalinistickým predchúdcem z 50. let (sám Husák byl tehdy veznen), byly takovéhle praktiky na denním porádku. Z ciste právního hlediska je pravdivé tvrzení tehdejsího rezimu, ze u nás zádní politictí vezni nebyli. Opravdu byli vsichni odsouzení za skutecné porusení platných zákonú, nezrídka práve takovýhle zákonú, které v podstate nezmenené platí i dnes a platily jiz za 1. republiky nebo jejichz existence na základe dané situace tehdy byla nasnade. Tudíz z tohoto pohledu to opravdu nebyli nic víc nez kriminálníci, jak rezim tvrdil. Jak absurdní je tenhle - právnicky konformní! - postoj, není treba rozebírat. Jedná se o zneuzití právního rádu k politickým ci osobním úcelúm podle zásady, kdo chce psa bít, vzdycky húl si najde. Uz nad zjistením, ze cástka 17'000 Kc má výrazne presahovat hranici trestného cinu, zústává rozum stát. U dané sumy by to melo své logické opodstatnení opet za minulého rezimu, kdy príjmy obyvatelstva a kupní síla meny byly v úplne jiných relacích nez dnes. Nehlede na to, ze je treba tuhle cástku videt jednak v meritku celkových financních prostredkú a obratu poskozeného a i jestli byla jen ciste zpúsobena skoda v souvislosti s ve své podstate beznou - byt i nedovolenou - cinností nebo jestli se dotycný o onu sumu chtel obohatit popr. zalujícího explicitne a prímo hmotne poskodit, coz obojí zde neprichází v úvahu. (Tot mé vlastní vývody, pokud se snad sbíhají s kritikou ve v clánku zmíneném blogu "Jiné právo", není prímá souvislost, necetl jsem jej.)
Pripoustím ovsem, ze v dobe nacistické okupace k tomuhle docházelo méne, protoze tenkrát - obzvlást po atentátu na Heydricha - byly uplatnovány zákony, na jejichz základe bylo mozné politické odpúrce stíhat prímo, nemusely se vyhledávat takovéhle záminky. Stejne tak pri osobních nevrazivostech bylo snadnejsí znicit protivníka temito zákony, nez nejakými majetkovými bagatelami. -- 8ohmSpeaker (diskuse) 6. 1. 2013, 01:17 (UTC)

2 hodiny = 1 den ?[editovat zdroj]

"Dve hodiny rovná se 1 den nepodmínene." - u tohoto výroku v clánku naprosto postrádám souvislost -- 8ohmSpeaker (diskuse) 25. 7. 2012, 22:59 (UTC)

Odstraněno. --85.132.180.147 30. 8. 2012, 18:12 (UTC)
Navráceno a upresneno, souvislost nalezena. -- 8ohmSpeaker (diskuse) 6. 1. 2013, 04:43 (UTC)

Editace 30. 8. 2012, 10:16[editovat zdroj]

„pokud veta zacina datem, pripoji se "Dne", aby veta zacinala velkym pismenem a byla tak oddelena od predchoziho textu“ - Takovéhle editace bez relevantního smyslu nelze nazvat jinak nez hindopišstvím. Veta nemusí nutne zacínat velkým písmenem, múze zacínat i císlicí. Uvedení data slovem dne je samozrejme mozné, pridává ovsem obsahu zbytecne na archaické formálnosti, dává mu charakter strohého úredního textu. Od predchozího textu je i bez toho veta dostatecne oddelena interpunkcí. -- 8ohmSpeaker (diskuse) 6. 1. 2013, 04:43 (UTC)