Diskuse:Gravitační zrychlení

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 7 lety od uživatele Petr Karel v tématu „Sloučení do článku Intenzita gravitačního pole?

Navrhuji smazat první dvě věty předchzího odstavce:V gravitačním poli.. a Pro výpočet je dobré...--Arctur 25. 11. 2008, 15:40 (UTC)

Zdravím Arcture, tady na Wikipedii nemusíte navrhovat nějakou část ke smazání nebo k přepracování - prostě to udělejte. Pokud je Vaše editace rozumná, nikdo se nad tím zřejmě nepozastaví. Pokud ovšem nějaký vandal smaže část textu ze zlomyslnosti, pak jeho zásah nejspíše během několika minut jiný wikipedista uvede do původního stavu. Co se týče mazání, doporučuji smazání zdůvodnit (ve shrnutí či diskuzi), aby to nebylo považováno za vandalismus.--Pilgrim 25. 11. 2008, 15:55 (UTC)

V současné dvouřádkové podobě je to na smazání jako subpahýl. --Postrach 25. 11. 2008, 19:36 (UTC)

Chtěl jsem smazat jenom výše uvedené věty.Nevím co jsem provedl ,že zmizelo vše.--Arctur 25. 11. 2008, 19:44 (UTC)


Ta hodnota gravitačního zrychlení je bezcenná, pokud se neuvede kde a za jakých podmínek platí. Proto žádost o zdroj. --Postrach 27. 11. 2008, 12:12 (UTC)

Hodnotu gravitačního zrychlení lze vypočítat postupem,který je uveden v článku níže.Jako zdroj může sloužit středoškolská učebnice,kterou jsem uvedl v Literatuře.--Arctur 15. 1. 2009, 16:23 (UTC)

Je tam napsáno, že se dosadí poloměr Země. Ale vzhledem k tomu, že Země je přibližně elipsoid (geoid), není úplně jasné, co je to ten poloměr. Chyba je sice jen asi půl procenta, ale hraje to roli uč ve třetí platné číslici jeho vyjádření. --Postrach 15. 1. 2009, 16:52 (UTC)

Domnívám se,že pro vysvětlení příčiny rozdílu mezi gravitačním a tíhovým zrychlením je tvar Země nepodstatnou komplikací,která s tou příčinou nesouvisí;nehledě na to,že gravitační zrychlení se uplatňuje především při řešení úloh v centrálním gravitačním poli kolem Země jako hmotného bodu.--Arctur 17. 1. 2009, 16:49 (UTC)

Já se zase domnívám, že pro vysvětlení pojmu gravitační zrychlení (jako odlišného od tíhového) je příklad ZEMSKÉ přitažlivosti na povrchu spíše zavádějící, neboť 1. zkušenosti máme právě jen s tíhovým, 2. Země je zploštělá "brambora", 3. hustota v povrchových vrstvách je lokálně dost proměnlivá. A považovat u popisu povrchového gravitačního pole Zemi jako hmotný bod či kouli s hustotou proměnnou pouze radiálně a z toho stanovit jedinou hodnotu gravitačního zrychlení na povrchu je vyloženě CHYBNÉ. Byl bych raději pro redukci textu a přesun na stránku Gravitace, kde jsou uvedeny i ostatní veličiny popisující gravitační pole. (A ještě obecná poznámka: To, že se v nějaké učebnici řeší zjednodušené příklady, nás neopravňuje ke zjednodušování pojmů a jejich encyklopedických výkladů za hranici správnosti. Takové příklady jsou samozřejmě důležité pro pochopení vztahů a metodiky výpočtu, neboť jej lze "dotáhnout" do konce. Vždy je však potřeba uvažovat, při jakém zjednodušení je situace modelována, tj. jak si "vylepšujeme" situaci pro daný výpočet, nikoli abychom si "vylepšovali" obecný pojem pro potřeby toho kterého příkladu.) Petr Karel 17. 1. 2009, 18:35 (UTC)

Sloučení do článku Intenzita gravitačního pole?[editovat zdroj]

2012-05-13 vzniknul návrh na sloučení obou článků, 10 dní potom nastala přetahovačka o šablony. Namísto revertovací války je tedy zřejmě na místě zahájit diskusi.

