Diskuse:Mlhovinová hypotéza
Přidat téma
- aplikovat na tvorbu podobných soustav v celém vesmíru – hnedka první odstavec. Nebylo by lepší definovat, jestli podobná soustava má být myšleno planetární soustava, či soustava bez planet? Či to je prostě jakákoliv soustava?
- upřesněno.
- Tvorba obřích planet je o něco komplikovanější proces. – smazal bych to něco
- OK
- Akrece končí teprve tehdy, až je veškerý plyn vyčerpán. – nestálo by zato to nějak konkretizovat? Nějaké množství plynu je tam v podstatě furt a věřím, že i dneska Jupiter nabaluje menší množství hmoty :)
- Nikoliv, pokud se nemýlím, žádný plyn už v okolí Jupiteru ani dalších planet (nepočítáme-li ten, který už na sebe nabalily) není, sluneční vítr to všechno už dávno odvál. Ale máš pravdu, že akrece planet svým způsobem pokračuje, občas na ně dopadne nějaký ten meteoroid či kometa, zachycují prach atp. Proto jsem upřesnil, že se jedná jen o ten plyn. Jan.Kamenicek 30. 4. 2010, 20:06 (UTC)
- Planety mají 99 % momentu hybnosti a tento fakt – čeho? Slunce?
- Upřesněno.
- Neúspěch Laplaceova modelu stimuloval vědce k tomu, aby se ho pokusili nějak nahradit. Během 20. století bylo navrženo mnoho teorií, jako například planetesimální teorie Thomase Chamberlina a Foresta Moultona (1901), slapový model Jamese Jeanse (1917), akreční model Otto Schmidta (1944), protoplanetární teorie Williama McCrea (1960) a nakonec teorie zachycení Michael Woolfsona.[3] – buď prolinky na ty další teorie, či je do závorky či poznámky rozepsat, v čem spočívají. Takto z názvu se dá představit lecos.
- Tak nad tímhle přemýšlím už od té doby, co jsem právě tento odstavec psal. Ono je to tam jen pro ilustraci toho úsilí, které následovalo, když se mlhovinová hypotéza zdála zavržena, ovšem popisovat tyto další hypotézy přímo zde by článek zbytečně zatížilo nepříliš souvisejícími informacemi. Zakládat samostatné články mi taky nepřijde dobré, kromě jedné z nich nemá žádná samostatný článek ani na en (a to už je co říct :-)), s ohledem na význam těchto teorií a jejich jepičí život by tato hesla nebyla ničím jiným než řadou subpahýlů. Nejlepším řešením asi bude založení článku Historie hypotéz vzniku a vývoje sluneční soustavy, něco jako en:History of Solar System formation and evolution hypotheses, a odkázat tam. Ale to je výhled, takže nevím, jestli tě to uspokojí. Jan.Kamenicek 30. 4. 2010, 17:09 (UTC)
- Tak článek je hotov a z tohoto hesla jsem na něj odkázal šablonou Viz též. Jan.Kamenicek 6. 5. 2010, 19:24 (UTC)
- Tak nad tímhle přemýšlím už od té doby, co jsem právě tento odstavec psal. Ono je to tam jen pro ilustraci toho úsilí, které následovalo, když se mlhovinová hypotéza zdála zavržena, ovšem popisovat tyto další hypotézy přímo zde by článek zbytečně zatížilo nepříliš souvisejícími informacemi. Zakládat samostatné články mi taky nepřijde dobré, kromě jedné z nich nemá žádná samostatný článek ani na en (a to už je co říct :-)), s ohledem na význam těchto teorií a jejich jepičí život by tato hesla nebyla ničím jiným než řadou subpahýlů. Nejlepším řešením asi bude založení článku Historie hypotéz vzniku a vývoje sluneční soustavy, něco jako en:History of Solar System formation and evolution hypotheses, a odkázat tam. Ale to je výhled, takže nevím, jestli tě to uspokojí. Jan.Kamenicek 30. 4. 2010, 17:09 (UTC)
- dorostou do těles o průměrech kolem 1,000 km – čárku u tisíců pryč
- OK.
- popisek obrázku: Protohvězdy na záběrech mlhoviny Trifid ve viditelném (vlevo] a infračerveném světle (vpravo). Jde o obrovský prachoplynový oblak, v němž se tvoří hvězdy. Mlhovina se nachází v souhvězdí Střelce, asi 5400 světelných let daleko – tečka na konci
- OK.
- vnitřku je velmi obtížně – jen
- OK.
- Tato zbývající obálka je natolik neprůhledná, že dokonce i záření milimetrových délek uniká z jejího vnitřku je velmi obtížně.[2][8] Tyto objekty velmi jasně září hlavně na milimetrových a submilimetrových délkách. – možná bych dopsal do té první věty, že ostatní záření neuniká vůbec (?)
- To si už nejsem tak jistý. Přímo v původním anglické článku se o tom nepíše, ale mám pocit, že něco, i když blbě, jde pozorovat i v infračervené oblasti. Nechal bych to tedy spíš takto. Jan.Kamenicek 30. 4. 2010, 20:06 (UTC)
- Plyn obklopující protohvězdu dále padá na protoplanetární disk, takže obálka se neustále ztenčuje- tady jsem se nějak ztratil. Ten plyn padá na protoplanetární disk, který tvoří tu obálku hvězdy? I když další text to zamítá. Co je ta obálka? :)
- Zkusil jsem to upřesnit. Hvězda a protoplanetární disk vznikají uprostřed neprůhledného oblaku plynu, čím více plynu se postupně soustředí v protoplanetárním disku, tím je ten oblak tenčí a průhlednější. Jan.Kamenicek 30. 4. 2010, 20:06 (UTC)
- před níž je teplota příliš vysoká na to, aby se zde mohl tvořit – mohly tvořit
- OK.
- obecně myslim je, že když je u popisku obrázku více než jedna věta, tak se mají dělat tečky na konci těch popisků obrázků. A teoreticky je to i v doporučení někde, ale musel bych hledat :)
- OK.
- Jejich konečná hmotnost (tzv. omezená hmotnost) závistí na jejich – závisí
- OK.
--Chmee2 30. 4. 2010, 14:57 (UTC)
- Moc díky. Jan.Kamenicek 30. 4. 2010, 20:06 (UTC)
Dotaz[editovat zdroj]
- Ačkoliv ve Slunci je soustředěno 99,86 % pak připadá na ostatní obíhající tělesa, a tento fakt Laplaceova hypotéza nedokázala nijak vysvětlit. Nebylo myšleno něco jako "Ačkoliv ve Slunci je soustředěno 99% hmoty, 99% momentu hybnosti připadá na ostatní..."? --Jann 5. 5. 2010, 11:22 (UTC)
- Nějak mi tam nepozorovaně vypadla část věty. Už by to mělo být v pořádku. Jan.Kamenicek 5. 5. 2010, 12:38 (UTC)