Burrium
| Burrium | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°42′ s. š., 2°53′57″ z. d. |
| Stát |  Spojené království |
  Burrium | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Burrium byla starověká římská legionářská pevnost v Británii. Její pozůstatky dnes leží pod městečkem Usk v hrabství Monmouthshire v jihovýchodním Walesu.
Starověk[editovat | editovat zdroj]
Založení pevnosti[editovat | editovat zdroj]
Římané pevnost založili na ploše přesahující 19 hektarů okolo roku 55 n. l., pravděpodobně pro Dvacátou legii (Legio XX Valeria Victrix) a snad i další, pomocnou jednotku (auxilia) jízdy s 500 muži.[1]
Popis pevnosti[editovat | editovat zdroj]
Pevnost byla obehnána vnějším příkopem ve tvaru písmena V, valem z vykopané hlíny a drnů, na který navazovala palisáda. Po ní bylo možné chodit, pevnost měla dřevěné věže a na každé straně bránu.[1] Pevnost sahala od nynějšího kláštera až za věznici. Byla tam legie s pěti tisíci mužů v době, kdy řeka Usk pravděpodobně tvořila hranici Římské říše.[2]
Dvacátá legie[editovat | editovat zdroj]
Legie XX Valeria Victrix získala tento název pravděpodobně v době, kdy jí v provincii Ilýrie velel guvernér Marcus Valerius Messalla Messallinus, známý též jako římský senátor a konzul. „Valeria" je odvozeno od jména velitelovy rodiny, „Victrix" („vítězná") odkazuje na dosažená vítězství.[3] V roce 65 n. l. nepochybně byla v pevnosti legie XX Valeria Victrix, ale doklady o tom, že pevnost vybudovali právě její legionáři, se zatím nenašly.[4] Pevnost sehrála klíčovou roli při porážce mocného kmene Silurů, který Římanům vytrvale kladl odpor.
Reorganizace[editovat | editovat zdroj]
V roce 66 (podle jiného zdroje 68[4]) však byla Dvacátá římská legie při reorganizaci přesunuta do římského města Viroconium Cornoviorum (ve Wroxeteru), aby nahradila legii zvanou „Legio XIV Gemina”, kterou z Británie stáhl císař Nero. Vznikla tím linie pevností směřující od Exeteru na severovýchod do Lincolnu a pevnost Burrium přestala být potřebná.[1] Na jihozápadě zůstávala legie zvaná Legio II Augusta. V té době ji z pevnosti Isca Dumnoniorum v Exeteru v hrabství Devon přesunuli do nové pevnosti nazvané Glevum v Gloucesteru v hrabství Gloucestershire (na jihozápadě Anglie, poblíž nynějších hranic Walesu).[4]
Nová pevnost[editovat | editovat zdroj]
Pevnost dále hájila nepočetná posádka do roku 74 nebo 75, kdy byla vybudována nová legionářská pevnost o zhruba 12 km níž po řece Usk v Caerleonu (u města Newport); toto místo bylo méně náchylné k záplavám a snáze tam šlo zajistit zásobování z moře. Ani pak nebylo Burrium Římany zcela opuštěno, postavili tam malou pomocnou pevnost, která však do 2. století nevydržela. Z pevnosti se nedochovalo nic.[1]
Civilní osada[editovat | editovat zdroj]
V místě křížení hlavních ulic pevnosti vyrostla civilní osada vicus, v níž pravděpodobně žili i vojenští veteráni. Nadále se využívaly staré vojenské silnice.[2] Osada prosperovala do 4. století[4], ale v město se zřejmě nerozrostla, třebaže v ní pravděpodobně stálo mansio (z latinského výrazu pro „bydliště", „setrvání", „stanoviště"[5]), jedno z ubytovacích zařízení na římské silnici, které ústřední vláda udržovala pro úředníky na služebních cestách.
Novověk[editovat | editovat zdroj]
První, kdo dal Římany do souvislosti s dějinami města Usk, byl William Camden (1551-1623), který poznal, že pevnost Burrium stála právě zde.[1] K prvním nálezům zbytků starověké pevnosti došlo ve 40. letech 19. století, když se v Usku stavěla věznice.
Vykopávky ve 20. století[editovat | editovat zdroj]
V 70. letech začaly první oficiální vykopávky, ale ty pozdější, rozsáhlejší, které probíhaly v 60. a 70. letech století dvacátého, vytvořily základ pro mnohem přesnější představu o podobě vojenské pevnosti a vývoji zdejšího osídlení.[2] Mimo jiné tam byly odhaleny dva sklady potravin nezbytných pro zásobování početného vojska, dílny a část obytného domu, vše ze dřeva.[1]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kmeny ve Walesu v době římské invaze. Moderní hranice Walesu zakreslena pro snazší orientaci -
Řeka Usk, svého času hranice Římské říše
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Burrium na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Roman fortress discovered underneath town centre. National Museum Wales [online]. [cit. 2019-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c https://coflein.gov.uk/en/site/search/result?FREETEXT=Burrium&SEARCH_MODE=SIMPLE_SEARCH&SEARCH_TYPE=ALL
- ↑ https://www.securitymagazin.cz/historie/jak-ziskaly-sva-jmena-slavne-rimske-legie-1404056956.html
- ↑ a b c d WHITE, Kevan. BURRIVM. http://roman-britain.co.uk/ [online]. 2018-10-01 [cit. 2019-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-10. (anglicky)
- ↑ http://latinsky-slovnik.latinsky.cz/latinsko-cesky/
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Report on the Excavations at Usk 1965-1976: The Fortress Excavations 1968-71 by W. H. Manning. University of Wales Press (1981).(anglicky)
- Report on the Excavations at Usk 1965-1976: The Fortress Excavations 1972-74 and Minor Excavations on the Fortress and Flavian Fort by W. H. Manning. University of Wales Press (1989).(anglicky)