Carlo De Franceschi
| Carlo De Franceschi | |
|---|---|
 Carlo De Franceschi | |
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Poslanec Istrijského zemského sněmu (???) | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | italští liberálové |
| Narození | 17. října 1809 Moncalvo di Pisino  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. ledna 1893 (ve věku 83 let) Moncalvo di Pisino  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Univerzita Štýrský Hradec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Carlo De Franceschi, též Karl Defranceschi (17. října 1809 Moncalvo di Pisino[1] – 8. ledna 1893 Moncalvo di Pisino[1]), byl rakouský publicista, historik a politik italské národnosti z Istrie, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1809 v Moncalvo di Pisino (dnes Gologorica). Pocházel z rodiny drobných statkářů. Vystudoval gymnázium v Koperu a pak studoval práva na Univerzitě ve Štýrském Hradci. Po návratu ze studií se připojil ke skupině mladých italských liberálů, kteří potají vydávali list Giornale critico politico s výrazně protirakouskou orientací. Nastoupil do právních služeb. Kvůli svým názorům byl sledován policií.[1] Roku 1849 se uvádí jako Karl Defranceschi, c. k. radní protokolista ve Rovinji.[2][3]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Veřejně odmítl připojení Istrie k zamýšlenému celoněmeckému státu a namísto toho podporoval italské národní sjednocení. Jeho článek Per l’italianità dell’Istria, otištěný ve Vídni a pak i v Terstu, se stal manifestem italského autonomismu.[1] Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Pazin. Tehdy se uváděl coby radní protokolista.[4] Řadil se ke sněmovní levici.[5]
Po porážce revoluce čelil pronásledování. V roce 1854 byl propuštěn ze státní služby jako známý apoštol Mazziniho. Přestěhoval se do Rijeky. Do Istrie se vrátil roku 1861 a podílel se na Istrijském zemském sněmu v Poreči, který jasně odmítl užší státoprávní vazbu Istrie na Vídeň (tzv. Dieta del Nessuno). Studoval dějiny a etnografii Istrie. Publikoval články v Osservatore Triestino (v letech 1843–1848) v týdeníku Istria (1846–1852) a v ročence Istrijské zemědělské společnosti Statistica Agraria dell'Istria (od roku 1867). V roce 1879 se stal čestným tajemníkem zemské vlády Istrie. Zemřel ve svém rodném domě v Moncalvo di Pisino v lednu 1893.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Carlo De Franceschi [online]. istrianet.org [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 36. (německy)
- ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 79. (německy)
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- Absolventi Univerzity Štýrský Hradec
- Rakouští právníci
- Italští právníci
- Italští politici
- Rakouští úředníci
- Italští novináři
- Italští historikové
- Poslanci Říšského sněmu (Rakouské císařství)
- Poslanci istrijského zemského sněmu
- Politici Rakouského císařství italské národnosti
- Narození v roce 1809
- Narození 17. října
- Úmrtí v roce 1893
- Úmrtí 8. ledna
- Historikové 19. století