Dezertní víno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dezertní víno je víno, které obsahuje vyšší podíl cukru či alkoholu. Cukr i alkohol může být uměle zvyšován během výroby.

Historie a význam[editovat | editovat zdroj]

Význam termínu dezertní víno se postupně mění a jeho výklad není striktně vymezen.

V osmdesátých letech se sladká vína dělila do následujících čtyř skupin[1]:

  • přírodní sladká
  • dezertní (přislazovaná cukrem)
  • dezertní kořeněná (vermuty)
  • dezertní likérová

Současný vinařský zákon hovoří o vínech likérových a aromatizovaných, ale dezertní vína nespecifikuje. Jelikož je i v zahraničí užívání tohoto pojmu jistým způsobem roztříštěno, chápe se dnes jako dezertní každé víno s vyšším obsahem cukru (i přírodního) a obvykle vyšším obsahem alkoholu (což ale není podmínkou).

V Anglii se takto označují všechna sladká vína, která jsou servírovaná zároveň s pokrmem s výjimkou bílých vín fortifikovaných, která se servírují před jídlem (jako aperitiv). Ve Spojených státech jsou jako dezertní označována vína s obsahem alkoholu nad 14%, zatímco v Německu se obsah alkoholu nezohledňuje.[zdroj?]

Vína[editovat | editovat zdroj]

Za dezertní vína můžeme považovat například:

ze zahraniční produkce jsou to například:

  • Commandaria – řecké víno pocházející z Kypru vyráběné z přezrálých dosušovaných bobulí
  • Prošek – chorvatské víno vyráběné v dalmatské oblasti z bobulí seschlých na slunci
  • Tokajská vína (sladká) – maďarská a slovenská botrytická vína
  • Sauternes – francouzské botrytické víno
  • Kagor – moldavská vína vyráběná z přezrálých hroznů Cabernet Sauvignon
  • Porto (portské) – portugalské fortifikované víno z okolí města Porto

Dezertní vína bývají obvykle těžká, často sladká a používají se jako aperitivy, nebo jsou servírována ke sladkým dezertům. Využití záleží na konkrétním druhu vína; rozptyl je velmi široký, takže obecný charakter není snadné specifikovat.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MARKOV, Petr. Víno, houby a koření. Praha: Lidové nakladatelství, 1987. S. 420.