Chladná zbraň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Chladná zbraň je taková zbraň, která při svém použití vyžaduje fyzický kontakt s cílem. Jedná se o útok zbraní jako takovou a nikoli útok konaný projektilem.

Úvod a historie[editovat | editovat zdroj]

Chladné zbraně jsou prvopočátkem řemeslné tvorby člověka. Mezi první nástroje vyrobené lidským druhem a jeho předky patří právě nástroje, původně určené k napomáhání lovcům a také tehdejší lidské společnosti. Naskýtá obrovská škála předmětů a zbraní, které lze definovat jako zbraně chladné. Prvním známou chladnou zbraní je tzv. pěstní klín, kterým započal vývoj tvorby nástrojů, mezi které samozřejmě řadíme i zbraně. Základem snad každé chladné zbraně je nástroj, usnadňující práci všedního života. Přeci jen základem pro všem známé kopí je pěstní klín na dlouhé větvi, určený pro lov zvěře a základem pro nůž je pěstní klín samotný. Lze tak vynález pěstního klínu považovat za prvopočátek tvorby zbraní. Základní myšlenkou chladné zbraně je umocnit schopnosti jejího uživatele a poskytnou mu větší efektivitu, při vykonávání dané útočné činnosti.

Rozdělení chladných zbraní[editovat | editovat zdroj]

Díky obrovskému množství předmětů, které lze definovat jako chladnou zbraň, lze rozdělit tyto předměty mezi 4 základní kategorie. Jednotlivé kategorie jsou definovány primárním účelem daných zbraní.

  • 1. Bodné zbraně
  • 2. Sečné zbraně
  • 3. Drtivé (tupé) zbraně
  • 4. Vrhací zbraně

Bodné zbraně[editovat | editovat zdroj]

Definice zbraně s názvem bodné je určená již jejím názvem. Tento druh zbraně vychází ze svého prapředka a tím je pěstní klín, upevněný na dlouhé násadě z větve, díky čemuž vznikne kopí. Původním účelem bodných zbraní bylo usnadnění lovu, jak ve vodě tak na souši. Později se tento druh zbraně zdokonalil s vývojem lidské zručnosti a lepším materiálům na zbraně, které se stali základními pilíři všech armád.

Nejznámějšími zástupci této kategorie jsou kopí, bodné dýky a rapíry, které využívají veškerý potenciál zbraně k bodnému zásahu a umocňují tak schopnosti jejího uživatele.

Sečné zbraně[editovat | editovat zdroj]

Sečné zbraně jsou zbraněmi, které svůj vývoj odstartovali s prvními kovovými nástroji. Jedná se o kategorii zbraní, která pro svou efektivitu využívá ostrého ostří, díky kterému dochází ke snazšímu fyzickému poškození. Zbraně sečné tak tak představují velký pokrok lidské společnosti ve vývoji řemeslné zručnosti, znalosti materiálů a konstrukci zbraní jako takových. Původní sečné zbraně byli vyráběné z mědi, později z bronzu a na konec ze železa a oceli. Původním tvarem těchto zbraní byla jednoduchá rovná čepel s vybroušeným ostřím, které bylo efektivnější než dosud užívané zbraně bodné nebo drtivé. Hlavní výhodou tohoto typu zbraně byla jejich hmotnost, efektivita a snadná ovladatelnost. S postupem času se však tvar vyvíjel a díky chápání základních principů užívání tohoto typu zbraní, se tak čepele začali profilovat do prohnutého tvaru, čímž se zvyšovala efektivita při sekání, ale na úkor její efektivity bodání. Došlo tak k úplnému rozdělení zbraní na bodné a sečné.

Nejznámějšími zástupci této kategorie zbraní jsou šavle nebo katany a z kategorie zbraní delších pak sekery, sudlice nebo kůsy.

Drtivé (tupé) zbraně[editovat | editovat zdroj]

Zbraně drtivé (tupé) jsou zbraněmi, které nedisponují ani ostřím nebo ostrým hrotem, jelikož jejich síla tkví ve vysoké hmotnosti. Zbraněmi drtivými lze nazvat veškeré předměty, které umocňují sílu dopadu úderu daného jedince na daný cíl. Předchůdcem tohoto typu zbraní, bude tak nejstarší varianta zbraně vůbec a to jednoduchý dřevěný kyj, který začali užívat již naši prapředci. S vývojem obranyschopnosti zbrojí, bylo zapotřebí i vývoje zbraní, určených k jejich překonání. Největší rozmach drtivých zbraní lze zařadit do středověkého období, kde se projevili jako velmi efektivní, proti masivně obrněným rytířům a obrněncům tehdejší doby. Zbraně sečné vyžadovali obrovskou zdatnost a um k překonání takto vyspělé zbroje, avšak zbraně drtivé nevyžadují tolik technické zdatnosti, k poškození zbroje a poražení soupeře.

Mezi jedny z nejznámějších drtivých zbraní patří kyje, cepy, řemdihy, válečná kladiva a palcáty.

Vrhací zbraně[editovat | editovat zdroj]

Vrhací zbraně jsou zbraněmi na pomyslné hraně zbraní chladných. Účelem tohoto typu zbraní je tak zasažení cíle na delší vzdálenost, ale pouze za pomoci síly jednotlivce samotného. Do této kategorie tak nemohou spadat kuše, luky a zbraně palné, které za pomoci složitějšího mechanismu, než pouhého přenosu síly člověka, vypouští projektily. Vrhací zbraně zastupují rozličné tvary a velikosti, od nejdrobnějších jako jsou vrhací hvězdice, až po ty největší jakými jsou harpuny a oštěpy. Dnešní vrhací zbraně jsou konstruovány pro maximální efektivitu a odolnost pro vrhací účely.

Nejznámějšími zástupci tak budou kopí, shurikeny, nebo vrhací nože.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zbraň jako umělecké dílo. Se zaměřením na problematiku identity konkrétních zbraní a pojetí zbraně jako atributu, Tomáš Schartel, 2012

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]