Diskuse:Klášter

Nemoh' by tam někdo zakomponovat původ slova "monasterie"? Já se v tom nevyznám, ale vím, že v angličtině to znamená "mužský klášter". Pokud se pletu nebo k tomu má někdo víc, ať to, prosím, rovnou připíše do článku. Díky Hidalgo944 17:30, 28. 5. 2007 (UTC)

Některé výhrady

Děkuji Nikosovi za rozsáhlé rozšíření článku, určitě ho stálo mnohoé práce a výsledek je impozantní, nicméně mám pár výhrad. Dal jsem do článku několik požadavků na zdroje - považuji za poměrně zásadní chybu, že takto rozsáhlý článek (který už rozhodně nemohl psát z hlavy) neobohatil o zdroje alespoň jejich umístění v externích odkazech.

Obecně mohu říci, že jsem dal požadavek na citaci do těch míst, která považuji za sporná či citaci prostě vyžadující. Často jde o případy, kdy autor popisuje nějaký jev jako obecný, ačkoliv je dost nepravděpodobné, že by obecný byl (opravdu bylo normální ve středověkých kostelech obchodovat? Opravdu byli mniši zcela bezohlední při správě svých hospodářství? Opravdu byli laici všude vykořisťováni? Nejsou to jen extrémní mezní případy, které jsou v článku dost zavádějícím způsobem uváděny jako obecný jev?). Dále jde o tvrzení IMHO extrémně pochybná až nesmyslná: Zakladatel žebravé řehole či ctitel žebravého řeholního života může pociťovat smutek či rozhořčení nad tím, že dominikáni či cisterciáci od tohoto uspořádání upustili, ale kde to proboha zakládá právo nazývat to "morálním selháním"? Je snad vlastnění majetku morální selhání? Je snad reforma řeholních pravidel "morálním selháním"? Nakonec jsou tu tvrzení, která považuji za hodná citace pro informace: „zpovědi a rozhřešení udělované matkami představenými“, tvrzení, že „muži a ženy nemohou společně oddávat náboženskému životu, aniž by upadli do hříchu“ (opravdu to církev formulovala takto?) atd. --Cinik 08:03, 17. 1. 2008 (UTC)

Uvedení zdroje.

Tak zdroj k oněm zpochybňovaným informacím jsem již u těch jednotlivých případů doložil. Jedná se o knihu Záhadný středověk, autor Jorge Blaschke, vydala Mladá fronta v Praze roku 2006. Nedokážu posoudit vědecké kvality této knihy na 100%, jelikož nejsem studovaný historik. Každopádně ale tento autor uvádí jako zdroj informací pro svou knihu dalších 30 knih různých autorů, tak doufám, že snad i on čerpal z kvalitních zdrojů a snad si nic jen tak nevymyslel. I když, možné je všechno. V případě pochybností se lze obrátit snad jen na samotného autora nebo jeho překladatele do češtiny.

Ohledně onoho "mravního pochybení řádů" jsem se rozhodl toto konstatování pozměnit dle Vámi uvedené nápovědy. Uznávám, že tato formulace byla asi silná, i když se domnívám, že pokud se někdo dle řehole orientuje na duchovní život a snaží se maximálně následovat Ježíšovo učení, nemůže být zárověň součástí finančně nejsilnějších struktur své doby. Připadá mi to přinejmenším jako schizofrenní postoj k životu. Jestliže kážu vodu a piji víno, je to vždy nemorální. (Nikos 18:43, 17. 1. 2008 (UTC))

Zdrojovat je nutné pomocí značek <ref></ref> i s číslem stránky, kde lze dané tvrzení nalézt. Inspiraci naleznete například v nejlepších článcích.

Po obsahové stránce se mi ale článek líbí. Mám však tyto připomínky: Velmi málo je zde o architektuře klášterů (bude-li čas, snad doplním) chybí zde také obrázky, přestože Commons jich nabízí celou řadu. Bylo by také dobré také vyjmenovat a vysvětlit jednotlivé typy klášterů, neboť v této věci existují výrazné diference podle jednotlivých řádů. Ideálním zdrojem informací je zde hutný, takřka stostránkový, všeobecný úvod knihy Encyklopedie českých klášterů (Nakladatelství Libri). --Šandík 19:04, 17. 1. 2008 (UTC)

Další úpravy

Po mém soudu obsahuje článek velké množství nepřesností, ač jako celek nevyznívá úplně chybně. Záhadný středověk rozhodně není kniha odborná, ale spíše populární. Více než vhodné by bylo standardizovat psaní termínů benediktini a benediktinky namísto nesprávného benediktýni či benedyktýni etc. Vycházím zde z odborné historické a církevní literatury a oficiálních řádových webových zdrojů. Pokud budu mít volný čas, tak stávající heslo opravím. --Ubik 02:52, 6. 3. 2008 (UTC)

