Caroline Campbellová, vévodkyně z Argyllu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Caroline Campbellová
Vévodkyně z Argyllu
Portrét
Vévodkyně a její syn Henry od Johna Hoppnera
Úplné jménoLady Caroline Elizabeth Villiersová
Narození16. prosince 1774
Úmrtí6. června 1835 (ve věku 60 let)
Dumbarton, SkotskoSkotsko Skotsko
ManželéHenry Paget, 1. markýz z Anglesey (sňatek 1795; rozvod 1810)​
George Campbell, 6. vévoda z Argyllu (sňatek 1810)​
PotomciCaroline Gordonová-Lennoxová, vévodkyně z Richmondu
Henry Paget, 2. markýz z Anglesey
Jane Conynghamová, markýza Conynghamová
Georgiana Croftonová, baronka Croftonová
Augusta Templemoreová, baronka Templemoreová
Lord William Paget
Agnes Byngová, hraběnka ze Staffordu
Lord Arthur Paget
OtecGeorge Villiers, 4. hrabě z Jersey
MatkaFrances Twysdenová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Caroline Campbellová, vévodkyně z Argyllu (16. prosince 177416. června 1835, Dumbarton), dříve lady Caroline Elizabeth Villiersová a Caroline Pagetová, lady Pagetová, byla až do rozvodu v roce 1810 manželkou Henryho Pageta, budoucího markýze z Anglesey, a následně manželkou George Campbella, 6. vévody z Argyllu, přítele jejího prvního manžela.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou George Villierse, 4. hraběte z Jersey, a jeho manželky Frances. Provdala se 5. července 1795 v Londýně za lorda Pageta, který byl v té době poslancem za Carnarvon.[2] Byl synem hraběte z Uxbridge. Její matka byla jednou z milenek krále Jiřího IV.

Měli osm dětí:

Portrét Caroline se synem Henrym od Johna Hoppnera je uložen v jejím domě Plas Newydd a nyní je v péči National Trust.[3]

V roce 1810, před Pagetovým povýšením do šlechtického stavu, se pár rozvedl v důsledku jeho románku s lady Charlotte Wellesleyovou, jejíž manžel Henry Wellesley, 1. baron Cowley, byl bratrem vévody z Wellingtonu.[4] Charlottin bratr Henry Cadogan vyzval Pageta na souboj, ale ani jeden nebyl zraněn.[5]

Caroline poté požádala u skotských soudů o rozvod. Pár se rozvedl v listopadu 1810.[6] Její druhá svatba s vévodou z Argyllu se konala v Canongate v Edinburghu jen o tři týdny později. Bylo to jediné vévodovo manželství a nevzešly z něj žádné děti. Údajně řekla vévodkyně Pagetovu bratrovi, že nikdy předtím nepoznala „takovou míru blaženosti“.[7]

Vévodkyně zemřela v Dumbartonu ve Skotsku ve věku 60 let a byla pohřbena na hřbitově Kensal Green v Londýně.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caroline Campbell, Duchess of Argyll na anglické Wikipedii.

  1. CAMPBELL, George William, Mq. of Lorne (1768-1839), of Inveraray Castle, Argyll. | History of Parliament Online. www.historyofparliamentonline.org [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  2. SMITH, Henry Stooks. The parliaments of England, from 1715 to 1847. [s.l.]: Chichester, Political Reference Publications 798 s. Dostupné online. ISBN 978-0-900178-13-9. 
  3. Lady Caroline Villiers (1774–1835), Lady Paget, Later Duchess of Argyll, with Her Eldest Son Henry (1797–1869), Later 2nd Marquess of Anglesey | Art UK. artuk.org [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. DEVINE, Darren. How Heny Paget's bravery in the Battle of Waterloo earned him a marquess title. WalesOnline [online]. 2015-06-29 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ANGLESEY, The Marquess of. One Leg: The Life and Letters of Henry Wiliiam Paget, First Marquess of Anglesey, K.G. 1768–1854. [s.l.]: Pen and Sword 378 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4738-1689-3. S. 101. (anglicky) Google-Books-ID: XN6XAwAAQBAJ. 
  6. JEFFERS, Regina. Regency Scandal Most Sensational [online]. 2013-04-01 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MUIR, Rory. Wellington: The Path to Victory 1769-1814. [s.l.]: Yale University Press 745 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-18665-9. S. 291–. (anglicky) Google-Books-ID: tc4_AQAAQBAJ. 
  8. Burial records, cremation records, grave maps, genealogy and ancestry at Deceased Online. www.deceasedonline.com [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.