Diskuse:Životní prostředí v Česku

Konkrétní zátěže

Na jakém základě byly jako ukázka zátěží vybrány právě Mydlovary a Spolana? Zátěží je určitě mnohem více. Děkuji. --Vojtech.dostal 7. 1. 2010, 19:29 (UTC)

Konkrétní příklady jsem vybral na základě neformální dotazů u pár lidí, kteří se problémem zabývají. Jak je v článku uvedeno, evidovaných starých zátěží jsou tisíce. Podle tvrzení úředníků MŽP a MF neexistuje nějaký oficiální žebříček TOP zátěží. Ale obě zvolené patří mezi největší z hlediska možného ohrožení i z hlediska peněz nutných pro jejich sanaci. Spolana byla navíc unikátní v evropském kontextu extrémní koncentrací dioxinů i veřejnou diskusí, která se o sanaci vedla. K oběma jsem získal zajímavé podklady a rád bych je zpracoval do samostatných článků. Až budu mít víc času na soustředěnou práci :-) --Sumivec 8. 1. 2010, 11:25 (UTC)

OK. Co se týče žebříčku, zajímavý je žebříček Blacksmith Institutu, kde je Spolana uvedena (viz můj článek), ale chtělo by to asi dohledat původní zdroj, z něhož jsem čerpal.--Vojtech.dostal 8. 1. 2010, 11:33 (UTC)

O zprávách Blacksmith Institut vím. Nicméně pro tento článek asi využitelné nejsou. Předpokládám, že zpráva o Spolaně se jim donesla až díky kampani Greenpeace (Agent Orange in Spolana Neratovice) a v důsledku povodní 2002, během kterých došlo k zaplavení chemičky a k několika haváriím, o kterých referovala ve světě média jako CNN (Prague plant leaks killer chlorine).--Sumivec 8. 1. 2010, 12:02 (UTC)

Zaměření článku

Proč je to všechno a znečištění a zničení? Dyť životní prostředí není definováno jako "zničené prostředí".--Juan de Vojníkov 5. 2. 2010, 17:11 (UTC)

Nemyslím ani zdaleka, že by všechno v článku bylo jen o znečištění a zničení. Ostatně z velké části článek odpovídá oficiálním zpráva o stavu životního prostředí. Na druhou stranu bohužel české životní prostředí patří mezi nejvíce zničené v Evropě, a tomu by měl odpovídat i obsah článku.--Sumivec 21. 2. 2010, 20:40 (UTC)

To je bez studie subjektivní názor. Furt slyším, že máme nejčistší řeky v Evropě.--Juan de Vojníkov 21. 2. 2010, 20:56 (UTC)

Ale to se mýlíte, pane kolego. To není subjektivní názor. Doporučuji Vám probrat se alespoň některými z podkladů, které jsem při přípravě článku prostudoval já, a které jsou uvedeny v literatuře nebo v referencích. --Sumivec 21. 2. 2010, 21:15 (UTC)

Teď mě ještě napadá, proč to neuvést do úvodu... větu jako "Žiotní prostředí je v ČR jedno z nejhorších v Evropě" (případně podle jakého žebříčku je na jakém pořadí v Evropě) a samozřejmě ocitovat --Vojtech.dostal 5. 3. 2010, 12:01 (UTC)

Drobnost

Když jsem si to procházel, vzpomněl jsem si na docela zajímavé a velmi závažné problémy v ČR u poškozování a péče o lokality, které jsou určeny jako rezoervoáry víceméně nepoškozeného prostředí a způsoby jejich vyřešení , nebo neřešení - například Šumava, nebo Krkonoše. Článek je ale ucelený, píšete dýl a líp než já, ty věci jsou i běžně hodně konfliktní, takže to nechám na vašem úsudku. Je to jen tip, kdyby jste se nudil. Nebudu Vás rušit, určitě teď budete chtít upravit další citace podle citační šablony. --I.Sáček, senior 13. 2. 2010, 09:14 (UTC)

Díky za za upozornění. Zkusím to doplnit :-) --Sumivec 21. 2. 2010, 20:40 (UTC)

Poznámky

Užitečné a zajímavé, na článku musela být velmi těžká práce. Klobouk dolů. Nejsem odborník na žp, omezím se tedy hlavně na formální náměty. Moje poznámky:

