Dělení slov

Dělení slov na pravém okraji řádků slouží k lepšímu výslednému vzhledu zápisu nebo sazby, protože rozdělením slova, zvláště je-li dlouhé, se předejde příliš nevyrovnanému pravému okraji zápisu nebo příliš velkým mezislovními mezerám (při počítačovém zarovnání "do bloku"). Dělením slov lze také dosáhnout určitou úsporu místa. Dělení slov tedy používáme z ryze praktických důvodů. Pravidla dělení slov se výrazně liší v jednotlivých jazycích, pro češtinu platí v zásadě dále uvedená pravidla.

Pravidla dělení slov

Mnohá slova lze rozdělit více způsoby (dešt-ník nebo deš-tník).
Nedělíme jednoslabičná slova (pes).
Nedělíme dvouslabičná slova, která začínají na samohlásku (otec, ucho).
Na okraji řádku nenecháváme samostatně stát samohlásku.
Nelze dělit zkratky (MUDr.).
Vyhýbáme se takovému rozdělení slov, které by vedlo ke vzniku nežádoucího, popř. vulgárního významu (kni-hovna, tlu-močit).
Složená slova dělíme přednostně na jednotlivé celky, z nichž se skládají (země-pis, raději než ze-měpis; bio-logie, raději než bi-ologie).
Slova s předponou dělíme přednostně za předponou (do-razit), stejně tak upřednostňujeme oddělení přípony (dřevě-ný).
V ostatních případech dělíme slova podle slabik; stojí-li ve slově dvě souhlásky vedle sebe, rozdělíme přednostně slovo mezi nimi (dok-tor).

Pro naznačení dělení slov používáme spojovník (divis, -), který píšeme za první částí slova na konci řádku (dale-|kohled), na nový řádek už napíšeme jen zbytek slova. Pokud dělíme slovo, které samo o sobě obsahuje spojovník právě v místě tohoto spojovníku, je nutné spojovník na novém řádku opakovat (Brno-Líšeň, napíšeme na konec řádku Brno-, na novém řádku -Líšeň.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu dělení slov na Wikimedia Commons
Internetová jazyková příručka [online]. ÚJČ AV ČR, v. v. i. [cit. 2015-11-05]. Dostupné online.