Bushmaster (obrněný transportér)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bushmaster Protected Mobility Vehicle
Nizozemské vozidlo Bushmaster
Nizozemské vozidlo Bushmaster
Typ vozidlalehké obrněné vozidlo
Země původuAustrálieAustrálie Austrálie
Historie
VýrobceThales Australia (dříve ADI)
Období výrobyod 1997
Vyrobeno kusů1 072
Ve službě1997–dosud
Základní charakteristika
Posádka1 + 8
Délka7,02 m (celková)
Šířka2,5 m
Výška2,65 m
Hmotnost14 t
Pohon a pohyb
Motordiesel Caterpillar 3126 ATAAC
Max. rychlost100 km/h
Dojezd800 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bushmaster Protected Mobility Vehicle je australské lehké obrněné vozidlo se znakem náprav 4x4 vyráběné společností Thales Australia (dříve ADI). Vozidlo je vyráběno v několika variantách. Bojově bylo poprvé nasazeno v roce 2005 v Iráku a Afghánistánu. Jeho hlavním uživatelem je Australská armáda. Zakoupily jej i ozbrojené síly dalších zemí.[1]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Australské vozidlo Bushmaster

Vozidlo vyvinula australská státní společnost ADI (později Thales Australia). Sériová výroba probíhá v zařízení ve městě Bendigo ve státě Victoria. V roce 2002 bylo objednáno prvních 300 vozidel v šesti verzích (obrněný transportér, ambulance, řízení palby, minomet, ženijní). Dodány byly v letech 2004–2008. V dalších letech byly objednány další výrobní série. V červnu 2013 australské ozbrojené síly převzaly 1000. vozidlo Bushmaster.[1] V roce 2008 výrobce dokončil vývoj užitkové verze Bushmasteru, která uveze až 4000 kg nákladu.[1]

V roce 2006 ADI uzavřela licenční dohodu s americkou společností Oshkosh Corporation, která derivát Bushmasteru neúspěšně nabízela námořní pěchotě v soutěži na vozidla MRAP. V roce 2010 bylo vozidlo rovněž neúspěšně nabízeno v Kanadě.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Australský Bushmaster poškozený v Afghánistánu

Vozidlo má zvýšenou odolnost proti minám, improvizovaným výbušným zařízením, minometným střepinám a ručním zbraním do ráže 7,62 mm. Přispívá k ní tvarování podlahy korby do tvaru V. Hmotnost naloženého vozidla dosahuje až patnáct tun. Kromě řidiče a velitele vozidlo pojme až sedm osob. Vpředu sedí řidič a v přepravním prostoru je osm sedaček. Řidič i výsadek z vozidla vidí neprůstřelnými okny. Posádka využívá komunikační systém Thales SOTAS M2. Hlavní výzbroj je umístěna v dálkově ovládané zbraňové stanici. Pohání jej šestiválcový diesel Caterpillar 3126 ATAAC o výkonu 300hp (224kW) s automatickou převodovkou Allison MD3070PT. Nejvyšší rychlost na silnici dosahuje 100 km/h. Cestovní rychlost je 90 km/h. Dosah je 800 km. Vozidlo Bushmaster je přepravitelné transportními letouny C-130 Hercules.[1]

Služba[editovat | editovat zdroj]

Australská armáda svá vozidla Bushmaster nasadila od dubna 2005 v Iráku a od září 2005 v Afghánistánu.[1] Po ruské invazi na Ukrajinu nasadily Ukrajinské pozemní síly vozidla Bushmaster dodaná Austrálií.[2]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

  • AustrálieAustrálie Austrálie
  • FidžiFidži Fidži
  • IndonésieIndonésie Indonésie
  • JamajkaJamajka Jamajka V prosinci 2013 objednáno dvanáct vozidel. Dodány do roku 2016.[1]
  • JaponskoJaponsko Japonsko V dubnu 2014 objednána čtyři vozidla. Dodána v březnu 2015.[1]
  • NizozemskoNizozemsko Nizozemsko V srpnu 2006 objednáno 25 vozidel pro nasazení v Afghánistánu. Po dalších objednávkách se jejich počet zvýšil až na 86.[1]
  • Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland V roce 2020 schválen nákup 43 vozidel. Dodávky začaly v roce 2023.[3]
  • UkrajinaUkrajina Ukrajina V letech 2022–2023 dodáno 120 vozidel.[2]
  • Spojené královstvíSpojené království Spojené království

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i Bushmaster Infantry Mobility Vehicle. Army-technology.com [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Ukraine to Receive 30 More Bushmasters From Australia. The DEfense Post [online]. 2023-07-13 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. New Zealand Army takes delivery of new Bushmaster protected vehicles. Asianmilitaryreview.com [online]. 2023-06-02 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]