Slámové víno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

©

Existuje podezření, že obsah této stránky (nebo jeho část) je doslovným nebo nedostatečně pozměněným přepisem textu z jiného zdroje. Pakliže byl tento text převzat odjinud a nebyl publikován pod svobodnou licencí slučitelnou s licencí Wikipedie CC-BY-SA 3.0, je možné, že dochází jeho vložením na Wikipedii k porušení autorských práv původního autora.

Důvod pro podezření: Kapitola „Regiony-zahraničí“ je patrně zkopírována z citovaného zdroje.
Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Samotné podezření nutně neznamená, že k porušení práv skutečně došlo, ale aby text mohl na Wikipedii zůstat, je třeba ověřit jeho původ. Čas označení je 9. 10. 2019 16:58:40 (CEST); pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude článek či příslušná část po týdnu, tj. po 16. 10. 2019 16:58:40 (CEST), smazána.

Pokud jste tento text napsali vlastními slovy a jste tedy jeho výlučným autorem, uveďte prosím tuto skutečnost na diskusní stránce k tomuto článku. Doporučujeme uvést rovněž zdroje, ze kterých jste informace čerpali. Jestliže si nevíte rady, navštivte stránku Potřebuji pomoc. Neobnovujte bez vysvětlení odstraněný text. Takový text by byl opět odstraněn.

Jestliže jste autorem původního materiálu, který byl již publikován někde jinde, a souhlasíte s podmínkami naší licence CC-BY-SA 3.0, pošlete o tom prosím e-mail dle pokynů na stránce Nápověda:Svolení autora. Podrobnější informace naleznete na Wikipedie:OTRS.
Pro vkladatele šablony:
Najděte autora a vložte mu na diskusní stránku:
{{subst:podezření na copyvio autor|Slámové víno}} --~~~~
Pro správce:
Pokud se tento článek potvrdí jako porušení autorských práv nebo do sedmi dnů nedojde k potvrzení jeho licence, smažte ho
Slámové víno
Ryzlink vlašský
láhev 0,375l

Slámové víno patří mezi přívlastková vína, k jehož výrobě jsou použity hrozny, z nichž se odpařila část vody. Pro slámová vína je typický vysoký zbytek přírodního cukru, obvykle nižší obsah alkoholu a vysoká extraktivnost. Náročnost a rizikovost výroby se odráží ve výsledné ceně slámových vín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První dochované záznamy (staré minimálně 2800 let) popisující výrobu vína přirozeným vysoušením hroznů pocházejí z Kypru. Hrozny sklizené na sopečných vinicích byly sušeny na slunci a z takto získaných cibéb bylo vyráběno sladké víno dnes známé jako Commandaria.

V našich oblastech ale k objevu slámového vína došlo nezávisle. Vinné hrozny se běžně skladovaly na půdách, kde vydržely do poloviny zimy. Takto uložené hrozny samovolně ztratily část obsahu vody, čímž získaly výraznější a sladší chuť.

V České republice se s novodobou výrobou slámového vína začalo roku 1999. Od roku 2000 stanovuje podmínky výroby §19 novelizovaného zákona 321/2004 Sb.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Hrozny na slámě - základ budoucího slámového vína

K výrobě se používají vyzrálé hrozny (většinou s cukernatostí přes 21° normalizovaného moštoměru) sklízené na přelomu října a listopadu. Hrozny musejí být minimálně po dobu tří měsíců umístěné na slámě, rákosu, nebo volně zavěšené. Průběžné kontroly a odstraňování poškozených bobulí pomáhají předcházet hnilobě, která představuje jedno z největších rizik výroby. Během tří měsíců se odpaří podstatná část vody, takže podíl cukru dosáhne zhruba 20 % hmotnosti (bobule v tomto stádiu připomínají rozinky).

