Diskuse:Číslo popisné

V Brně jsou popisná čísla bílá na černém podkladě. Prostě není to jako v Praze. Navíc by to chtělo najít zdroj, že. Bob 8. 8. 2011, 16:13 (UTC)

Přidělování čísel popisných v plánované výstavbě

Všiml jsem si jedné věci: V obcích zejména tam, kde nejsou pojmenované ulice, bývá řada čísel popisných přichystána a nejsou číslována v pořadí výstavby jednotlivých domů. V takto nové výstavbě mohou být domy očíslovány řadově nebo jinak kontinuálně pro snadnější nalezení domu podle adresy. Jak se tomu říká? --Alík2002 (diskuse) 3. 1. 2024, 13:39 (CET)

@Alík2002: Zřejmě myslíš Orientační číslo. B.mertlik (diskuse) 29. 1. 2024, 09:11 (CET)

Ne, mám opravdu na mysli popisná čísla, co se přidělují v nově postavených lokalitách nikoliv podle toho, jak byl který dům postaven, ale podle umístění v lokalitě. Už dávno neplatí to, že se následující číslo přidělí nejnověji postavenému baráku. Viz třeba Blšany u Loun, všimni si nejvyšší řady končící číslem 324, zatímco jižněji naproti slepičárně vedle hájovny (nevím, jestli bývalé, ale asi to byla hájovna) se aktuálně staví 4 nové baráky, a ten úplně nalevo je již dokončen a má číslo 155. Ještě jsou značné mezery v posloupnosti číselných řad, ale snad budou použity pro plánovanou lokalitu Blšanský Chlum západně od obce. Tak tohle mám na mysli. --Alík2002 (diskuse) 29. 1. 2024, 10:55 (CET)

Asi to žádný zvláštní název nemá – z hlediska práva jde jen o to, aby č.p. bylo unikátní, nemusí být přiděleno dle pořadí výstavby. --Jvs 29. 1. 2024, 13:31 (CET)

@Alík2002, B.mertlik, Jvs: Není striktně předepsáno, že by se popisná čísla musela přidělovat přesně popořadě - leckde bývalo zvykem rezervovat kulatá čísla pro významné budovy, v případě slučování částí obce někdy bývají převzata původní čísla z rušené části navýšená o nějakou konstantu, a vyskytují se i takové zvláštnosti, že některé obce přidělují čísla od konce číselné řady pozpátku, na což snadno přijdeme, když začneme pátrat, ve které obci dosáhli nejvyššího čísla popisného: číslo popisné 9999 mají v Sedlčanech a v Čakovicích, číslo evidenční 9999 mají v 9 částech Prahy, a dají se nalézt různá další nápadně vysoká čísla mimo posloupnost - zřejmě různé obce mají zvyklosti vyhradit si specifickou část číselné řady pro nějaké typy staveb, typicky např. osmitisícová nebo devítitisícová čísla, ale teoreticky by tak v menších obcích mohli používat i např. stovkové řady. A stejně tak si někde mohou naplánovat očíslování domů v nějaké rozvojové lokalitě dávno před kolaudací a oficiálním přidělení čísel, což je asi dost praktické. Oficiálně popisné číslo přiděluje obecní úřad na výzvu stavebního úřadu (u nových budov) nebo na žádost vlastníka budovy. Pokud konkrétní obec má v přidělování čísel nějaký specifický systém nebo předběžný plán, pak záleží čistě na příslušných úřednících, jestli svému systému budou nějak říkat. Legislativa ani oficiální metodika MV se tím nezabývá. Zákon sice mluví o "jedné číselné řadě", ale tím je zřejmě míněna množina unikátně použitelných čísel v intervalu od 1 do 9999, nikoliv to, že by ta řada musela být souvislá nebo že by čísla měla být přidělována popořadě. V metodickém materiálu MV se toho týká jedna otázka ve FAQ: „Musí být čísla popisná a evidenční přidělována postupně, nebo je lze přidělovat i na přeskáčku?“ – „Ze zákona povinnost přidělovat čísla popisná či evidenční postupně sice nevyplývá, nicméně lze takový postup doporučit. Přidělování čísel na přeskáčku znepřehledňuje řadu přidělených čísel a do budoucna může ztížit případné přečíslování budov v obci (části obce), nadto je přidělování čísel popisných a evidenčních v postupné číselné řadě zavedenou praxí.“ Jemnějšími nuancemi „zavedené praxe“ se materiál nezabývá. --ŠJů (diskuse) 30. 1. 2024, 02:41 (CET)

@Alík2002: Když se podívám na Blšany u Loun, tak víceméně souvislé číslování s menšími mezerami je právě od 1 do 155 (jemuž předchází 152), pak je velká mezera, a samostatně máme intervaly 200–227 a 301–324. Museli bychom znát místní historii a poměry, abychom usoudili, jestli tyto přídavky vznikly přečíslováním (např. převedením z jiné obce) nebo jestli z nějakého důvodu obec ty dvoustovkové a třístovkové domy číslovala zvlášť, například proto, že jde o nějaké ucelené developerské celky, které chtěla obec číslováním odlišit. Což může být taková částečná náhražka neexistujícího pojmenování ulic. Co se týče menších mezer v číslování, od jisté doby je zakázáno již jednou použitá čísla recyklovat, tedy použít pro jiný dům, ať už na stejném nebo na jiném místě. Stejně tak je od jisté doby zakázáno recyklovat čísla parcel. --ŠJů (diskuse) 30. 1. 2024, 02:54 (CET)

Jsou to nově postavené lokality Na Kameni a Za Školou, tak to vidím na druhou možnost. No uvidíme, jaká č.p. mají vyhrazena ještě pro plánovanou lokalitu za tím chlumem, jestli tam dají 161-199 a 229-300 nebo zda tam budou mít mezery nebo zda to budou vyšší čísla. Tam Louny zabránily developerovi stavět dopravní značkou, protože nechtělo, aby jim tam jezdily stavební vozy kolem Zahradního města a přes ten malý můstek přes koleje se tam nedostanou. Faktem je, že se od čísla 115 hodně rozrůstají. Dříve bývalo velmi zběžné, že se domy číslovaly podle data výstavby, v posledních letech se od toho začíná ustupovat. Hodilo by se o těchto dvou způsobech napsat něco do Wikipedie se dvěma GIF obrázky výstavby řady domů. --Alík2002 (diskuse) 30. 1. 2024, 13:54 (CET)