• Přestrukturované - snížit počet kapitol a podkapitol (nemluvě o zajímavém dvojsmyslu "Nerudné nerostné suroviny")
• Úvod by měl být větší, musí shrnovat to nejpodstatnější z celého článku
• Moc ukecané popisky obrázků
• Žádné interní odkazy v tučném textu na začátku článku
• Před historickým vývojem by myslím ještě mělo být charakterizováno "přirozené" životní prostředí na našem území (bez vlivu člověka) - jaké je tu klima, geologické podmínky, jaké přirozené ekosytémy tu jsou atd.
  • žádné přirozené životní prostředí bez vlivu člověka neexistuje!--Juan de Vojníkov 5. 3. 2010, 06:39 (UTC)
• Pomlčky dlouhé (–), uvozovky typografické („“) atd.
• Nelinkovat zbytečně letopočty a podobné banality
• Nejít do detailů (např. je tu celý odstavec o Spolaně, dá se zkrátit na větu či dvě)
• Znovu promyslet strukturu výkladu, látky je hodně a musí být prezentována co nejlogičtěji a nejúsporněji

Hodně štěstí,--Ioannes Pragensis 4. 3. 2010, 09:24 (UTC)

Díky za přečtení, smeknutí i za hromadu užitečných poznámek. Pokusím se postupně na základě nich článek vylepšit.--Sumivec 4. 3. 2010, 09:37 (UTC)

Je to zajímavé téma, takže jsem se tím prokousal a některé drobnosti sám opravil. Dále mám také několik poznámek:

• "Průmyslová revoluce: Byly zdokonaleny a rozšířeny uhelné doly v oblastech Mostecka, Ostravska a Kladenska." - před prům. revolucí prakticky neexistovaly, takže nelze mluvit o zdokonalení a rozšíření, ale spíše o jejich vzniku.
• opravit uvozovky na české: „“
• "Nejhorší znečištění bylo zaznamenáváno na severní Moravě (Ostrava, Karviná), v Praze a v Brně." - tato věta se týká polétavého prachu, kde je největší znečištění zaznamenáváno v Bohumíně (viz třeba [1]), který stejně jako Karviná a větší část Ostravy neleží na severní Moravě, ale ve Slezsku. V této souvislosti je problematický i popisek "Dlouhodobě nejznečištěnější ovzduší má město Ostrava".
• věnovat větší pozornost popiskům fotek, několik jsem jich opravil, ale stále jsou svou stavbou problematické popisky "Jizerské hory les poškozený kyselými dešťmi" nebo "České středohoří jedna z chráněných krajinných oblasti"
• trochu bych pročistil Související články, podle mně zbytečně se tam opakují již výše v textu uvedené odkazy na jednotlivé národní parky, odstranil bych třeba i Greenpeace, což by se jako odkaz hodilo spíše k článku Životní prostředí na Zemi

--Cmelak770 4. 3. 2010, 12:38 (UTC)

Díky za úpravy v článku i za užitečné připomínky. Pokusím se postupně zapracovat. Co se znečištění ovzduší týče, je podle oficiálních výsledků monitoringu jednoznačně DLOUHODOBĚ nejhorší Ostrava, následovaná Karvinou. A to nejen z hlediska prachu. Ale to je asi na obsáhlejší diskusi. Téma bych rád časem podrobněji rozepsal ve zvláštním článku Znečištění ovzduší v České republice, který jehož kostru jsem před časem vytvořil. --Sumivec 4. 3. 2010, 14:11 (UTC)

Možná jsem hledal špatně, ale v té refované Zprávě o životním prostředí ČR v roce 2008 jsem údaj o místě s dlouhopdobě nejhorším ovzduším nenašel, takže by to chtělo nějaký zdroj k této informaci. --Cmelak770 4. 3. 2010, 21:23 (UTC)

Recenze WPK

Juan de Vojníkov

Vybral jste si pravda rozsáhlé téma a asi i těžké. Jak říkám, všem co začínají s recenzemi, postupně článek čtu a píšu recenzní body. Pokud s připomínkami nesouhlasíte, musíte je věcně vyargumentovat, nejlépe s použitím důkazů.

• letem světem:
• popisek obrázku: „Povrchový důl je jednou z významných forem poškozování životního prostředí“ - za jakého úhlu pohledu? Vždyť se to většinou po vytěžení rekultivuje, takže jde jen o změnu prostředí v čase - já bych to popsal neutrálně
• když se kouknu do oddílu Stav složek životního prostředí - napadá mě, proč jsou tam třeba pesticidy a GMO? Pesticidy jsou přece znečišťovatelé, ne složky jako takové
• obecně se mi zdá, že by se ta kapitola měla přejmenovat, neb ty suboddíly neodpovídají jejímu nadpisu.
• je zde pojednáno o světelném a radiotelekomunikačním znečištění?
• Organizace v oblasti životního prostředí zní divě, lepší by asi bylo Organizace v oblasti ochrany životního prostředí
• ad obrázek s kravami a popiskem Zemědělské využití české krajiny, není příliš trefný, protože "zemědělství" v úzkém slova smyslu je pouze obdělávání půdy, živočišná výroba je něco jiného
• některé odstavce jsou zcela beze zdrojů - to je špatné, je dobré psát reference už v době psaní, pak se horko těžko dohledávají.
• co se týče starých ekologických zátěží, tak tu chybí ralských případ zamoření podzemních vod radioaktivitou a současné rekultivační snahy
• uhlí a ropa jsou neobnovitelné surovin? - asi si budu muset vyndat poznámky z ekologie