Sám bych byl proti sloučení. Přijde mi, že oba pojmy jsou ve svých článcích vyloženy z různých úhlů pohledů a že je to tak didakticky správné, i když souhlas číselných hodnot gravitačního zrychlení a intenzity gravitačního pole nahrává myšlence oba pojmy sloučit do jednoho. K překrývání obou článků zase tolik moc nedochází a pokud dobře funguje jejich prolinkování, pak to čtenáři umožní udělat si náhled nad oběma pojmy. Nejde pouze o záležitost fyziky, ale i logiky: Z hlediska logiky se jedná o různé pojmy a potom je záležitostí fyziky, aby zodpověděla otázku, zda z fyzikálního hlediska oba pojmy představují pouze dva různé pohledy na jeden fyzikální jev. A na to dosud není ani mezi fyziky zcela jednotný názor.
Odkazuji rovněž na příspěvek wikipedisty Petra Karla na diskusní stránce Diskuse s wikipedistou:Egg#Gravitační zrychlení / intenzita gravitačního pole.--Kychot (diskuse) 27. 5. 2012, 06:04 (UTC)

Rušit článek "gravitační zrychlení" je hloupost. Díval jsem se na německou, anglickou, francouzskou a italskou wiki, nikde tam "intenzitu gravitačního pole" zvlášť zavedenou nemají, ani to značení jsem nenašel, to bude nějaká československá "specialita". Takže pokud něco slučovat, tak zrušit článek "intenzita gravitačního pole". --Pteryx (diskuse) 19. 3. 2015, 01:33 (CET)Odpovědět

Jsem proti rušení obojího - obě veličiny jsou svébytné (svéráznou Pteryxovu domněnku raději nekomentuji), pro antihmotu nebo na velmi malých vzdálenostech dokonce nebyla jejich možná odlišnost experimentálně vyvrácena; díky Kychotovi za připomenutí mého vyjádření k problému. Upravil jsem znění, aby bylo jasné, jak je vůbec veličina přesně definovaná. Petr Karel (diskuse) 19. 3. 2015, 09:10 (CET)Odpovědět

Takže s tou antihmotou, to je vaše domněnka, nebo je to vlastní výzkum, nebo co? Já samozřejmě nejsem proti rušení článku o intenzitě gravitačního pole, jsa technicky vzdělán vím co je gradient a slyšel jsem i o jiných fajnovostech. Ale nejprve je třeba definovat síť jednodušších lidsky představitelných pojmů, aby to něco dalo každému, teprve potom na to můžete stavět ty odbornější termíny. Sorry, ale není žádné umění definovat "přesně" odborný termín pomocí deseti dalších odborných termínů. Lidí schopných chápat vědu i svět mimo akvárium, jako byl Feynmann, těch je bohužel málo. Když to budete definovat pouze akademicky, tak kolem sebe stavíte plot, místo abyste to otevřeli. --Pteryx (diskuse) 29. 8. 2016, 23:43 (CEST)Odpovědět
Nepochopil jsem, o co tedy usilujete. Já jen říkám, že obě veličiny jsou definovány odlišně (tak jak je to v článcích) a jsou si rovny v případě, že jsou si rovny setrvačná a gravitační hmotnost (jak je také v článcích uvedeno). Zda platí za všech okolností a pro všechny druhy hmoty jejich rovnost, to je nadále experimentálně zkoumáno (např. v CERNU) a není to rozhodně výzkum můj, i když jsem na jeho výsledky zvědavý. Protože jsme encyklopedie, měli bychom uvádět přinejmenším korektní definice a ne si vymýšlet vlastní "zjednodušené" - to by pak byl vlastní výzkum. Definice nejsou nijak složitější než u jiných běžných veličin školské mechaniky (pouhý podíl, žádné gradienty). Nechápete-li u hmotnosti přívlastky setrvačná a gravitační, tak si je odmyslete, ale dříve bylo významové rozlišování obou hmotností i ve středoškolské fyzice (v prváku 4letých gymnázií), tedy nic akademického. Onen rozdíl u intenzity a zrychlení není důležitý pro technickou praxi, ale je důležitý metodicky, i pro vytváření korektních analogií usnadňujících pochopení fyzikálního pojmu silového pole a jeho popisu. (U zrychlení dělíte sílu veličinou, která vyjadřuje schopnost tělesa bránit se změně svého pohybového stavu, u intenzity veličinou, vyjadřující schopnost tělesa vzájemně silově působit se zdrojem pole. Analogie nabité částice v elektrostatickém poli pak vede u zrychlení ke stejnému vztahu jako u gravitačního, u intenzity ale musíte dělit nábojem a dostáváte jiný vztah.) Petr Karel (diskuse) 30. 8. 2016, 09:55 (CEST)Odpovědět