Přeskočit na obsah

Brousse tigrée

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Letecký pohled na náhorní plošinu s tygřím keřem v Nigeru. Vegetace je tmavá, zatímco světlejší prvky představují holou půdu. Vzdálenost mezi po sobě jdoucími pásy vegetace se pohybuje mezi 60 a 120 metry.

Brousse tigrée (v angličtině jako Tiger bush) je francouzské označení pro členité rostlinné společenstvo a půdu tvořenou střídajícími se pásy stromů, keřů a trav oddělenými holou půdou nebo nízkým bylinným porostem. Tyto pásy jsou rovnoběžné s vrstevnicemi stejné nadmořské výšky. Obrazce tvořené tímto uspořádáním se vyskytují na nízkých svazích v suchých a polosuchých oblastech a na okrajích tropických pouští. Příklady můžeme pozorovat v Austrálii, sahelské západní Africe a Severní Americe.[1][2]

Střídavý vzorec je výsledkem vzájemného působení hydrologických, ekologických a erozních jevů. V oblastech, kde se vyskytuje tygří buš, je růst rostlin omezen vodou - nedostatek srážek brání vegetaci pokrýt celou krajinu. Místo toho se stromy a keře mohou prosadit buď pomocí laterálního čerpání zásob půdní vláhy, nebo vysíláním kořenů do větších hloubek, kde je půda vlhčí. Díky kombinaci rostlinné podestýlky, kořenových makropórů a zvýšené hrubosti povrchu se zlepšuje infiltrace do půdy v okolí základny těchto rostlin. Povrchový odtok přicházející k těmto rostlinám se tak pravděpodobně stane splaveninou a infiltruje se do půdy.

Naopak plochy mezi těmito většími rostlinami obsahují větší podíl holé půdy a bylinných rostlin. Jak holá půda se svým hladším povrchem a půdní krustou, tak bylinné rostliny s menším počtem makropórů brání infiltraci. To způsobuje, že většina srážek, které spadnou v oblastech mezi korunami stromů, stéká po svahu a infiltruje se pod většími rostlinami. Větší rostliny tak vlastně sbírají srážky z půdy bezprostředně na svahu.[3]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brousse tigrée na francouzské Wikipedii.

  1. DEBLAUWE, Vincent; BARBIER, Nicolas; COUTERON, Pierre. The global biogeography of semi-arid periodic vegetation patterns [online]. Volume 17, Issue 6. vyd. Global Ecol Biogeogr, 2008-10-15 [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. VALENTIN, Christian. Encyclopedia of Geomorphology [online]. Příprava vydání Andrew S. Goudie. 2004 [cit. 2022-07-20]. (Volume 1, A-I). S. 102–103. Dostupné online. 
  3. TONGWAY, David J.; LUDWIG, John A. Theories on the origins, maintenance, dynamics, and functioning of banded landscapes [online]. ECOLSTUD, 2001 [cit. 2022-07-20]. (Volume 149). Kapitola Banded vegetation patterning in arid and semiarid environments, s. 20–31. Dostupné online.