Diplomatická imunita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Diplomatická imunita je typ imunity. Diplomatickou imunitou se rozumí ochrana diplomatů cizího státu (včetně jejich rodinných příslušníků) před trestním stíháním v dané zemi. K diplomatickému personálu se počítají i vysocí úředníci mnoha mezinárodních organizací. Diplomatická imunita je řízena Vídeňskou úmluvou z 18. dubna 1961; souvisí těsně i s pojmem exteritorialita. Zrušení diplomatické imunity (např. v důsledku prokázané špionážní činnosti apod.) je poněkud složitější: stát, ve kterém je takový diplomat činný, ji podle Vídeňské úmluvy zrušit nemůže; v praxi oznámí nótou tomu kterému státu, že zmíněný diplomat je v zemi nežádoucí (latinský pojem zní persona non grata), diplomat pak bývá zpravidla odvolán.

Diplomatický pas[editovat | editovat zdroj]

Každý diplomat má zpravidla speciální pas. Tento pas identifikuje diplomata. Při použití tohoto pasu poskytuje uživateli diplomatickou imunitu. Samotný diplomat nemá bez pasu (nebo bez dodatečného prověření) imunitu.[zdroj?] Diplomat má zpravidla „na výběr“ mezi klasickým cestovním pasem, nebo pasem diplomatickým. Záleží na nadřízených, nebo podle okolností (turistika, dohody, smlouvy apod.). Při odvolání z dané země, kde diplomat působil, by měl diplomatický pas vrátit.