Diskuse:Holokaust

Nepřesnosti v Politicky nekorektní sekci

Tato zpráva byla již několikrát vědecky vyvrácena, kritikové jí také vyčítají,

Cynik mi v této vormulaci revertoval slůvko údajně - ohradil se tím, že prý v referencích je to zdůvodněné... Vskutku?? Kde... A chci konkrétní jména... (Ostatně byl to mimo jiné Cinik, kdo mi vyčítal obecnost... A nyní ji sám podporuje...)

Cerpal jsem prevazne z EN a DE wikipedie z prislusne kategorie [1]. Pokladate moc nejasnych otazek. Takze postupne a v klidu. --Jklamo 18:58, 7. 11. 2005 (UTC)

vyhlazování Židů Cyklonem B nikdy neproběhlo

Toto není pravda - také jsem to opravil - Rudolf z toho vyvozoval, že se nepopravovalo v Osvětimských sprchách (a už vůbec ne tak, jak popisovali údajní přeživší) , takto jak to je napsáno to budí dojem že Rudolf byl popíračem celého Holocaustu...

O co jde? Je to překroucení Rudolfova tvrzení - dost možná účelově - aby vypadal démonicky...

(Podobný princip je běžně uplatňován i proti Zündelovi - Btw.: víte že žaluje Kanadu za své zadržení? Chce 10 mil. za dva roky věznění... To by mě zajímalo, kolik jednou dostanou ti z Guantanama - už jsou tam roky 3...)

Comodor W. Falkon 14:18, 5. 11. 2005 (UTC)

Počty

tak mimochodem ... posčítal jsem si ty čísla u těch táborů, bral jsem vždy horní odhad, a vyšlo mi 3 886 000, což je poněkud méně než uváděné "počet obětí tohoto holocaustu se odhaduje na 12 až 26 milionů, z toho více než 6 milionů Židů." - tedy stálo by zato vysvětlit, jak zemřelo těch zbývajících 22 144 000 lidí (z toho nejméně 5 110 000 Židů, máme-li se držet poměru); vzhledem k tomu, že to je téměř šestinásobek sumy ve vyhlazovacích táborech, těžko se to schová do položek jako "během transportu", "na útěku před deportací", atp.? --Kavol 11:01, 7. 11. 2005 (UTC)

Buďtež pozdraven Kavole...

taky, kolego, taky ;-) --Kavol 12:48, 11. 11. 2005 (UTC)

1) Nerad vám to píši ale právě jste spáchal stejný zločin jako jistý Ernest Zündel...

2) Tak už to většinou bývá... Viz: V New Orleans údajně zahynulo přes 10 000 lidí... (Alespoň podle prvních titulků...) - po vyšetření se ukázalo že to bylo několikanásobně nadsazené...

3) Tak a teď se dopustím ideozločinu i já a vysvětlím vám těch zbývajících 22 mil. - Je to jednoduché... Za zabité v koncentračních táborech či za jejich přežití se vyplácí odškodné... Nu a protože dokazování je složité... Jeden kolega z diskusí k tomu poznamenal zhruba toto:

Víš, Mě je celkem jedno, jestli tam nějaký Ibrahim nechá napsat i svoji veselou babičku so umřela v oce 1935 na syfla...

Mě to vadí... Nu ale neudělám s tím nic... Jednou se něco roztroubilo do světa, řeklo se že tak to je a hotovo... Nikdo kdo to zkusil dokázat nedopadl dobře...

Třeba Germar Rudolf.. Z toho se stal poutník - protože společnost, která si ho dovolila zaměstnat, byla okamžitě označena za nacistickou organizaci, z Evropy odešel mimo jiné i proto, že ho nikde z podobného důvodu nechtěli ubytovat, jeho příbuzní byl v zájmu médií s otázkami typu: Jste také nacisti jako váš příbuzný?

Podobně i Ernest Zündel - jenž se však stal ikonou boje proti Sionismu a jeho fašisticko-vyděračským tendencím...

