Consensus Tigurinus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Titulní stránka dokumentu

Consensus Tigurinus (někdy též Curyšská dohoda) je domluva z roku 1549 mezi ženevským reformátorem Janem Kalvínem a Jindřichem Bullingerem z Curychu,[1] která spočívala v odstranění dosavadního nesouladu mezi ženevskou a curyšskou církví v otázce Večeře Páně.[2] Dokument obsahuje 26 článků.[3] Jeho uzavření umožnilo roku 1566 přijmout společnou helvétskou konfesi,[2] jež sloučila kalvinistický a zwingliánský proud do jednoho hnutí švýcarské reformace.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oba církevní představitelé, jak Jan Kalvín, tak Jindřich Bullinger, mezi sebou od roku 1547 písemnou formou diskutovali o poslední večeři Ježíše Krista, a to o způsobu chápání formulace „toto je mé tělo“,[2] jež je součástí ustanovení večeře.[4] Zatímco Kalvín vnímal chléb i víno za dary Boží milosti,[2] Bullinger se domníval, že Boží milost dostávají přijímající současně s chlebem a vínem. Nakonec Kalvín svůj názor přehodnotil a přijal Bullingerův pohled na problematiku.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FILIPI, Pavel. Malá encyklopedie evangelických církví. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 159 s. ISBN 978-80-7277-378-7. Heslo Consensus tigurinus, s. 38. 
  2. a b c d SUCHÁNEK, Drahomír; DRŠKA, Václav. Církevní dějiny. 1. vyd. Praha: Grada, 2018. 502 s. ISBN 978-80-247-3720-1. Kapitola Švýcarská reformace a Jan Kalvín, s. 48. [Dále jen Církevní dějiny]. 
  3. KRYŠTŮFEK, František Xaver. Všeobecný církevní dějepis. Svazek 3. Praha: Arcibiskupská knihtiskárna, 1892. 492 s. Dostupné online. Kapitola Jan Kalvín a učení jeho (kalvinství), s. 152. 
  4. Mt 26, 26 (Kral, ČEP)
  5. Církevní dějiny, s. 49.

Literatura[editovat | editovat zdroj]