Co by byly jiného, Juane, běžně se používá termín neobnovitelné zdroje pro uhlí a ropu, protože než současné rostliny zuhelnatí, potrvá to ještě dlouho... --Vojtech.dostal 5. 3. 2010, 12:00 (UTC)

No vidíš to, teď si na to kápnul. Ale i přesto bych si rád vyndal tu knihu.--Juan de Vojníkov 5. 3. 2010, 16:50 (UTC)

• ad popisek Pražská čistírna odpadních vod už neodpovídá požadavkům dneška - měl by tam být ref. BTW, proč neodpovídá? Já jsem tam byl před 3mi lety a nikdo se tam netvářil, že by odpovídala. Naopak se tam poprvé na světě odzkušovali některé čistírenské procesy biologických stupňů.
• popisek Řaka Bílina patří k nejvíce znečištěným vodním tokům v Česku - potřebuje ref
• proč jsou zde uvedeny GMO, když se jich u nás pěstuje tak málo? - řekl bych, že větší vliv na životní prostředí má pěstování monokultur či minimalistické osevní postupy, nežli GMO, které je víceméně v testech.
• Divná věta: Díky své poloze má Česká republika poměrně vysokou rozmanitost druhů a stanovišť - viz heslo stanoviště
• nepoužívejte bold v oddílu Státní orgány, ani nikde jinde nadbytečně
• do souvisejících článků se dává jen to, na co není odkazováno z textu
• standardizovat reference do podoby ISO
• zašablonizovat Literaturu
• po přečtení:

jen po letmé projetí je toho docela dost, čili to bude chtít na článku ještě hodně práce.--Juan de Vojníkov 5. 3. 2010, 06:37 (UTC)

Díky za připomínky. Většinu z nich myslím nebude problém vyřešit. Některé mne však překvapily - např. ta o uhlí a ropě nebo o povrchovém dolu. Co se členění tyče může být diskuse potenciálně nekonečná, neboť neexistuje jednotná struktura, jak tak komplexní téma členit. Snad najdeme v komunitě na nějaké podobě shodu. :-)--Sumivec 5. 3. 2010, 09:44 (UTC)

Tak vzhůru do toho a půl je hotovo. Jinak možná lépe odpovídat mezi řádky a odsazovat exterixem (*), aby jsme věděli kdo co a jak. Co se týče uhlí, ještě se podívám do knihy. No u povrchového dolu mě napadlo, že někdo může říct: "ale takové prostředí je hezké, bez těch ošklivých rostlin. Já bych nejradši lesy vybetonoval". Prostě mi to přišlo, jako subjetkivní honocení. Nicméně bazírovat na tom nebudu.--Juan de Vojníkov 5. 3. 2010, 16:50 (UTC)

Staré ekologické zátěže

Moc se mi nezdá odstavec Staré ekologické zátěže, který konkrétně zmiňuje dvě firmy a není jasné proč. Podle mě je podobných nebo možná horších případů více, takže by téma mělo být buď zpracovat obecně, nebo zdůvodnit, proč zrovna MAPE a Spolana jsou samostatně popsány. --Ladin 5. 3. 2010, 08:49 (UTC)

Jak už jsem psal výše: "Konkrétní příklady jsem vybral na základě neformální dotazů u pár lidí, kteří se problémem zabývají. Jak je v článku uvedeno, evidovaných starých zátěží jsou tisíce. Podle tvrzení úředníků MŽP a MF neexistuje nějaký oficiální žebříček TOP zátěží. Ale obě zvolené patří mezi největší z hlediska možného ohrožení i z hlediska peněz nutných pro jejich sanaci." Není problém sekci upravit :-) --Sumivec 5. 3. 2010, 09:44 (UTC)

Biodiverzita

U té kategorizace ohrožených druhů se nejspíš jedná pouze o lokální ohrožení, jinak by čísla byla nesmyslně velká! --P.01 (diskuse) 23. 11. 2012, 23:22 (UTC)