A jsou tu i mnozí další - židovští kritici - ti vděčí za svoji svobodu právě jen svému původu... To je třeba případ Normana Finkelstaina a jeho knihy Holocaust Indrustry (Průmysl Holocaustu)

Comodor W. Falkon 16:13, 7. 11. 2005 (UTC)

Mno, pak je tu minimálně ještě položka "vyhlazeni na potkání"... Cinik 11:16, 7. 11. 2005 (UTC)

zbavit se lidského těla je poměrně obtížné ... i když jsem přesvědčen, že za války neměli vojáci/Gestapo/přisluhovači/atp. pro kulku daleko, pochybuji, že by organisovali nějaké větší vyvražďování přímo ve městech (kde houmíky, cikány, Židy aj. potkávali) - ostatně nejsem si vědom, že by nějaký historický pramen něco takového ve větším měřítku přímo uváděl, ba co více, uváděné skutečnosti tomu nenasvědčují ani nepřímo: nejprve označení, zbavení majetku, separace, transport, koncentrák - tedy klasická "salámová metoda" a odsunutí "problému", nikoli náhlá likvidace --Kavol 12:48, 11. 11. 2005 (UTC)

Takováto vyvražďování se děla vpodstatě běžně. Doporučuji se do nějaké literatury pořádně podívat, než začnete tvrdit, co v ní není. Jinak podotýkám, že zbavit se těla je problém zejména, když to musíte dělat nenápadně. V čase války, když navíc na blízku není žádný žalobce, se vlastně ani těla zbavovat nemusíte, on už je někdo ze stálých obyvatel uklidí, aby mu tam nevznikla epidemie. Systematické vyvražďování Židů tak říkajíc na potkání pochopitelně je v literatuře doloženo, stačí se chtít podívat. Nicméně pokud na tom trváte, rád vám dodám patřičné zdroje, až se na ně budu mít čas podívat. Tak do týdne by to neměl být problém...

Zřejmě si nerozumíme s tím, co je míněno větší vyvražďování (resp. "ve větším měřítku") - já stále mluvím o těch scházejících 22 milionech ... Že těla neodklízeli vrazi nýbrž jejich sluhové jest jasné, problém ovšem je, že nelze sluhy postřílet všechny, pak by neměl kdo sloužit. A pominu-li tu lidskou nelidskou práci, oni ani ty krematoria a hřbitovy (masové hroby) nemají neomezenou kapacitu. Zbavit se jednoho není ve válce problém, to je "skoro nic" ... dáte mi pětník, vždyť je to "skoro nic"? A dáte mi 22 miliónů pětníků? ... No, jsem na ty Vaše zdroje silně zvědav. --Kavol 16:40, 15. 11. 2005 (UTC)

vyhlazovacích táborů bylo 6, ale nezapomínete na další více než 100 koncetračních táborů. Také je třeba připočíst následky řádění Einsatzgruppen, oběti pochodů smrti, zemřelé při transportech.. --Jklamo 19:10, 7. 11. 2005 (UTC)

jak jste asi přehlédl, na ostatní položky nezapomínám, konkrétně "při transportu" sám uvádím ... jenom mi přijde divné, že by při kácení lesa létalo šestkrát více třísek než kolik dřeva se vytěží, tedy stálo by za bližší rozbor, jak se ten les vlastně kácel - mé představy o dřevorubeckých postupech a nástrojích se s takovými ztrátami na třískách holt neslučují, a tedy zde v diskusi prosím o konkrétnější popis v článku ...