Výlisnost seschlých hroznů je nízká a obvykle nepřekračuje 20 % (zhruba 4x méně než u běžných vín). Podle vinařského zákona musí mošt dosahovat cukernatosti minimálně 27° normalizovaného moštoměru. To obvykle nebývá problém, kvalitní slámová vína bývají vyráběna z moštu o cukernatosti kolem 40°.

Z důvodu vysokého obsahu cukru vyžaduje kvasný proces specifický přístup. K zakvašování je třeba použít specifických kvasinek, mošt se nesíří, kvašení je pomalejší, probíhá za vyšší teploty a častějšího promíchávání. Kvašení je obvykle zastaveno v okamžiku, kdy je dosaženo zhruba 10% alkoholu (tím se zbytkový cukr dostane ke 200 gramům na litr).

Slámové víno se obvykle školí 1-2 roky v dřevěných sudech a nakonec se stáčí do skleněných lahví o objemu 0,2; 0,35 nebo 0,38 litru. Pokud jsou pro výrobu použity odrůdy vhodné k archivaci, vydrží víno i desítky let. Nejčastějšími odrůdami pro výrobu slámového jsou Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Tramín červený, Rulandské šedé, Frankovka, Cabernet Sauvignon a Neuburské.

Charakter vína[editovat | editovat zdroj]

Pro slámové je typický vysoký obsah přírodního zbytkového cukru (nejčastěji kolem 200 g/l, ale lze se setkat s víny o rozpětí 40-400 g/l), vysoký extrakt (až kolem 40 g/l, ale není to podmínkou), nižší obsah alkoholu (většinou do 10%) a plná chuť a aroma připomínající kandované ovoce, hrozinky, med nebo marmeládu. Slámové víno je vhodné k přípitkům při zvláštních příležitostech, případně jako doplněk kvalitních sladkých dezertů.

Regiony - zahraničí[1][editovat | editovat zdroj]

Slámové víno se v Čechách a na Moravě začalo produkovat od nového tisíciletí, avšak historie sahá mnohem dál a to i v rámci regionu. Vůbec první zmínky o slámovém vínu najdeme v Řecku a na Kypru. Kromě níže zmíněných hledejme slámové víno i ve Španělsku nebo Chorvatsku.

Řecko a Kypr[editovat | editovat zdroj]

Kolébka slámového vína (v řečtině Liastos). Typicky tento druh vína hledejme nejen v Řecku a na Kypru, ale i na Krétě, Santorini, Samosu, Parosu, Evvii, Tinosu či Ikarii. Producenti kyperského vína Commandaria tvrdí, že se jejich slámové víno podáváno i na svatbě Richard I. Lví srdce a prohlašují jej za nejdéle produkované víno stejného názvu.

Itálie[editovat | editovat zdroj]

Pokud budete v Itálii hledat slámové víno, hledejte název Passito. Nejčastěji se produkuje v oblastech Toskánska, Benátek či oblasti Piedmont. Bavíme se zde o tradičním Toskánském Vin Santo, Piedmontském Passito di Caluso nebo o Benátském Amarone.

Francie[editovat | editovat zdroj]

Vin de Paille, to je název, který chcete na lahvích hledat. Nejznámějším příkladem může být Cotes du Jura (nebo Arbois či L’Etoile), které se vyrábí ze směsi Chardonnay, Sauvignon a červených hroznů Poulsard. Další odrůdy, které se pro Vin de Paille ve Francii používají jsou například Marsanne či Ryzlink.

Austrálie[editovat | editovat zdroj]

Ano, i u protinožců se snaží experimentovat s tímto speciálním vínem. Konkrétně Turkey Flat Vineyards se snaží již od roku 2002 a víno z jejich produkce můžete hledat pod názvem The Last Straw.

Rakousko a Německo[editovat | editovat zdroj]

Pokud budete hledat slámové víno u těchto našich sousedu, hledejte v regálech či v restauracích název Strohwein či Schilfwein. Oproti našim 27 stupňům musí tato vína splňovat alespoň hranici 25 °NM.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • VÍNO MAPA [online]. 2019-10-01 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (česky)