Diskuse:Bory (Plzeň)

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 7 lety od uživatele Uacs451 v tématu „Chybí historie

Skloňování Bory[editovat zdroj]

Skloňování názvu čtvrtě by mělo být dle vzoru hrad (mužské, neživotné, množné číslo), reálně se však v Plzni používá toto skloňování:

  • 1. Bory, 2. Bor, 3. Borům, 4. Bory, 5. ––, 6. Borech, 7. Bory

Tj. v druhém pádě se skloňují podle vzoru ženy, typicky se použije "přijel tramvají z Bor" namísto "přijel tramvají z Borů". Další odlišností běžného jazyka je ochotné nahrazování případů 3. pádu "pole se táhla až k Borům" opisem nevyužívající 3. pád "pole se táhla až na Bory" (ale bez problémů se použije "Borům prospělo").

Nejsem sto posoudit, do jaké míry jde o rys mluveného jazyka a pohodlnosti mluvčích pokřivený subjektivním vnímáním, či zda jde o specifické, zvykové skloňování. --Adam Hauner (diskuse) 8. 1. 2016, 14:47 (CET)Odpovědět

V Plzni se reálně mluví nářečím, které má řadu dalších odlišností od spisovné normy (přece je znáte: krátké tvary ve 3. os. pl. sloves, otcovo kalhoty, odpolodne, ...); neřešil bych to. Nepřeceňujte význam spisovné normy - už vůbec bych neuvažoval o nějaké pohodlnosti mluvčích, podle jazykovědců je jazyk to, čím se mluví. --Uacs451 (diskuse) 2. 11. 2016, 10:05 (CET)Odpovědět

Chybí historie[editovat zdroj]

V článku chybí historie, tj. stavební vývoj od polí se cvičištěm přes výstavbu nemocnice, letiště, staré zástavby, socialistického sídliště, změnu Borských polí na průmyslovou zónu atd. --Adam Hauner (diskuse) 2. 11. 2016, 09:54 (CET)Odpovědět

A další kasárna: 1. spojovací pluk v Kaplířově ulici (databáze na forum.valka.cz udává název Kasárna protifašistických bojovníků) a 11. tankový pluk v téže ulici, ale jiných kasárnách (databáze na forum.valka.cz udává stejný název; jedno z toho je chyba). --Uacs451 (diskuse) 2. 11. 2016, 10:20 (CET)Odpovědět
V Kaplířově ulici byla dělostřelecká kasárna již za mocnářství, tj. historie kasáren je ještě delší. Je potřeba pamatovat také na to, že nedaleko bylo za dob socialismu vojenské letiště, kde byla jistě i vojenská posádka, možná šlo o samostatnou jednotku. --Adam Hauner (diskuse) 2. 11. 2016, 10:35 (CET)Odpovědět
Ano. Z té doby zjevně pocházela budova štábu tankového pluku (po pravé straně směrem z Plzně, již stržená). Jen nevím, zda objekty po obou stranách ulice původně patřily k sobě nebo ne. V době ke konci minulého režimu byl spojovací pluk útvarem 1. armády, zatímco tankový útvarem 19. motostřelecké divize, a neměly tedy již nic společného. --Uacs451 (diskuse) 2. 11. 2016, 10:47 (CET)Odpovědět