Diskuse:Počátecký vrch

V článku Halštrovské hory je tento vrch označen za nejvyšší bod zmíněného pohoří, které, jestli jsem to pochopil správně, se neřadí pod Krušné hory, ale pod Smrčiny.--Nunstück von Slotermeyer (diskuse) 4. 2. 2020, 23:13 (CET)

Halštrovské hory v českém geomorfologickém členění jako samostatná jednotka neexistují, takže se nemohou řadit ani pod Smrčiny, ani pod Krušné hory. Z německého pohledu se částečně překrývají se Smrčinami (Elstergebirge). --Petr Kinšt (diskuse) 5. 2. 2020, 08:46 (CET)

Nemělo by tedy smysl napsat Počátecký vrch (..) je hora v Krušných, resp. Halštrovských horách? --Nunstück von Slotermeyer (diskuse) 6. 2. 2020, 18:03 (CET)

Nemyslím. V ČR je Počátecký vrch jednoznačně součástí Krušných hor. Neznám německé členění, ale pokud správně rozumím článku Elstergebirge, Němci Počátecký vrch do Halštrovských hor neřadí a mají jej zařazený do Krušných hor (viz Erzgebirge). Jako nejvyšší bod Halštrovských hor mají Kapellenberg. --Petr Kinšt (diskuse) 6. 2. 2020, 19:34 (CET)

V článku Krušné hory se píše: „Údolí Svatavy odděluje na západě Krušné hory od Smrčin, resp. Elstergebirge a Vogtlandu.“ – při pohledu na mapu je ale Počátecký vrch západně od Svatavy, tedy není v Krušných horách. --Nunstück von Slotermeyer (diskuse) 11. 2. 2020, 01:09 (CET)

Jak píše Petr Kinšt - Halštrovské hory nejsou žádnou geomorfologickou jednotku. Geomorfologické členění a hranice jednotlivých geomorfologických jednotek nejsou bohužel jednotné. Existuje více zdrojů, např. Geomorfologické členění reliéfu Čech (Balatka, Kalvoda 2006) nebo Zeměpisný lexikon České republiky (Demek, Mackovčin), Geomorfologické jednotky České republiky (Bína, Demek). Aby to nebylo tak jednoduché, jak existují jak starší, tak i novější upravená vydání. Podle mapky v publikaci Chráněná území ČR (Mackovčin, Zahradnický) by se Počátecký vrch nacházel ve Smrčinách, geomorfologickém podcelku Ašská Vrchovina, geomorfologickém okrsku Lubská vrchovina (3a-1a-d). Ovšem podle map NSPIRE, leží Počátecký vrch jednoznačně v Krušných horách, podcelku Klínovecká hornatina, okrsku Jindřichovická vrchovina (IIIA-2A-c). Snadno se o tom lze přesvědčit ve výše uvedené mapě geoportálu NSPIRE kliknutím na informace (i v kroužku) a poté kliknutím do mapy. Takže záleží jen na autorovi článku, jaký zdroj použije. Já bych použil Krušné hory, protože používám INSPIRE.--Lubor Ferenc (diskuse) 11. 2. 2020, 05:11 (CET)

Vámi odkazované zdroje nemám k dispozici a ty odkazy mi ani nefungují. Mohl byste prosím upravit sekci Geografie článku Krušné hory, aby tam ta geografie zohledňovala všechna relevantní pojetí? --Nunstück von Slotermeyer (diskuse) 11. 2. 2020, 12:10 (CET)

Ten nápad - upravit sekci Geografie článku Krušné hory, aby tam ta geografie zohledňovala všechna relevantní pojetí - nevidím jako účelný. Je to samozřejmě možné, ovšem vymykalo by se to ostatním článkům o geomorfologických jednotkách v ČR. Navíc členění v článku Krušné hory je dostatečně ozdrojováno (Geomorfologické členění reliéfu Čech, autoři Balatka, Kalvoda 2006), tedy zdrojem, který nejspíš používá aktuálně i AOPK a zdá se, že koresponduje s mapami na INSPIRE. Kromě toho se psaní článků o geomorfologických jednotkách nevěnuji. Pokud potřebuji něco do jiných článků, většinou si vystačím s úrovní do geomorfologických celků, jen zcela výjimečně do úrovně podcelků. Jak jsem již uvedl výše, používám online mapy na geoportálu INSPIRE. K nefunkčním odkazům. Ty uvedené nefunkční odkazy byly pouze na literaturu, kterou stejnak nevlastním. Jediné co vlastním je starší, méně aktuální mapa (rok 2000) geomorfologických jednotek na území bývalého Západočeského kraje, ovšem v jiném členění, navíc hrubším. Velikost mapy A4 však není dostatečná pro přesnější nalezení hranic jednotlivých geomorfologických jednotek, proto používám INSPIRE.--Lubor Ferenc (diskuse) 11. 2. 2020, 14:47 (CET)

Jen doplním, že pokud si dobře pamatuji, mapy INSPIRE zobrazují geomorfologické členění podle Zeměpisného lexikonu z roku 1987. Druhé vydání Lexikonu z roku 2006 obsahuje určité změny na úrovni okrsků, které by podle předmluvy druhého vydání mělo odpovídat členění Břetislava Balatky (je jedním z autorů Lexikonu). Vrstvu s novějším členěním zobrazují mapy webgis.nature.cz. Ale zrovna u Jindřichovické vrchoviny k žádné zásadní změně nedošlo. --Petr Kinšt (diskuse) 11. 2. 2020, 18:18 (CET)