Diradikál

Diradikál je molekula obsahující dva elektrony v degenerovaných molekulových orbitalech.

Toto označení se obvykle používá u organických sloučenin, kde je většina diradikálů značně reaktivní a málokdy je lze izolovat. Diradikály obsahují sudý počet elektronů, ovšem o jednu vazbu méně, než by odpovídalo oktetovému pravidlu.

Spinové stavy

Diradikály jsou většinou tripletové. Označení singlet a triplet se odvozuje od násobnosti stavů diradikálů v elektronové paramagnetické rezonanci (EPR): singletový diradikál má jeden stav (S=0, Ms=2*0+1=1, ms=0) a nevytváří v EPR signál, tripletový má 3 stavy (S=1, Ms=2*1+1=3, ms=-1;0;1) a má v EPR spektru dva vrcholy.

Tripletový stav má celkové spinové kvantové číslo S = 1 a je paramagnetický. Singlet má S = 0 a je diamagnetický. Degenerace každého stavu má multiplicitu 2S+1.

Příklady

Ke stabilním a izolovatelným diradikálům patří mimo jiné singletový kyslík, některé karbeny a nitreny. Méně běžné jsou nitreniové ionty, uhlíkaté řetězce a organické nekekulovské molekuly, ve kterých se elektrony nachází na různých atomech uhlíku.

V anorganické chemii se koncept diradikálů nepoužívá, i když má mnoho komplexů kovů také tripletové základní stavy.

Odkazy

Literatura

• Diradicals [online]. Meta-synthesis.com. Dostupné online. 
• Pedersen, S.; HEREK, J. L.; ZEWAIL, A. H. The Validity of the "Diradical" Hypothesis: Direct Femtoscond Studies of the Transition-State Structures. Science. 1994, s. 1359–1364. DOI 10.1126/science.266.5189.1359. PMID 17772843. Bibcode 1994Sci...266.1359P. 
• Zewail, A. H. Femtochemistry: Atomic-Scale Dynamics of the Chemical Bond Using Ultrafast Lasers (Nobel Lecture). Angewandte Chemie International Edition. 2000, s. 2586–2631. DOI 10.1002/1521-3773(20000804)39:15<2586::AID-ANIE2586>3.0.CO;2-O. PMID 10934390. 

Související články

• Biradikál

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diradical na anglické Wikipedii.

Portály: Chemie