Plynování mělo být nejrychlejší a nejefektivnější metodou, ale to neznamená, že ty ostatní nefungovaly, nebo že by, jsa prováděny v mnohem větším měřítku, nemohli v konečném součtu zabít více lidí, zejména když se počítají všechny dohromady...

vezmeme-li si třeba tu stovku koncentráků, Terezín (tuším největší v ČR?) uvádí 250 + 2600 + 35000 mrtvých, tak si to přenásobme, zaokrouhleme nahoru, odečtěme od výše uvedeného zbytku a už máme jenom 18 miliónů mrtvých k vysvětlení, hm? --Kavol 12:48, 11. 11. 2005 (UTC)

Nerozumím, co mají znamenat výrazy přenásobme a zaokrouhleme nahoru. Nemůžete být konkrétnější? A mimochodem. neznáte nějakého Zdena? Cinik 13:38, 11. 11. 2005 (UTC)

Dobrá, tak ještě jednou: kolega mluví o ztrátách na životech v koncetračních táborech a uvádí, že jich bylo více než 100. Vezměme si jako příklad Terezín, který je, pokud mě paměť neklame, největší v ČR, tedy jistě bude v počtu úmrtí nad průměrnou hodnotou počtu smrtí připadajících na jeden koncentrační tábor. Na stránkách terezínského památníku uvádí, že v něm za války zemřelo přibližně 37850 lidí (včetně věznice). Tento počet tedy vynásobíme stem a vyjde nám 3785000 mrtvol. Protože kolega neuvedl přesně, o kolik počet koncentračních táborů číslo 100 přesahoval, ještě pár mrtvol přidáme zaokrouhlením nahoru na 4 miliony; jde jen o řádový odhad, takže nemá smysl zjišťovat, jestli těch koncentráků bylo 105 nebo 106. Z celkového počtu obětí 26 milionů jsme již přibližně 4 miliony vysvětlili smrtí v šesti vyhlazovacích táborech, nyní vysvětlíme další 4 miliony smrtí ve "více než 100" koncentračních táborech a zbývá nám vysvětlit ještě 18 milionů ... takže kolik bylo vyvražděno působením Einsatzgruppen, kolik zemřelo v "pochodech smrti", atd.?

Zdena neznám. --16:40, 15. 11. 2005 (UTC)

Takže jak to tedy bude s těmi počty? Článek stále uvádí ty nesmyslně vysoké odhady. Takové odhady skutečně existují, ale jsou dvou druhů: jednak odhady velmi tendenční, ujeté, hystericky nafukované (obdobně jako u odhadů počtů odsouzených při pronásledování čarodějnic), jednak odhady našvindlované, v nichž se například bolševici snažili oběti svého řádění přišít Hitlerovi (a to bylo nějakých obětí). Tedy, opravíte to někdo, nebo to mám opravit já? --Mmh 12:20, 30. 9. 2006 (UTC)

Evidentně stále neupraveno - přitom argumentace, že počty obětí jsou ve skutečnosti mnohem nižší, se mi zdá logická. Měl by se k tomu tedy asi vyjádřit nějaký odborník - historik a pokud se tak nestane, měly by být odhady sníženy tak, jak tu bylo navrhováno. Samozřejmě vše až po tom, co se stránka odemkne. Diskuze tu nějak vyšuměla do ztracena. Glivi 14:10, 20. 2. 2007 (UTC)

Argumentace, že počty jsou mnohem nižší, neobsahuje vůbec žádné argumenty. Pokud ovšem nechcete za argument považovat tvrzení, že nedocházelo k významnějším masakrům mimo vyhlazovací tábory: k tomu mohu poukázat např. na masakr u Babí Jar, kde bylo během dvou dnů povražděno přes 33 000 lidí (a za celou válku 100 000 - 200 000 lidí), převážně Židů. Jen jednotkám Einsatzgruppen jsou přičítány minimálně 2 milióny mrtvých pouze v SSSR. Správně jsou připomínány i jiné příležitosti, jak mohli Židí i další lidé přijít o život. Nesmyslné je i Kavolovo zachovávání poměru - když jmenuje vyhlazovací tábory určené převážně k likvidaci Židů a předpokládá přitom, že v nich oběti židovského původu činily stejný podíl, jako v rámci celého holocaustu. Tomu se lze jen smát (nebo nad tím skřípat zuby). Můžeme se tu bavit o konkrétních číslech a podkládat je zdroji, ale rozhodně nevidím důvod, proč tu snižovat čísla podle nesmyslných tvrzení lidí, kteří o dané problematice nic nevědí, nebo vědí, ale nechtějí vědět, a pokoušejí se zde falšovat dějiny. Cinik 16:06, 20. 2. 2007 (UTC)

