Dinara
Šablona:Infobox reliéf Dinara je pohoří ve střední části Dinárských hor. Nachází se na hranicích Chorvatska a Bosny a Hercegoviny.
Jméno pohoří
Ve starověku bylo toto pohoří nazýváno Adrion oros. Současný název pochází patrně od ilyrského kmene Dindarů, který obýval východní svahy pohoří. Později byla podle Dinary pojmenována celá horská soustava na severozápadě Balkánského poloostrova - Dinárské hory.
Vymezení
Dinara se táhne v délce 60 km ve směru severozápad - jihovýchod. Na severu ji průsmyk Derala odděluje od pohoří Ilica a Jadovnik a na jihu za průsmykem Vaganj navazuje na Dinaru Kamešnica. Západní a jihozápadní ohraničení tvoří údolí řek Butišnica, Krka a Cetina, na které se nachází 20 km dlouhé Peručko jezero - za těmito údolími se zvedají pohoří Kozjak a Svilaja. Na severovýchodě klesá Dinara k Livanjskemu poli.
Geologická stavba a geomorfologie
Pohoří je budováno vápencem. Proto jsou zde četné krasové tvary - suché krasové doliny, závrty, škrapy. Nachází se tu i nejhlubší propast Bosny a Hercegoviny - Nevidna voda, která má podle měření ze srpna 2006 hloubku 561 m.
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem celého pohoří je Troglav 1 913 m n. m., který leží na území Bosny a Hercegoviny, stejně jako Bat 1 851 m n. m. Na chorvatské straně pohoří je nejvyšší Sinjal (též Dinara) 1 831 m n. m., který je současně nejvyšším vrcholem celého Chorvatska.