Diagram rozdělení voleb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Půlkruhový diagram rozdělení voleb

Diagram rozdělení voleb je grafické znázornění výsledků voleb a míst v plénu nebo zákonodárném sboru. Diagram lze také použít ke srozumitelnému znázornění údajů, například seskupením spřízněných stran.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Hlasy ve volbách se často znázorňují pomocí sloupcových nebo koláčových grafů, často označených příslušným procentem nebo počtem hlasů.[1] Rozdělení křesel mezi strany v zákonodárném sboru má definovaný soubor pravidel, který je pro každý orgán jedinečný. Jako příklad lze uvést Senát státu Virginie:

Po volbě senátorů přidělí tajemník Senátu jednotlivým senátorům lavice, přičemž senátoři zvolení za členy většinové strany v Senátu jsou v prostoru komory od severní strany komory až do přidělení všech lavic, poté senátoři zvolení za členy menšinové strany v Senátu a poté všichni senátoři, kteří nebyli zvoleni za členy obou hlavních politických stran.[2]
Volby do Spolkového sněmu 2005

Místo sloupcového nebo koláčového grafu lze rozdělení křesel mezi strany v zákonodárném sboru, jako je parlament, přehledněji znázornit tak, že se jednotliví zástupci každé strany zobrazí jako body ve vzoru, protože počet zástupců je rovněž významný a je snadno vizuálně pochopitelný. Tečky jsou obvykle označeny kódem podle politické barvy příslušných stran.[3] Tradičně se znázorňuje jako schéma zasedacího pořádku v plenárním sále, ale lze jej znázornit i abstraktnějším způsobem, který volněji odpovídá zasedacímu pořádku v zákonodárném sboru, například formou půlkoláčového schématu jako abstraktního znázornění půlkruhu nebo stylizovaným znázorněním Westminsterského parlamentu s vyznačením vlády, opozice, předsedy a crossbencherů. V Německu pořadí pruhů obvykle odpovídá zleva doprava rozmístění stran v předchozích volbách, a vychází tedy z pořadí uvedeného na hlasovacím lístku, které je upraveno v § 30 spolkového volebního zákona.[4]

Tyto grafy lze také použít ke srozumitelnému znázornění dat.[5] Příkladem jsou reakce politiků na střelbu v Orlandu.[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Election apportionment diagram na anglické Wikipedii.

  1. Příkladem může být zpravodajství BBC o parlamentních volbách 2019 (BBC. Election results 2019: Analysis in maps and charts. News. 2019-12-13. Dostupné online. (anglicky) )
  2. Seating Chart [online]. Senát státu Virginie, 2020 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. DRUM, Kevin. Red States and Blue States ... Explained!. The Washington Monthly. 2004-11-14. Dostupné online [cit. 2023-02-24]. (anglicky)  Archivováno 4. 6. 2016 na Wayback Machine.
  4. Reihenfolge der Wahlvorschläge auf dem Stimmzettel – Der Bundeswahlleiter. Der Bundeswahlleiter [online]. 2018-11-04 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (německy) 
  5. PANDEY, Rajeev. Parliament chart in Tableau. Vizart Pandey [online]. 2019-09-02 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SHIVARAJ. Orlando Killings: Democrats vs. Republicans. Tableau Public [online]. 2016-07-12 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRADBERRY, Brent A. A Geometric View of Some Apportionment Paradoxes. Mathematics Magazine. 1992-2, roč. 1, čís. 65, s. 3–17. Dostupné online. DOI 10.1080/0025570X.1992.11995970. (anglicky) 
  • TSAI, Yun-Da. Latvia Parliamentary Elections Deliver Pro-Russia, Anti-Establishment Parties Victory. IR Insider [online]. Společnost pro mezinárodní vztahy na NYU, 2018-10-08 [cit. 2023-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-7-25. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]