Terezín nebyl koncentrák jako Dachau nebo Bergen Belsen, byl to tranzitní tábor a ghetto. Nebyl táborem vyhlazovacím, určeným k likvidaci co největšího počtu lidí. Navíc nezanedbatelná část lidí, která v něm zemřela, zemřela při konci války během pár měsíců na tyfus. Byl sice největší v ČR, ale byl také jediný svého druhu. V Terezíně bylo najednou vězněno až 75 000 lidí. Uvádět Terezín jako příklad svědčí - slušně řečeno - o neznalosti věci, v tom horším o pletení si pojmů s dojmy. Není možné srovnávat Terezín a Treblinku. Každý přeživší řekne, že Terezín byl oproti tomu, co vězně čekalo na východě, skutečně jen „lázně“. --Thomazzo 12:04, 25. 4. 2008 (UTC)

Literatura popíračů

Fakt, že v článku je zmínka o popíračích holocaustu, rozhodně nemůže ospravedlnit odkaz na knihovnu popíračů, maximálně na pojednání o nich, což plní kniha Lipstadtové. Knihy popíračů nesplňují ani ta nejzákladnější kritéria vědeckých a důvěryhodných prací, které lze brát jako prameny pro encyklopedii, a odkaz na takovou knihovnu, zejména v článku holocaust, je nesmyslný, za hranicí morální únosnosti a pouze by snižoval důvěryhodnost této encyklopedie. Cinik 15:27, 23. 3. 2006 (UTC)

Lepší je znát přímo zdroje informací, nikoliv povídání o nich. Navíc kniha Debory Lipstadtové je také dost diskutabilní, páč pokud si pamatuji to, co jsem v ní asi před rokem četl, tak ze zlehčování nacistických zločinů viní třeba i Franze Josefa Strauße či Helmuta Kohla (!). Tím však rozhodně netvrdím, že nejsou relevantní odkazy, které zpochybňují zpochybňovače. Ba přímo naopak. Nemyslím si, že je třeba čtenáře Wikipedie vodit za ručičku a chránit je před "špatným světem". Morální únosnost. :-) Nikdo tu snad neříká, že mají čtenáři něco obdivovat. Každý z nás, včetně mé maličkosti, tu i mlčky snáší, že encyklopedické zpracování o popíračích zas až tak NPOV není a často nebere jejich argumenty jako rovnocenné. Na druhou stranu by si ekncyklopedie neměla hrát na učitelku politické výchovy a podle logiky toho, na co odkazovat, by právě tohle v odkazech být mělo. Rudolfova zpráva i Lechterova zpráva jsou v textu zmíněny a na onom odkazu jsou grátis k přečtení. To, že encyklopedie uvádí, že něco existuje (když to opravdu existuje) její důvěryhodnost nikterak nesnižuje. Nic víc, nic míň. --Dezidor 21:53, 23. 3. 2006 (UTC)

Argumenty popíračů nelze brát jako rovnocené, neboť jsou založeny na vyložených lžích a falšovaných a předstíraných citacích. Žádné seriózní dílo popíračů mi známo není. Encyklopedie tu není proto, aby dělala reklamu extremistům neonacistického zaměření a pavědcům falšujícím dějiny. Lipstadtová nikde neobvinila Kohla z popírání holocaustu, pouze z toho, že přejal část argumentace popíračů, pamatujete se to značně špatně. Jak jsem již jednou napsal, relevantní jsou tyto odkazy maximálně pro článek o popíračích, v jakémkoliv jiném seriózním textu o holocaustu nemají co dělat, protože k němu nemají co říci. Cinik 05:23, 24. 3. 2006 (UTC)

