Diskuse:Ján Rojko

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 8 lety od uživatele RPekař

Dal jsem šablonu Urgentně upravit. Rozcestník musí odkazovat na aspoň 3 existující články, což zde ani přibližně není splněno.--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 11. 2015, 21:37 (CET)Odpovědět

A které pravidlo to uvádí? --Silesianus (diskuse) 19. 11. 2015, 12:07 (CET)Odpovědět
Uvádí to Wikipedie:Rozcestníky v první větě, kde se říká, že "Rozcestník je stránka s odkazy sloužící k rozlišení mnoha článků o pojmech z různých oborů, které mají stejný název." Tradičně se to bere, že tři už v tomto kontextu znamenají "mnoho". Pokud je jen jeden článek, tak se nedělá rozcestník, ale nanejvýš přesměrování. Pokud jsou dva, tak se do záhlaví každého z nich dává odkaz na ten druhý ("Pokud jsou pouze dva významy daného názvu, odkáže se přímo na článek s druhým významem," říká citované doporučení). A od tří se už může dělat rozcestník.--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 11. 2015, 13:02 (CET)Odpovědět
Tudíž ono „Rozcestník musí odkazovat na aspoň 3 existující články“ je čistě Váš výklad? Vedla se o tom diskuze? Dospělo se ke konsenzu, že rozcestníky se dvěma významy jsou nežádoucí a mají se eliminovat? --Silesianus (diskuse) 19. 11. 2015, 13:05 (CET)Odpovědět
"Pokud jsou pouze dva významy daného názvu, odkáže se přímo na článek s druhým významem," je v sekci První typ – asymetrický, s „(rozcestník)“ v názvu, což není tento případ, kdy se naopak jedná o rozcestník symetrický. U asymetrického je to logické. --Silesianus (diskuse) 19. 11. 2015, 13:08 (CET)Odpovědět
Slovo "mnoho" obvykle není chápáno jako synonymní se slovem "dva". Na to vést diskusi nepotřebujete. Postup pro případ dvou článků je uvedený u asymetrického rozcestníku, ale u symetrického se dá postupovat úplně stejně - jak a proč byste to chtěl udělat jinak?--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 11. 2015, 13:13 (CET)Odpovědět
Slovo „mnoho“ obvykle není chápáno jako synonymní se slovem „tři“. Na to vést diskusi nepotřebujete. Symetrický a asymetrický rozcestník se značně liší. Zatímco u asymetrického rozcestníku když uživatel zadá „Hypotetický článek“, pak přejde na článek „Hypotetický článek“, kde je odkázán na „Hypotetický článek (druhý význam)“. Když ale máme případ symetrického rozcestníku, resp. jeho nepřítomnosti, pak když uživatel zadá „Hypotetický článek“, tak nepřejde na „Hypotetický článek (první význam)“ ani na „Hypotetický článek (druhý význam)“. Proto se vyplatí použití symetrického rozcestníku i v případě dvou článků. --Silesianus (diskuse) 19. 11. 2015, 13:22 (CET)Odpovědět
Rozcestníky jmen se dvěma významy jsou tu naprosto běžné a existují jich stovky. Nechápu proč by měly být rušeny jen kvůli tomu, že Ioannes Pragensis nepocholil jejich smysl. --Jowe (diskuse) 19. 11. 2015, 13:14 (CET)Odpovědět
Souhlasím, že tu jsou běžné. Ale jsou proti doporučení. Zbytečně totiž zvyšují pravděpodobnost chyby, že odkaz povede na rozcestník. Takže se prosím snažte spíš nežádoucí stav odstraňovat než posilovat.--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 11. 2015, 13:17 (CET)Odpovědět
Neexistence rozcestníku zvyšuje pravděpodobnost chyby, že odkaz povede na úplně jinou osobu. A to je chyba mnohem větší. --Jowe (diskuse) 19. 11. 2015, 13:19 (CET)Odpovědět
Obojí ovšem zvyšuje pravděpodobnost chyby. Jenže chyba, kterou zmiňuje Ioannis, je v článku dobře (barevně) vidět a je jednoduše opravitelná, nehledě na to, že někteří kolegové rozcestníky projíždějí a kontrolují odkazované články. Chyba, kterou zmiňuje Jowe, se dá opravit jen velkou náhodou, když někdo na ze zvědavosti na předmětný odkaz klikne, zjistí, že není správný, a odhodlá se ho opravit. Proto bych byl pro raději řešení, které generuje chyby prvního druhu.--RPekař (diskuse) 19. 11. 2015, 13:29 (CET)Odpovědět