Diskuse:Psací látky

Pero je látka? Tabule je látka? Článek pod tímhle názvem mi přijde trochu podivný. To je nějaký termín? --egg ✉ 17:12, 15. 1. 2007 (UTC)

Ano, to je termín běžně užívaný v odborné paleografické literatuře. Musím souhlasit, že to trochu podivné je, nicméně takto je terminologie zažitá. Jelikož nejsem v paleografii natolik odborník, nemohu si dovolit zažité názvosloví měnit. Až budu mít z PVH doktorát, tak možná ano :-) Daniel.baranek 17:23, 15. 1. 2007 (UTC)

Ve speciálním paleografickém významu možná jde o jeden a týž význam, ale myslím, že obecně se rozlišuje látka, na kterou se píše, a psací potřeba, kterou se píše. Jde tedy o jistou očekávatelnost ze strany čtenářů. Nehledě k současným kategoriím Psací látky a Psací potřeby, které to taky rozlišují a kam jsou zjevně všemi kolegy intuitivně zařazovány články podle tohoto obecného vnímání. Proto jsem navrhl rozdělení článku na dva. --Vlout (diskuse) 21. 9. 2019, 10:09 (CEST)

@Vlout, Egg, Daniel.baranek: Za psací potřeby jsem tedy vždycky považoval nejen pisátka, ale i psací podklad (typicky sešit), případně další pomůcky a potřeby (pravítka, šablony, guma, zmizík, psací náplně aj.), ale je fakt, že logický výklad ne vždy odpovídá jazykovému úzu a že primárně se tím pojmem rozumí ruční pisátka.

Co se týče "psacích látek" ve smyslu "materiály, které se používají jako psací podklad", takovými látkami mohou být kámen, dřevo, papír, různé plasty, písek, případně různé laky nanášené na jiný materiál atd. Tj. psací látkou je v tomto smyslu dřevo, nikoliv dřevěná tabule. Papír, nikoliv papírový sešit. Kámen, nikoliv kamenná deska. Když se podívám na názvy odpovídajících článků v jiných jazycích, snad v žádném jazyce není tento termín tak zavádějící jako v češtině. Respektive v angličtině mají v článku na Wikipedii podobně nevhodný název (writing material), ale jako štítek na Wikidatech výstižnější a jednoznačnější "writing surface", a pro název kategorie na anglické Wikipedii je použit ještě jiný termín: "writing media". V němčině dobře předponou rozlišují "Beschreibstoff" od "Schreibgerät" (jemuž by mohlo odpovídat "Schreibestoff", pokud bychom měli článek o aktivních psacích látkách jako je křída, tuha či inkoust). Zdá se, že čeština postrádá schopnost přídavným jménem podklad písma od popisovače rozlišit. Tedy uměla by to, ale slovo "popisovatelný" asi příslušným odborníkům, kteří terminologii zavedli, nepřišlo na mysl, nebo na ně bylo moc kostrbaté. Ale v některých kontextech se běžně používá: popisovatelné fólie, jmenovky, samolepky, štítky, sáčky, tabule, nátěry, popisovatelná páska aj. Lze nalézt i spojení "popisovatelný materiál" (např. "laserem popisovatelný materiál" - v tomto kontextu "měď je velmi obtížně popisovatelný materiál"). "Popisovatelný nátěr na zeď" je nátěr, kterým je možné zeď či jakoukoliv jinou plochu učinit popisovatelnou. To vše se ovšem používá spíše v textech obchodních a technických. Spojení "popisovatelná látka" se téměř nevyskytuje, ostatně pokud by se používalo, spíše by se jím rozuměly popisovatelné textilie nežli jakákoliv popisovatelná substance. Pokud se "psacími látkami" označují společně látky, kterými se píše, i látky, na které se píše, tak to ještě smysl dává (ostatně u rycích nebo lisovacích technik ani jiný materiál než podklad písmo netvoří), ale označovat "psacími látkami" pouze podkladové materiály, nebo dokonce konkrétní předměty vyrobené z těch materiálů, to už se hodně příčí zdravému jazykovému citu. A místo slova "látky" by výstižnější bylo slovo "materiály". Jaký je vlastně rozdíl mezi termínem "látka" a termínem "materiál"? Například v článku Látka je jako hlavní literatura uvedena kniha Úvod do studia materiálů, takže ty pojmy si jsou asi obsahově hodně podobné, ale v některých kontextech (chemie?) je vhodnější jeden, v jiných kontextech (technika?) bývá vhodnější druhý.

Pokud je téma článku rozšířeno z podkladových materiálů pro písmo i na nanášené materiály, je to sice z hlediska češtiny a zřejmě i paleografie logičtější, ovšem pak nám zase haprují interwiki odkazy. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2023, 03:44 (CEST)