Opravdu považuji za nešťastné, že mi nejprve podsunete něco, co jsem nenapsal (Lipstadtová obvinila Kohla popíraní holocaustu), a pak to slavně vyvrátíte jako nesmysl. Netvrdím, že jste tuto manipulaticní techniku použil záměrně, doufám však, že se takovéto nekorektonsti již nebudou opakovat. Ale zpět k věci. Jak jsem již napsal, tak článek o popírání holocaustu (kam by se tento odkaz podle Vás hodil) je součástí článku "holocaust" a proto je onen odkaz relevantní i pro toto heslo. Dokud/pokud nebude o popírání samostatné heslo, není v tomto ohledu, dle mého názoru, vůbec co řešit. Zda by samostatné heslo být mělo je už však jiná otázka. Osobně si myslím, že pokud jsou ony informace tu a jsou/budou v biografiích dotyčných osob, bylo by to už poněkud nadbytečné. Ale to už je opravdu jiná kapitola a o tom tu diskuse není. Dezidor 17:56, 24. 3. 2006 (UTC)

A možná nejlepším řešením by bylo tu část o popíračích z tohoto článku vyjmout, udělat z ní článek samostatný a odkaz umístit tam... --Fnn 12:52, 26. 10. 2006 (UTC)

Finkelstein a Holocaustový průmysl

Finkelstein je ukázkou popíračské literatury? Tento autor židovského původu (velkou část jeho rodiny vyvražili nacisté) samotný holocaust nikterak nezpochybňuje, ale pouze kritizuje, že je (dle jeho názoru) někdejší utrpení Židů v současnosti zneužíváno ve prospěch židovských (především pak izraelských) politiků, a představu, že nacistická genocida vůči Židům je nějakým způsobem jedinečnou a ze všech ostatních genocid, které se v průběhu dějin odehrály, vybočující událostí. Ve svém díle rozlišuje dva pojmy a to "nacistický holocaust" (=genocida Židů za druhý světový války) a "Holocaust" (=současný obraz nacistického holocaustu jako jedinečné události s níž je srovnávání jakékoliv jiné genocidy "nemorální ekvivalencí"). Dezidor 23:59, 24. 3. 2006 (UTC)

Kapitola Percepce holokaustu

Můžete mi prosím někdo vysvětlit význam nebo smysl kapitoly s názvem "Percepce holokaustu"? (Začal jsem se zajímat o problematiku "popíračů", především se snažím najít odpověď na to, proč jsou v některých státech souzeni a této kapitole moc nerozumím.) --Martin

Ta kapitola (nyní Vnímání holocaustu) je stále nejslabší ze všech, nemá žádné zdroje, je vyjádřena mlhavě (co je to "standardní" vnímání holocaustu?), a vlastně vůbec není jasné, proč tam je. Navrhoval bych ji zcela odstranit, pokud ji někdo velmi rychle něčím nedoloží (žádost o zdroj tam už je dost dlouho); pokud ji někdo doloží, pak zapracovat do jiných kapitol. --Mmh 2. 11. 2009, 15:46 (UTC)

Souhlasím. --Cinik 2. 11. 2009, 16:28 (UTC)

Ad Národně vzdělávací institut

Wikipedie je zásadně neutrální encyklopedie. Národně vzdělávací institut je fašistické uskupení kolem Petra Fabiána, které se snaží obcházet zákaz propagace fašismu tím, že fašistické dokumenty vydává jako pomůcku ke studiu historie. Vy si vážně myslíte, že se jedná o vhodný zdroj? Upozorňuji, že tam není prakticky nic jiného, než knihy typu "Protokoly sionských mudrců" nebo "Informace o Nežidech z židovských sdělovacích prostředků". Navrhuji odstranění tohoto linku.

