Diskuse:Chilské kaktusy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Externí odkazy[editovat zdroj]

Obávám se, že si kolega Utar před mazáním externích odkazů článek nepřečetl a neseznámil se s podstatou problému, jinak by nenapsal nechť jsou u jednotlivých rodů. Dané rody jsou botanicky zrušené a žádné samostatné články k nim já a pravděpodobně ani nikdo jiný znalý věci vytvářet nebude. Jelikož se ale v praxi nadále používají, čehož důkazem jsou právě ony odkazy, je výsledkem místo jednoho odkazu více početných odkazů. Tyto odkazy přináší pro zájemce podstatné informace a nejsou komerční. Nelze je tedy označit za spam. Navíc 11 odkazů k poměrně dlouhému článku není mnoho. A to budou ještě tři přesunuty po dopracování článku Copiapoa. Proto považuji jejich odstranění za zbytečné.--Ramon de L (diskuse) 15. 2. 2013, 12:12 (UTC)

To že jsou rody zrušené nutně neznamená, že nemohou mít svůj článek. Stále se mi ale zrovna nelíbí tahle sada odkazů na jednu stránku. Bylo by možné je sloučit do jednoho (odkaz na celou skupinu a ne na jednotlivé rody) nebo je využít jako reference (pro doložení informací uvedených v sekcích rodů). Obě možnosti lze zkombinovat, v článku totiž není ani jediná řádková reference.
Upravil jsem prozatím tedy jen změnou nadpisů, rád bych ale, abychom se dohodli na něčem i s těmi odkazy. --15. 2. 2013, 21:04 (UTC), Utar (diskuse)
Reference, dle mého názoru, by měly být běžné u kontroverzních údajů. Jinde ale nepřináší běžnému uživateli další informace a většinou je nečte. Já mám za desítky let studia kaktusů o nich již nějakou představu. Kupříkladu uvede údaj „velikost květů 2 až 6 cm“. Přitom jedna publikace uvádí 2 až 5 cm, jiná 3 až 6 cm. Rychle prohlédnu popisy jednotlivých druhů, a zjistím, že jsou jak s 2, tak i s 6cm květy a údaj 2 až 6 cm je správný. Ale představa, že bych za každým tvrzením měl citovat třeba osm, deset publikací, kam jsem jen nahlédl, mě děsí. To bych žádný článek nestvořil. Co je tak přínosného na referencích mimo sporné údaje? Tento článek snad reference nepotřebuje, viz Co zdrojovat, ledaže byste jej chtěl navrhnout na dobrý článek.
Naopak jsem příznivcem externích odkazů. Představují dobrý nástroj, jak udržet článek encyklopedický a přitom poskytnout zájemcům rychlý přístup k dalším informacím. Slučování odkazů nevidím perspektivně. Dle zásad správné tvorby webů a přístupnosti musí být každý hypertextový odkaz unikátní, tj. směřovat na jedinou stránku. Výjimkou jsou články na pokračování, kdy může být více stránek uvedeno pod čísly za názvem odkazu. Je možné se pokusit napsat vyhledávací řetězec, který pod jedním odkazem vyhledá naráz zástupce všech uvedených rodů v Atlasu druhů. Jinak nevím. Ostatně co je špatně na více odkazech? Některé články mají pod sebou i desítky referencí. Odkazy na Copiapoa jsem tedy přesunul pod chystaný článek Copiapoa.
Návrh na samostatné články k „rodům“ beru jako pochvalu, že se mi složitě propletené téma podařilo zpracovat tak, že vypadá přehledně. Ale jejich vytvoření nepodporuji. Vedlo by to k chaosu a nutnosti opakovaného vysvětlování vzájemných vazeb mezi již botaniky neuznávanými rody a jejich konkrétnímu pojetí v každém článku. Mnohem přehlednější je takové vysvětlení v jednom článku na jednom místě. Podívejte se, jakou si autor dal práci v článku pro kaktusáře! aby vysvětlil své pojetí a používaní jmen rodů. odstavce 4 a 6 --Ramon de L (diskuse) 19. 2. 2013, 13:06 (UTC)
Externí odkazy jsem tedy sjednotil do řádkové formy.--Ramon de L (diskuse) 21. 2. 2013, 12:24 (UTC)
Děkuji. Původně jsem tím omezením počtu ExtOdk ale myslel např. dát odkaz na podčeleď (nebo co to je vlastně zač) s tím, že odkazy na jednotlivé rody by byly na této souhrnné stránce podčeledi. Jak jsem ale koukal na tu databázi, nevypadá to, že by měla takovou stromovou strukturu (ve stylu např. Biolibu). S pozdravem --21. 2. 2013, 12:33 (UTC), Utar (diskuse)

Název[editovat zdroj]

Když tak ta to koukám, proč vlastně Čilské kaktusy? Proč ne Chilské kaktusy? Je-li to jen kvůli těm knihám, pak tu je např. stránka, která i knihy uvádí s Ch. --15. 2. 2013, 21:04 (UTC), Utar (diskuse)

Prošel jsem zběžně literaturu. V českých knihách se uvádí většinou verze s ch. V odborných časopisech specialisté na Chile MUDr. Dvořák a třeba J. Baborák používají č. Obecně zaměření autoři spíše ch. Slováci pak všichni č. Zřejmě vlivem specialistů jsem při zakládání článků použil č, ale chilské kaktusy je také možné. (Ve zmíněném odkaze je prostě špatně citován název publikace. Naopak je tam citován článek Rudolfa Slaby, který dokonce Čile píše s č, pokud opět nejde o chybu.) --Ramon de L (diskuse) 19. 2. 2013, 12:55 (UTC)
Jak to píší Slováci je snad úplně jedno, ne? Česká Wikipedie má Chile, slovenskojazyčná Čile. --19. 2. 2013, 13:15 (UTC), Utar (diskuse)
Bylo to v českých časopisech, tak jsem to zmínil. --Ramon de L (diskuse) 19. 2. 2013, 13:19 (UTC)
Díky za přesun. --7. 3. 2013, 16:29 (UTC), Utar (diskuse)