To budeme velmi rádi. --Cinik 05:18, 6. 3. 2008 (UTC)

Řády žijící v klášterech

Jezuité jsou právě ukázkou řádu, který nežije v "klášteře", viz: http://www.jesuit.cz/charakteristika.php, oddíl Struktura řádu, proto bych je jako příklad "řádů žijících v klášteře" rozhodně nedával. U templářů také nevím, že by žili v klášterech, jejich poslání bylo jiné (i když existenci templářských klášterů a priori nevylučuji, ale prosím doložte zdrojem) - vím jen mlhavě o komendách - pokud měly k pojmu "klášter" tak daleko, jako jezuitské rezidence a jiné formy jezuitského bydlení, tak bych je do příkladu kláštera taky nedával. +Už vzhledem k tomu, že řeholnic je víc než řeholníků (ale teď po mně nechtějte odkaz...), doplnil jsem v rámci vyváženosti zástupce ženských řádů.

Nazdar Jirko, máš samozřejmě naprostou pravdu, ale musím trochu hájit ty, kteří vše hodili do jednoho pytle pod heslo klášter - monasterium/Kloster/klášter je termín používaný často jako zastřešující pro všechny stavby, ve kterých dlí konvent. A záměny slov kanonie (pro řeholní kanovníky) a klášter můžeme najít již ve středověkých pramenech. Navíc sídla jezuitů i piaristů vycházela z organického vývoje sídelních potřeb starších řádů a kongregací. Slušelo by se komendy, i domy jezuitů a jiných novověkých řádů, které se dělí na mnoho dalších typů, popsat v rámci hesla klášter, ale přehledně vyznačené v rámci historického vývoje. --Ubik 9. 6. 2009, 00:28 (UTC)

Benediktýn/benediktin(ský)

I když psaní "benediktýn" není úplně nesmyslné, je jako alternativa přípustné spíše v adjektivní podobě, u substantiv ponechejme všude jednotně základní latinizujici podobu "benediktin" (ve shodě s: Nový akad. slovník cizích slov, Academia 2006, preference pořadí v SSJČ, benediktinský web http://www.brevnov.cz/CS/1benediktini.php, http://www.iencyklopedie.cz/benediktini/ a tam uvedená literatura.

Citace, Doxanský klášter

Nechápu, že v tak dlouhém článku nejsou skoro vůbec žádné (4, a to ze dvou zdrojů) citace! To je velmi podivné a narušuje to jinak více méně velmi dobrý dojem z článku (přehlížím očima jen letmo).

Problém článku je, že je slepovaný a doplňovaný několika lidmi. Podle mého by mu slušelo z gruntu nové sepsání. Nyní bohužel nevládnu časem. --Ubik 9. 6. 2009, 00:28 (UTC)

"Doxanský klášter" - kdo to mohl napsat?? to někdo přepisoval nějakou nahrávku?? Vůbec je v textu víc chyb, kt. by pro něco takového (spolu s chybějícími citacemi) skoro chtěly svědčit (komunitamy, motlitbám..). Mé jistě liché obavy prosím rozptylte. Děkuji za jinak velmi slibný článek!! --Jiří Janíček 16:51, 13. 7. 2008 (UTC)

Ano, v textu je více chyb. Doxany jsou můj překlep, nechal jsem se unést latinským (a německým) názvem kláštera, který zní "Doxan". --Ubik 9. 6. 2009, 00:28 (UTC)

Tak zaujatý článok som ešte nevidel.

Keď už pri tomto hesle nieje že pravdivosť článku je spochybnená, potom naozaj je vhodné šíriť o Wikipédii, že podporuje určitú špecifickú komunitu neodborníkov, ktorí sa majú vyjadrovať práve k témam, v ktorých sú neni doma. Všimol som si to už pri viacerých heslách. Neschopnosť prekontrolovať tieto zaujaté články a vyvodiť minimálnu zodpovednosť je hanba Wikipédie.

Sice souhlasím s anonymem, ale úplně o hanbu snad nejde. Nicméně po přečtení prvního odstavce jsem nezvládl číst dále. Nejde tam jen o tendečnost, ale spíše o směsici nedoložeností, kupící bez ladu a skladu různé hyperboly či paralely. Jistě je i takovýto obecný článek jdoucí jaksi "napříč" vyznáními apod. potřebný. Ale právě tento "průřezový" žánr vyžaduje hlubokou zasvěcenost, ale také jakousi opatrnost či ohledy, hodného člověka, který zvládne pochopit, že rozdíly smýšlení nás mají spíše spojovat a vést k zamýšlení. Každé nepřesné zjednodušení škodí. Věřím, že to autoři hesla nějak takhle mysleli. Ale snad se takového cíle dosáhne i postupnými úpravami článku. --MONUDET (diskuse) 12. 12. 2016, 22:04 (CET)