Váš

Mostly Harmless

Odstranil jsem. Daná literatura neposkytuje žádné věrohodné informace o tématu, proto tam nemá co dělat. Koneckonců, žádný podobný odkaz nemají na en: ani de:, kdykoliv byly dodány, neohřály se tam dlouho. Odkaz je v článku Popírání holocaustu, kde ukázka této pseudovědecké literatury má své místo. Podotýkám jinak, že by bylo dobré dát si pozor na záměnu fašismu a nacismu, je mezi nimi přece jen rozdíl. Cinik 14:42, 26. 10. 2006 (UTC)

Název článku

Mohl by laskavě někdo smazat redirekt holokaust, aby se článek mohl přejmenovat na správný název? --Kirk 23:55, 29. 9. 2006 (UTC)

správný je holocaust i holokaust. Takže nevím, jak to myslíš. Cinik 05:42, 30. 9. 2006 (UTC)

Tedy, přesněji, jazykově správně je "holokaust", protože je to slovo převzaté z řečtiny v původním významu "úplné oběti" už dávno před druhou světovou válkou, a v řeckých slovech, i když jsou ještě ve stavu slov cizích, píšeme "k". Protože však anglosasové a další národy píší "holocaust" a označení nacistické genocidy jako holokaustu pochází odtamtud, vžilo se to i v této druhé podobě. Encyklopedie by měla reflektovat obojí, informovat o tom, že "k" je z hlediska logiky českého jazyka příhodnější, ale že se velmi často píše "c". (Zda je nutné přejmenovávat článek, to je jiná otázka, v níž jsem kupříkladu já naladěn neutrálně - tedy je mi to víceméně jedno. Chtěl jsem jen poznamenat něco k té "správnosti".) --Mmh 12:16, 30. 9. 2006 (UTC)

Myslím, že z tvého textu vyznívá, že správné jsou oba stejně - původ je v řečtině, ale my je převzali spíše z angličtiny. IMHO je tedy na nás, odkud ten přepis budeme formulovat. Cinik 12:26, 30. 9. 2006 (UTC)

Jednoznačně používanější název je holokaust. Palu 1. 11. 2009, 13:13 (UTC)

Je to jednoznačně správnější. Pokud je to i jednoznačeně používanější (mně tvrdili opak), pak bychom měli článek nazvat Holokaust, a Holocaust by mělo být přesměrování. --Mmh 2. 11. 2009, 16:09 (UTC)

Já s tím nemám problém... --Cinik 2. 11. 2009, 16:29 (UTC)

Zmena cile odkazu

Chce to změnit všechny odkazu vedoucí na Žid (což je přesměrování) aby vedly přímo na Židé ... je to zamčeno, takže to nejde provést -- Singularita  00:56, 29. 11. 2006 (UTC)

typo

Jen poznámka, až se to odemkne prosím o s/genocidu Arménu v Turecko/genocidu Arménů v Turecku/. --che 00:04, 16. 2. 2007 (UTC)

Chyba v referencích

Když už někdo heslo zamkl, nechť laskavě opraví "Zygmunt Baumann" na "Zygmunt Bauman".--Kavalír Kaviár 09:44, 27. 2. 2007 (UTC)

Ὁλόκαυστον

Opravil jsem při své poslední editaci výklad řeckého slova, z nějž pojem pochází, avšak tato editace byla zrušena Radúzem s následujícím odůvodněním: "vracím výklad názvu holocaust, zdá se mi vhodné, aby v článku zůstal." Nevím, zda kritérium správnosti některého údaje je to, že se to někomu "zdá vhodné". Kritériem zde může být fakt sám o sobě a Radúz nepodal pro tento fakt jediný důvod. Můj argument je zcela jasný: v předchozí (a současné) podobě je etymologický výklad chybný, neboť a) není důvod v této části hesla (jiná věc by byla přímo v etymologickém výkladu později) překlad jednotlivých komponent složeného slova v jeho původním jazyce a za b) samotné znění je chybné, neboť řecké ὅλος neznamená "kompletně". Pokud Radúz má nějaká skutečné důvody pro revert kromě toho, že se mu to "zdá vhodné", může je přednést, nicméně bylo by dobré přednést nějaká fakta a nepřipravovat encyklopedické heslo pouze na základě vlastních pocitů, ale třeba též nějakých znalostí. --Dodo ✉ 29. 11. 2008, 14:06 (UTC)

Vaši editaci jsem nezrušil, jen jsem do ní vrátil zpět, co již dříve v článku bylo. Řecky neumím, tudíž kvalitu překladu nemohu posoudit, nicméně to asi není příliš daleko od tohoto významu, což dokazuje Vámi dodané slovo celopal. Zdá se, že řečtinu ovládáte...tak prosím chybný překlad opravte, článku to jen prospěje.

