Dělivé pletivo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dělivé pletivo (též meristém) je rostlinné pletivo tvořené buňkami s dělivou funkcí. Tyto buňky diferencují buňky, které mění svojí funkčnost. Meristematické buňky se vyznačují větším jádrem, endoplazmatickým retikulemgolgiho aparátem. Vakuoly většinou chybí. Buňky dělivých pletiv bývají menší a setkáme se s nimi ve vzrostných vrcholech, v listech, kořenech, ale i dalších částech rostlin – všude tam, kde rostlina roste.

Stručně - Je tvořena parnchyatickým pletivem. Pletivo tenkostěnnou buňku, velké jádro, mnoho cytoplazmy. Dělivá pletiva umožňují růst rostliny po celý život. Rostlina díky dělivým pletivům tloustne a prodlužuje se.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

  • podle lokalizace
    • vrcholová (apikální) – nacházejí se ve vzrostných vrcholech či listech kapradin
    • postranní (bazální)
    • okrajová „boom“ (marginální)
    • difuzní – nepravidelně rozmístěn
    • vmezzřený – nacházejí se těsně nad kolénky trav
  • podle původu
    • původní meristémy (protomeristémy) – vznikají z nich trvalá pletiva, nebo primární meristémy
      • u nahosemenných je jednovrstevný, u krytosemenných dvou- a více, kde se dělí na plášť a korpus
      • u rostlin fylogeneticky řazených po kapraďorosty
      • u vyšších rostlin
    • primární meristémy (histogeny) – vznikají z promeristému a nacházejí se ve vzrostných vrcholech, má tři vrstvy:
      • protodérm – vznikají z něj krycí pletiva
      • prokambium – základ pro vodivá pletiva
      • základní – základ základních trvalých pletiv
    • sekundární meristémy – nacházejí se u rostlin s druhotným tloustnutím (dřeviny), vznikají z trvalých pletiv, které se začnou dělit
      • kambium – vzniká z prokambia
      • felogén – v sekundárních krycích pletivech

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNOHORSKÝ, Zdeněk; STŘIHAVKOVÁ, Hana. Základy rostlinné morfologie. Praha : SPN, 1964.  
  • KAVINA, Karel. botanika zemědělská: Botanika všeobecná: Morfologie. Praha : Ministerstvo zemědělství, 1921.  
  • MAKUŠOVÁ, Zorka. Botanika I.: Obecná botanika. Praha : Vysoká škola zemědělská, 1981. (vysokoškolská učebnice).  
  • PENKA, Miroslav. Všeobecná botanika: Základy morfologie rostlin. Praha : SPN, 1983. (vysokoškolská učebnice).  
  • SLAVÍKOVÁ, Zdeňka. Morfologie rostlin. Praha : SPN, 1984. (vysokoškolská učebnice).