Přeskočit na obsah

Dagmar Hrubá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Dagmar Hrubá
Poslankyně Federál. shromáždění (SL)
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992
Starostka městské části Brno-střed
Ve funkci:
3. května 2005 – 3. listopadu 2006
PředchůdceJosef Kameníček
NástupceMichal Bortel
Ve funkci:
6. února 2008 – 2. července 2008
PředchůdceMichal Bortel
NástupceLibor Šťástka
Zastupitelka městské části Brno-střed
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 21. října 2010
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS

Narození17. října 1938 (86 let)
SídloBrno-střed
Profesepolitička a lékařka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dagmar Hrubá (* 17. října 1938[1]) je česká politička, po sametové revoluci československá poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanskou demokratickou stranu.

Ve volbách roku 1992 byla za ODS, respektive za koalici ODS-KDS, zvolena do Sněmovny lidu (volební obvod Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrvala do zániku Československa v prosinci 1992.[1][2]

Několik let pracovala jako ředitelka jihomoravské hygienické stanice v Brně. V komunálních volbách roku 2002 byla za ODS zvolena do zastupitelstva městské části Brno-střed. Mandát obhájila i v komunálních volbách roku 2006. Neúspěšně kandidovala v komunálních volbách roku 2010 a 2014. Profesně se postupně uvádí jako krajská hygienička, starostka městské části a hygienička.[3]

Poprvé byla starostkou městské části Brno-střed od 3. května 2005 do 3. listopadu 2006.[4][5] A poté krátce v období únor – červenec 2008, kdy se rozhodla rezignovat kvůli kauze smlouvy se společností Wilson Property na stavbu budov na náměstí Míru, kterou coby starostka podepsala v roce 2006 a za kterou městské části hrozila kvůli právní chybě desetimilionová pokuta.[6] Čelila potom soudnímu stíhání. V lednu 2009 na její podporu uspořádali místní občanští demokraté demonstraci, protože považovali její stíhání za nespravedlivé.[7] V roce 2010 ji soud pravomocně osvobodil, ale státní zástupce se odvolal k nejvyššímu soudu. V kauze dosud padlo mnoho protichůdných verdiktů soudů.[8] Krajský soud Hrubou v říjnu 2013 znovu pravomocně zprostil viny. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, ale dal proti rozsudku dovolání.[9] Zatím poslední rozsudek v kauze Wilson padl v lednu 2014, kdy Krajský soud v Brně odsoudil Hrubou k trestu 18 měsíců s podmínečným odkladem na 2 roky.[10]

  1. a b Dagmar Hrubá [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  2. Členové poslaneckého klubu ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  3. Počet obyvatel: 79 930 Osoba: Dagmar Hrubá [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-05. 
  4. MERGENTAL, Aleš. Radnici nyní řídí jen ženy. Brněnský deník Rovnost. 2005-05-04, s. 1. 
  5. Rozhovor se statutární zástupkyní starosty městské části Brno-střed MUDr. Dagmar Hrubou. S. 2. Zpravodaj MČ Brno-střed [online]. [cit. 2014-09-29]. Roč. XV., čís. 12/2006, s. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. Kauza Wilson: Starostka Hrubá rezignuje [online]. brno.idnes.cz [cit. 2012-08-17]. Dostupné online. 
  7. ODS pořádá demonstraci za bývalou starostku Brna-středu Hrubou [online]. brno.idnes.cz [cit. 2012-08-17]. Dostupné online. 
  8. Škoda nevznikla, soud po pěti letech osvobodil exstarostku Brna-středu [online]. iDnes.cz, 2013-06-27. Dostupné online. 
  9. Kauza Wilson: Bývalá starostka Hrubá musí opět před soud [online]. brnensky.denik.cz, 2013-10-02. Dostupné online. 
  10. GRABCOVÁ, Lenka. Kauza Wilson? Krajský soud uložil bývalé starostce Brna-středu Hrubé podmínku. brnensky.denik.cz [online]. 2015-01-15. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]