Pokud jde o překlad slova z cizího jazyka...tak to bývá v encyklopediích naprosto běžné... je to tak i na anglické nebo německé wikipedii. Takže tady rozhodně nejde o vlastní pocity.--Raduz 29. 11. 2008, 15:54 (UTC)

OK, omlouvám se, pokud mé shrnutí nebylo dostatečně srozumitelné, ale vyznělo to, jak jsem popsal. Krom toho myslím, že ohledně samotného názvu články by bylo vhodné znovu posoudit, proč odvozovat název z anglické podoby slova, když jej lze přepsat mnohem snáze a zřejmě správněji s -k-. Diskuse o tom výše již proběhla, nicméně Cinik neuvedl důvody, proč by mělo být obojí správně. Je případně možné se obrátit i na jazykovou poradnu ÚJČ. Těším se na podněty. --Dodo ✉ 29. 11. 2008, 16:00 (UTC)

Přesun

S přesunem tedy zásadně nesouhlasím. Je pravdou, že je možné používat oba dva tvary, nicméně my toto slovo nepřejali z řečtiny, ale z angličtiny, jak bylo již v diskusi avizováno. --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 1. 2010, 13:03 (UTC)

Proč jste se ale za tu dobu takto nevyjádřil? Za další: Internetová jazyková příručka preferuje holokaust [2]. Palu 3. 1. 2010, 13:04 (UTC)

Taky si, Láďo, myslím, že se ozýváš kapánek pozdě... --Daniel Baránek 3. 1. 2010, 13:05 (UTC)

A to ho nějak diskvalifikuje? --Elm 3. 1. 2010, 13:09 (UTC)

Zřejmě proto, že záměr článek přesunout nebyl avizovaný, jak patří mezi zdejší zvyklosti (viz {{Přesunout}}) a tak lze snadnou uniknout, pokud člověk pravidelně neprojíždí veškeré diskuse. Pokud dobře vidím, tak příručka uvádí, že lze i holocaust, takže v tom argument nevidím. --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 1. 2010, 13:10 (UTC)

@Dan Baránek: Pokud jste měli v plánu článek přesunout, měli jste to dopředu šablonou avizovat. --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 1. 2010, 13:10 (UTC)

Já se omlouvám za to, že to nebylo avizováno, ale pokud máte diskusi ve sledovaných, jistě jste si všiml, že někdo editoval sekci "název článku" v diskusi.

Jinak bylo by dobré alespoň nějak doložit tvrzení o etymologii, když už to má být důležitý argument.

Ale i tak, podle mě je postoj kodifikátora českého jazyka přednější než etymologie.

Dále: Dan je v tom nevinně, jen reagoval na můj požadavek, pravděpodobně si u toho přečetl diskusi, v které nebyl nikdo proti. Palu 3. 1. 2010, 13:16 (UTC)

To se na mě nezloběj, ale jestli někdo má či nemá článek/diskusi ve sledovaných je přece irelevantní (nehledě na užívanost této možnosti wikipedie). Tady přece nejde jen o mou maličkost, ale i o zbytek komunity. Šablona nejenom, že na záměr a diskusi odkáže každého návštěvníka, ale odkáže na něj i kolegy, kteří sledují kategorii Požadované přesuny.

Tu poznámku z etymologie jsem použil z výše uvedené diskuse. Bohužel jsem momentálně mimořádně zaneprázdněn přípravou na zkoušky, které mě v nejbližších dnech, počínaje zítřkem, čekají, takže nejsem s to běhat po knihovnách a dohledávat Vám podklady pro etymologii.

