Charlemagne (1895)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charlemagne na kotvě
Charlemagne na kotvě
Základní údaje
Vlajka
Typbitevní loď
TřídaCharlemagne
Jméno podleKarel Veliký
Zahájení stavby2. srpna 1894
Spuštěna na vodu17. října 1895
Uvedena do služby15. září 1897
Osudsešrotována 1923
Takticko-technická data
Výtlak11 287 tun
Délka117,5 m
Šířka20,5 m
Ponor8,4 m
Pohon20 kotlů typu Belleville
3 čtyřválcové vertikální parní stroje s trojnásobnou expanzí
3 hřídele
14 500 hp (10 700 kW)
Palivouhlí
Rychlost18 uzlů (33 km/h)
Dosah3 650 námořních mil (6 760 km) rychlostí 10 uzlů (19 km/h)
Posádka727
Pancířboky 400 mm
paluba 90 mm
věže 320 mm
Výzbroj4× 305 mm (2×II)
10× 139 mm (10×I)
8× 100 mm (8×I)
20× 47 mm (20×I)
2× 65 mm
2× 37 mm
torpédomet

Charlemagne byl predreadnought postavený pro Francouzské námořnictvo v roce 1895. Loď dala současně jméno celé třídě. Většinu své kariéry strávila ve Středomořské eskadře (Escadre de la Méditerranée). Dvakrát se zúčastnila okupace přístavu Mytiléna na ostrově Lesbos, který byl tehdy součástí Osmanské říše: jednou jako součást francouzské expedice a podruhé v rámci mezinárodního uskupení.

Po vypuknutí první světové války v srpnu 1914 doprovázela po dva měsíce spojenecké konvoje. V listopadu 1914 byla přeložena k hlídkování u Dardanel za účelem ochrany proti výpadu německého bitevního křižníku SMS Goeben do Středomoří. V roce 1915 se připojila k britským lodím, bombardujícím turecká opevnění pod velením francouzského kontradmirála Émile Paula Guéprattea. Později téhož roku byla přidělena do eskadry, která měla zabránit Řekům v narušení vylodění spojenců v Soluni. Charlemagne pak byla umístěna do rezervy a odzbrojena na konci roku 1917. V roce 1920 byla vyřazena a 1923 prodána do šrotu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku French_battleship_Charlemagne na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]