Chotěšovský dům

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chotěšovský dům
Chotěšovský dům
Chotěšovský dům
Poloha
Adresa Plzeň, Vnitřní Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Náměstí Republiky
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 22451/4-160 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chotěšovský dům v Plzni je renesanční dům na Náměstí Republiky č. 106/13. Patří k nejcennějším stavebním památkám Plzně. Je vyhlášen kulturní památkou.[1]

Historie domu[editovat | editovat zdroj]

Původně na jeho místě stál gotický dům, který v roce 1487 zakoupil chotěšovský klášter pro své potřeby od Jana Chenice z Říčan.[2]  Byli v něm ubytováváni členové kláštera a klášterní hosté při návštěvách Plzně. Na žádost chotěšovského opata byl dům v 16. století renesančně přestavěn italským stavitelem Giovanni de Statia.[3] Podle některých zdrojů je autorem přestavby Jan Merlian.[2] Od 10. prosince 1633 do 22. února 1634 v domě pobýval císařský vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Na konci 18. století byl přední dům spojen se zadní částí novým křídlem a dům sloužil často pro ubytování vojenských návštěv. Po zrušení klášterů byl dům v roce 1784 v dražbě prodán plzeňskému mydlářskému mistrovi Ignáci Kouteckému. V jeho rodině se dům dědil. Majitel domu Petr Koutecký provedl před svou smrtí v roce 1890 několik úprav domu, např. z důvodu získání více světla vyboural kamenné ostění a přestavěl schodiště. Poslední majitelkou domu byla jeho manželka Jana, která dům odkázala Společnosti pro národopis a ochranu památek.[4] Dne 2. února 1931 rozhodla plzeňská městská rada o uvolnění místností pro Národopisné muzeum Plzeňska a v roce 1932 byl dům nákladem stavitele Karla Krůty rekonstruován.[5] Národopisné muzeum Plzeňska v domě sídlí dodnes.

Popis budovy[editovat | editovat zdroj]

Po levé straně domu jednoduchý vstupní kamenný portál, vedoucí do klenutého průjezdu. Dům má dvě poschodí. V přízemí a v prvním patře obloukové klenby. Ve dvoře se dochovala renesanční lodžie. Třípatrový ozdobný štít. Okna profilovaná kamenným ostěním s vysazenou římsou.[3] V roce 1941 byly při rekonstrukci objeveny v prvním poschodí renesanční fresky s výjevy ze Starého zákona a postavou pravděpodobně Hroznaty, zakladatele chotěšovského kláštera. Dům je vnitřně spojen s Gerlachovským domem.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-02-09]. Identifikátor záznamu 133396 : Měšťanský dům - Chotěšovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c RŮŽIČKA, David. Chotěšovský dům zachránil ženy před žoldáky, teď učí národopis. Plzeňský deník. 15. 2. 2005, s. 7. 
  3. a b LÁBEK, Ladislav. Chotěšovský dům, odkaz renaissance. Příručky národopisného musea Plzeňska číslo 2. 1. vyd. Plzeň: Společnost pro národopis a ochranu památek, 1933. 18 s. 
  4. MAZNÝ, Petr; KRÁTKÝ, Vladislav. 100 zajímavostí ze staré Plzně II. 1. vyd. Plzeň: Starý most s.r.o., 2007. ISBN 978-80-254-0343-3. S. 28. 
  5. Dějiny Plzně v datech od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Plzeň: Archiv města Plzně v Nakladatelství Lidových novin, 2004. ISBN 80-7106-723-7. S. 260. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JÍLEK, Tomáš. Kulturní památky západních Čech. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2011. 40 s. ISBN 978-80-261-0075-1. 
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 5, Par–Pra. Praha: Libri, 2002. 671 s. ISBN 80-7277-039-X. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]