Brněnský jazykový ostrov
Brněnský jazykový ostrov je označení stavu, kdy bylo město Brno osídleno silnou německou menšinou, a to od středověku až do vysídlení Němců z Československa po II. světové válce.
Například v roce 1930 mělo Velké Brno celkem 265 tisíc obyvatel, z toho bylo 200 tisíc Čechů (75 %) a 52 tisíc Němců (20 %). Vnitřní Brno pak mělo 146 tisíc obyvatel, z toho 95 tisíc Čechů (65 %) a 42 tisíc Němců (29 %).[zdroj?]
Historie
Němečtí osadníci se začali usazovat v českých zemích v době vlády Václava I. a i v Brně, které bylo tehdy jedním z center přemyslovské moci na Moravě, se začali usazovat kolonisté především ze Švábska a jihu Německa obecně. Do Brna přinesli své zvyky, ale i například německé švábské právo, které později vytvořilo brněnské městské právo, které bylo pokládáno za jeden z nejlepších systémů městského práva v našich zemích a bylo uznáváno i ve svém inspirativním rodišti - jihu Německa, kde leží původ v tzv. Švábském zrcadle. Mimo to přinesli němečtí osadníci i řemeslné postupy a moderní poznatky z vyspělejších zemí na západ od českých zemí. Také díky nim bylo Brno i době husitských válek věrné katolicismu a císaři Zikmundovi.
Silná německá menšina se dokázala s českým živlem sžít a až na výjimky (např. potyčky při příležitosti Volkstagu v roce 1905, kdy zasahovalo i vojsko a byl zabit jeden český dělník) do vyhlášení ČSR v roce 1918 nebylo soužití Čechů a Němců problematické. Ale poválečná radikalizace a nástup Adolfa Hitlera k moci přivedl i brněnské Němce do tábora nacistů. Na konci druhé světové války, kdy bylo jasné, že Němci budou z Československa odsunuti, začalo v květnu 1945 stěhování brněnských Němců do Rakouska a je známo jako Brněnský pochod smrti. Tím bylo město etnicky vyčištěno, ale ztratilo jednu ze svých tváří, které jej formovaly po stovky let a byly i ku prospěchu věci.
Odkaz
Z řad brněnských Němců vzešla nejedna osobnost světového jména. Za všechny je znám geniální matematik Kurt Gödel. Z Brna také pocházelo velké množství německých podnikatelů. I když byli Němci na konci války chápáni velmi negativně, tak na architektuře města Brna a pro jeho nejen stavební, ale i kulturní vývoj, byli velmi důležittou součástí.
Literatura
- Jaroslav Budínský: Morava za války, Moravský legionář v Brně, 1936
- Hynek Bulín: Jiskry a plameny, Brno, náklad vlastní, 1930
- Silvestr Nováček: Vystěhování Němců z Brna, OREGO, 1996