Diskuse:Liběchov
Přidat témaV článku je několik s odpuštěním volovin. Josef Janáček, kronikář Liběchova, září 2014 -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 37.48.43.56 (diskuse)
Připomínky a opravy[editovat zdroj]
Liběchov na Wikipedii – stav z října 2014 –
Dobrý den, vážení, které to zajímá! Na Wikipedii objevil jsem teď začátkem října 2014 dlouhé povídání o Liběchovu. Díky za ně, napsané a uspořádané je moc pěkně! Nicméně jsou v něm některé chyby, což se jistě stane, ale, bohužel, také jeden dva tři nesmysly. Ty mě poněkud vytočily, jak uvedeno níže, a jak to bývá, jaksi nahlodávají důvěru v serióznost wikiinformací. Má počítačová gramotnost není žel dostatečná, nedokážu editované opravit či doplnit, respektive při svém již pokročilém věku a času, který jednomu zbývá, se to doučit. Volím proto tuto formu příspěvku do diskuse a doufám, že změnu či doplnění textu ujme se někdo zdatnější. Čili:
1. Text byl zřejmě sestaven zejména na základě kompilace z uvedených zdrojů („Reference 1. – 13.“ a „Literatura“ – 6 publikací), neuveden ale zdroj hlavní pro nejrozsáhlejší kapitolu „1. Historie“, totiž www stránky obce (Město Liběchov), záložka Historie. Odtud čerpáno nejvíce, text dlouze doslova citován. Což nebudiž – až na níže uvedené – výtkou, naopak, jakože tento pramen právě proto zaznamenán být má. V tomto směru je jistě škoda, že do Wikipedie nepřekopírovány dvě nádherné historické veduty, Puchernova z r. 1802 a Linderova z poloviny 19. století, na www stránkách obce zveřejněné. A konec konců také foto v opuce vyvedeného historického znaku s polovinou jelena ve skoku doprava, který ve wikitextu zmíněn (odstavec „Středověk“)(současný znak obce tuto dávnou figuru jelena bohužel nevyužil).
2. V kapitole „1. Historie“ nacházím dvě nesprávné informace:
a) V části „Středověk“ bych předposlední odstavec, pojednávající o pobytu Mistra Jana Husa v Liběchově, raději vypustil, než sáhodlouze popisoval a vysvětloval okolnosti s tím související. Hus totiž v Liběchově téměř jistě nikdy nepobýval, jedná se o smyšlenku, sice báječnou, v literatuře frekventovanou, ale smyšlenku. Odkazuji zde zejména na publikaci historika Jana Kiliána „Dějiny Liběchova“ z r. 2001, stránku 23: autor označuje údajný Husův pobyt na liběchovské tvrzi za „fantaskní hypotézu“ a píše: „Definitivně smazat tuto fabulaci bude jistě trvat velmi dlouho.“ Možná by tedy bylo ještě vhodnější alespoň jednou větou uvést věc na pravou míru, např. takto: „Na počátku 15. století patřil Liběchov rodu Škopků z Dubé. Jindřich z Dubé, syn královského hofmistra a oblíbence krále Václava IV., byl přítelem a ochráncem kazatele Jana Husa. V této spojitosti dlužno poznamenat, že v literatuře uváděný Husův pobyt na liběchovské tvrzi po vyhlášení interdiktu nad Prahou v říjnu 1412 není historicky doložen a lze jej pokládat za pouhou fabulaci.“ A dál pokračovat jak uvedeno „Od roku 1438 byl Liběchov v držení Pánů z Liběchova, od roku 1455 resp. od roku 1477 nazývaných vladyků „erbu půl jelena“[1]. Polovina jelena ve skoku doprava se stala také místní heraldickou figurou.“
b) V kapitole „Romantismus a národní obrození“, konec prvého odstavce, nesprávně uvedeno, že podzemní hrobka v tzv. „horním“ kostele (kapli) sv. Ducha měla dvě oddělení, jedno pro Pachty z Rájova (18. století), druhé pro rodinu Veithů (19. století). Není tomu tak, v hrobce byly uloženy pouze ostatky Veithů, nikoli Pachtů, jejichž hrobka se dodnes nachází u „dolního“ kostela sv. Havla. Docela by mne zajímalo, kde má sdělení o dvou odděleních hrobky původ, sám jsem se s ním nesetkal.--2A00:1028:8B41:9BDE:95D8:C7C1:C8D3:66D 5. 10. 2014, 09:58 (UTC)--2A00:1028:8B41:9BDE:95D8:C7C1:C8D3:66D 5. 10. 2014, 09:58 (UTC)
c) V kapitole „Ranné baroko“ uvedeno, že „Roku 1654 dal Hyacint Villani na viničním vrchu nad řekou vystavět nebo jen přestavět kamennou zdaleka viditelnou kapli Sv. Ducha a Božího Hrobu, v podlaze byl sám pohřben.“ Doporučuji vypustit slova „nebo jen přestavět“ a slova „v podlaze byl sám pohřben“ nahradit slovy „kde byl sám pohřben“ . Jinak budu autorovi vděčný za poskytnutí pramene o údajném přestavění a pohřbení v podlaze,ani s tímto tvrzením jsem se dosud nesetkal.
