Diskuse:Frýdlant (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Bohužel jsem nenašel jméno a příjmení autora. Kromě drobných oprav (např. Clotilde Clam-Gallas nemusela "odejít do Německa", ale odstěhovala se do Rakouska, resp. Vídně, kde také zemřela) upozorňuji, že text z nezanedbatelné části sestává ze sylabu "Státní zámek Frýdlant v Čechách. Průvodcovský text" z roku 1981 a jeho autorem byl PhDr. J. V. Scheybal. Aspoň kvůli autorským právům a z ohledu na zesnulého autora (2001). Milan Svoboda – Tento příspěvek přidal(a) 147.230.64.150,16:31, 19. 3. 2007 SE(L)Č

Jak můžete zjistit z nahlédnutí do historie článku, tak jsem tehdy toto téma zpracovával já. Jsem rád za upřesnění osudu Clotildy Clam-Gallasové, a do článku danou informaci určitě zapracuji. Musím se ale ozvat proti tomu, že "text sestává". Nesestává, jednoduše proto, že tento materiál jsem neměl vůbec v ruce (rád si ho ale přečtu, pokud bude v knihovně). Mými zdroji byl s jedinou výhradou web a text je poměrně přepracovaným kompilátem těchto (zde uvedených) zdrojů. Jediný zdroj, který jsem neuvedl, je Hrad a zámek Frýdlant, vydaný správou Státního Zámku Frýdlant v roce 2001, kde je autorem textu Jana Pavlíková. Dále jsem čerpal ze své poměrně čerstvé paměti – na zámku jsem byl asi dva dny předtím. Samozřejmě pokud byste měl ještě jiné zdroje informací o zámku, byl bych rád, pokud byste je napsal. --Rawac 16:28, 19. 3. 2007 (UTC)

Dobrý den, děkuji za vysvětlení: právě proto, že text je kompilátem - včetně webu, jak autor "Rawac" statečně přiznává - nelze vyloučit i páně Scheybalův podíl, zvláště, když se jeho text pro průvodce stále využívá (ostatně sám autor textu uvádí, že měl cosi ve "své čerstvé paměti" po návštěvě objektu. Ovšem to není nejpodstatnější. "Jiné zdroje o zámku" sahají v tištěné podobě do konce 18. století (myslím tím Schallerovu Topografii, Meissnerův článek, z 19. stol. pak Topografii J. G. Sommera, pokusy o souhrnnou historii objektu od F. Némethyho, W. A. Gerleho, G. Wirknera, F. A. Hebera, A. Sedláčka, ve 20. stol. pak příspěvky od V. Kotrby, D. Menclové, R. Anděla, atd). Spisek o Frýdlantu z r. 2001 jsem četl a recenzoval (Fontes Nissae III/2002, s. 234-235) a skutečně jsem v něm nenašel nic originálního, co by neuváděl už Scheybal. Ten samozřejmě vycházel ze staré produkce regionální i celozemské (viz výše), zvl. německé. Ovšem to bychom sledovali jen genologii tvorby všech autorů, laicky řečeno "kdo od koho opisoval". Nicméně další literatura - nejen k Frýdlantu jako stavbě - bude souhrnně uvedena v monografii o Redernech, kterou připravuji do tisku. Zdraví M. Svoboda – Tento příspěvek přidal(a) 147.230.64.150 ,00:02, 14. 4. 2007 SE(L)Č