Craig Owens (kritik)
| Craig Owens | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1950 |
| Úmrtí | 1990 (ve věku 39–40 let) Chicago |
| Povolání | kritik umění, novinář, esejista a aktivista |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Craig Owens (1950–1990) byl americký postmodernistický umělecký kritik,[1] gay aktivista[2] a feminista.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Craig Owens byl vedoucím redaktorem Arti in America[3], přispěvatel do odborných časopisů jako Skyline a October, absolvent Haverford College a profesor dějin umění na Yale University a Barnard College.[4] Napsal mnoho esejů na různorodá témata, jako je fotografie, feminismus, gay politika, trh s uměním, sériové umění[pozn. 1] a psychoanalýza, stejně jako řadu zásadních esejů o jednotlivých současných individuálních umělcích, včetně Allana McColluma,[5] Williama Wegmana nebo Barbary Krugerové. Podle jeho kolegy Douglase Crimpa byl Owensův velký zájem o balet důležitý pro jeho kritickou práci.[6][7] Podle kritika Thomase Lawsona byl Owens „na jedné straně... velmi ušlechtilý, velmi abstraktní myslitel, ale měl také svou zlomyslnou, hravou stránku, která byla možná trochu krutá.“[8]
Jedním z nejvlivnějších Owensových esejů byl Alegorický impuls: K teorii postmodernismu, článek ve dvou částech, ve kterém zkoumá alegorické aspekty současného umění. Tyto dvě části byly publikovány v časopise October na jaře 1980 a v létě 1980. V první části Owens říká, že „Alegorické snímky jsou přivlastněné snímky“[9] a rozpoznává alegorický impuls při práci v umění přivlastňování umělců, jako je Sherrie Levine. Popisuje postmoderního umělce jako umělce, který „si nárokuje kulturně významné, vystupuje jako jeho interpret... Pokud však přidává, činí tak pouze proto, aby nahradil: alegorický význam nahrazuje předchozí; je to doplněk“.[9] Tyto sklony lze vidět na dílech, jako jsou barely s naftou belgického umělce Wima Delvoye a kulky do pušky od francouzského umělce Philippe Perrina.[10] S odkazem na Waltera Benjamina v díle The Origin of German Tragic Drama také spojuje alegorii s pomíjivostí, hromaděním fragmentů a posedlým hromaděním. Tyto impulsy lze pozorovat v site-specific umění, fotomontáži a umění, které sleduje matematický vývoj (například Sol LeWitt ).[11] Ve druhé části se zamýšlí nad tvorbou Laurie Anderson, Roberta Rauschenberga a Cindy Shermanové.[12]
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
Knihy[editovat | editovat zdroj]
- Beyond Recognition – Representation. Power, and Culture, Scott Bryson, Barbara Krugerová, Lynne Tillman, Jane Weinstocková (eds.), Berkeley, Los Angeles & Londýn: University California Press, 1992.
Vybrané články[editovat | editovat zdroj]
- "Earthwords" (1979).
- "The Allegorical Impulse: Toward a Theory of Postmodernism" (1980).
- "The Allegorical Impulse: Toward a Theory of Postmodernism (Part 2)" (1980).
- "Representation, Appropriation, and Power" (1982).
- "The Discourse of Others: Feminists and Postmodernism" (1983).
- "Outlaws: Gay Men in Feminism" (1987).
- "’The Indignity of Speaking for Others’: An Imaginary Interview" (1983).
- "Analysis Logical and Ideological" (1985).
- "From Work to Frame, or, Is There Life After ’The Death of the Author’?" (1987).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Sériové umění je umělecké hnutí, které se vyvinulo v 60. letech 20. století. Vyznačuje se opakováním stejných nebo podobných motivů v sérii uměleckých děl. Sériové umění může být založeno na různých principech, jako je matematika, písmo, fyzika nebo příroda. Nejznámější představitelé: Andy Warhol, Jasper Johns nebo Robert Rauschenberg. Sériové umění je často vnímáno jako forma konceptuálního umění, protože se zaměřuje na myšlenku nebo koncept, spíše než na estetický dojem.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Craig Owens (critic) na anglické Wikipedii.
- ↑ Andy Grundberg, 'ART VIEW; As It Must to All, Death Comes To Post-Modernism', New York Times, September 16, 1990
- ↑ OWENS, Craig. Beyond Recognition: Representation, Power, and Culture. [s.l.]: University of California Press, 1992. ISBN 0-520-07740-7.
- ↑ Grace Glueck, ' ART: 'REPRESENTATION AND SEXUALITY,' MIXED MEDIA SHOW AT NEW MUSEUM', New York Times, January 4, 1985
- ↑ Craig Owens: An Interview | Video Data Bank [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
- ↑ "Allan McCollum: Repetition and Difference", by Craig Owens, Art in America, 1983
- ↑ COWAN, Sarah. Before Pictures: An Interview with Douglas Crimp [online]. 2016-11-08 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oral history interview with Douglas Crimp, 2009 March 8 | Archives of American Art, Smithsonian Institution [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oral history interview with Thomas Lawson, 2018 August 9-10 | Archives of American Art, Smithsonian Institution [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b (Owens, str. 54)
- ↑ Philippe Perrin - Maison Bleu Studio [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-10.
- ↑ (Owens, str. 55-57)
- ↑ Eve Kosofsky Sedgwick, Tendencies, Duke University Press, 1993, s. 104
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Craig Owens na Wikimedia Commons