3. V téže kapitole „Ranné baroko“ na konci 2. odstavce čtu pak onu nejen nesprávnou, ale nesmyslnou informaci, která mě tak „rozčílila“ a jejíž původ si opravdu nedokážu vysvětlit, jakkoli by mě zajímalo hned dvakrát, odkud se vzala (sic!). Uvedeno toto: „V 80. letech 20. století byly zídky (rozumí se viničních teras pod kaplí sv. Ducha) vyspraveny pomocí podlahových dlaždic a náhrobních desek z kaple sv. Ducha, znaková náhrobní deska Antonína Ladislava Veitha byla odtud v roce 2005 přenesena do muzea v Mělníku, ostatní náhrobníky nebyly identifikovány.“ Tedy, za prvé: Opukové dlaždice podlahy kaple sv. Ducha byly z kaple v roce 1998 neznámo kým zcizeny (škoda cca půl miliónu Kč). O nějaké vysprávce mohutných rozsáhlých viničních teras, natož pomocí dlaždic, nemůže být řeči. Za druhé: žádné náhrobní desky se v kapli nikdy nenacházely, toť další pustý výmysl, nebylo tudíž ani co identifikovat… A za třetí, stran tzv. náhrobní desky Antonína Ladislava Veitha: Nejedná se o náhrobní desku, ale historický znak s figurou půli jelena ve skoku doprava (viz výše), kterou zřejmě Antonín Ladislav Veith nechal v 2. polovině 19. století vysekat do opukového bloku, pro ozdobu posléze umístěného do opěrné opukové zdi na blízké vinici Peluňce. Aby artefakt nedošel zkázy či zcizení, jakože by k tomu za současných úděsných kradařských poměrů dříve či později nepochybně došlo, byl znak v roce 2005 z terasy vinice vyjmut a přemístěn do mělnického muzea, jak uvedeno – můžeme si ho prohlédnout hned ve vstupní chodbě budovy.
4. Konečně si dovolím navrhnout několik drobných doplnění dvou kapitol:
• V kapitole „Klasicismus“ zmíněna křížová cesta z roku 1780 a souběžná starobylá lipová alej s tím, že původní obrazy, malované (patrně) Kramolínem, jsou nezvěstné. Budiž doplněno, že od r. 2002 je 14 výklenkových kapliček čili zastavení obrazy opět osazeno a křížovou cestu mělničtí a štětští katolíci opět pravidelně využívají k velikonočnímu Velkopátečnímu procesí, což unikát oblasti (nejbližší křížová cesta s obrazy nachází se u Úštěku na vrchu Ostrém).
• V kapitole „Pamětihodnosti“ doplnil bych u druhé odrážky
● „Na schodišti kostela socha sv. Antonína z roku 1739, v r. 2000 neznámo kým nenávratně zcizená“, a za Faru, resp.
● Katolickou faru, ještě alespoň
• Židovský dům (Judenhaus), • Empírový Papouškův mlýn, • Secesní Janouškova vila, • Moučkova vila ve slohu art deco, dnes čtyřhvězdičková Rezidence Liběchov, • Rozhraničník (nesprávně zvaný milník); na okraji obce, kde tento dórský sloup z r. 1858 stojí, vedla v době pomnichovské hranice tzv. Sudet, resp. Protektorátu a Německé Říše.
Díky za pozornost! Liběchovský kronikář Ing. Josef Janáček, 5. 10. 2014 josef-janacek@seznam.cz 737 103 127
- Totální copyvio historie (slovo do slova) sem vložil anonym na počátku roku 2007. Od té doby řada wikipedistů text doplňovala a upravovala. Vložením šablony Copyvio přijde jejich práce vniveč, navíc na 8 let starý text je zjevně nesmyslná. Takže buď komplet smazat nebo doupravit do ne-copyvio podoby (pryč doslovné fráze atd.). Když se toho nikdo neujme tak si na to nějakou volnou chvilku najdu.--RomanM82 (diskuse) 5. 10. 2014, 19:29 (UTC)
Díky moc za úpravy a doplnění, a ta rychlost, jen zírám :) Někdy text ještě podrobněji projdu, když už si s ním dal kdosi tolik práce ... Janáček