Ještě bych doplnil, že Vámi výše uvedený argument, že se jedná o název „jednoznačně používanější,“ je imho lichý. Vzhledem k tomu, že jsem se v bakalářské práci i touto historickou epochou zabýval, jsem prošel značné množství literatury a rozhodně bych nemohl souhlasit, že se jedná o „jednoznačně používanější“ název.

Opakuji, že kodifikátor uvádí, že používat název "holocaust" je možné.--Faigl.ladislav _slova^činy 3. 1. 2010, 13:34 (UTC)

Nicméně jednoznačně upřednostňuje holokaust, to popřít nemůžeš. --Cinik 3. 1. 2010, 13:54 (UTC)

Omlouvám se za problémy, které pramení z mé neznalosti zdejších poměrů ohledně přesunů a upozorňování na ně. Naštěstí nejde o velký problém, protože jen vybíráme, kterou z rovnocenných variant slova použít pro název článku. Právě proto také můžeme v klidu počkat na nějaký zdroj k etymologii a její výklad. K tomu, co je používanější - v době, kdy jsem to psal, to ukazoval google, nyní ukazuje něco jiného. Asi nelze předpokládat, že by se to za pár měsíců takto změnilo. Je tedy možné, že máte pravdu, ale jak to ověřit, nevím. To, že kodifikátor uvádí to, co říkáte, nijak nekoliduje s tím, že jsem řekl, že preferovaná varianta IJP ÚJČ, která vychází z kodifikačních prací, je holokaust. Tato preference je také zatím jediný ocitovaný argument v této diskusi. K vyhodnocení bude potřeba počkat přinejmenším na ten etymologický výklad, který ale i tak by neměl být důležitější než postoj ÚJČ jako autority. Odvozovat cokoliv složitějšího z etymologie už by se mohlo podobat výzkumu. Palu 3. 1. 2010, 14:01 (UTC)

Chtěl bych se zeptat, zda jsou skutečně ověřitelné zdroje, že jsme to přejali z angličtiny. Pokud vím, tak je to slovo už poměrně staré, takže se klidně mohlo objevit v českých textech ještě v době, kdy angličtina nebyla dominantní a bylo přejato z latiny, nebo v době, kdy byla dominantní jen v západním bloku a Češi byli při přebírání ovlivněni vůdčí ruskou terminologií (a Rusové, jak známo, z důvodu odlišné abecedy píší foneticky naprosto vše, tedy Холокост).

Jinak mně osobně se líbí víc holokaust — je v tom slyšet ten řecký význam a odpovídá to obvyklé výslovnosti. --Tchoř 17. 7. 2010, 12:11 (UTC)

Pokorný dotaz

Žasnu nad měrou kompetentnosti a rytířskosti dosavadní diskuse. Něco takového se mi dnes poštěstí potkat jen vzácně. Kavalíři byli vytlačeni do takto odborného prostředí. Teď ten dotaz: proč se v hlavním článku tak zmatečně směšují pojmy cikán a Rom ? Sotva se např. správně citují dokumenty nacistické vlády (tedy se slovem cikán - mně by se víc líbilo Cikán), ihned se bez vysvětlení přehodí výhybka a jakoby nic se dál píše v týchž souvislostech o Romech. Nereklamuji, nerýpu, nejsem na problematiku odborník, nejsem schopen nic doložit, jsem tu náhodným souběhem okolností, na věcnou při se necítím dost silen, a už vůbec po ní nebažím. Jen jsem zvědav na vysvětlení. Děkuji. 89.177.112.138 16. 6. 2013, 23:34 (UTC)

Jediné, co bych editoval na zamčené stránce, jsou desítky hrubých gramatických chyb.

Čárka za úvodní závorkou

je podle mě nadbytečná, ale článek mi nejde editovat. --Koule gaye Vladana (diskuse) 24. 11. 2015, 08:23 (CET)

@Koule gaye Vladana:Článek je polozamčený kvůli častému vandalismu, po čtyřech dnech od registrace nového účtu ho budete moci editovat. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 24. 11. 2015, 08:32 (CET)