Breuhahnovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čerstvě sklizená jablka odrůdy 'Breuhahnovo'

Breuhahnovo (Malus domestica 'Breuhahnovo') je ovocný strom, kultivar druhu jabloně domácí z čeledi růžovitých. Řadí se mezi zimní odrůdy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Německa, z Výzkumného ústavu v Geisenheimu. Jde o semenáč odrůdy 'Halberstadtské panenské' vypěstovaný v roce 1895. Do kultury bylo zavedeno v roce 1934.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rozšířilo se zejména v Německu a ve Švýcarsku. V Československu se pěstovalo ve velkovýsadbách zejména v 50. a 60. letech.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

'Geheimrat Breuhahn', 'Breuhahn'

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Růst[editovat | editovat zdroj]

Roste zpočátku středně silně, později slabě až velmi slabě. Špatně obrůstá krátkým plodonosným obrostem, který rychle stárne. Vzhledem k tomu, že koruny se zahušťují, vyžaduje pravidelný zmlazovací a prosvětlovací řez. Pro pěstování je nejvhodnějším tvarem volný zákrsek. Není vhodné do stěn. Hodí se pro přeroubování.[1]

Plodnost a zralost[editovat | editovat zdroj]

Plodí brzy, zpočátku dosti pravidelně, později trochu střídavě, hojně až velmi hojně. Plody jsou nasazeny ve shlucích a je nutno je probírat, aby se dosáhlo jejich dostatečné velikosti. Sklízí se počátkem října, plody vydrží až do dubna, slabě vadnou, nemoučnatí.

Plod[editovat | editovat zdroj]

Plody jsou kuželovité až vejčité, mírně nesouměrné, střední až menší. Slupka je hladká, lesklá, mírně mastná, s nenápadnými světlými lenticelami. Barva slupky je světle zelená, později žlutá s výrazným rozmytým červeným líčkem. Dužnina je zlatožlutá až do oranžova, křehká, sladká, aromatická. Chuť bývá hodnocena jako dobrá až velmi dobrá. [1]

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Ke strupovitosti je celkem odolné, ale padlím trpí silně. Proti mrazu je dostatečně odolné, ale po velkých úrodách mohou namrzat nedostatečně vyzrálé letorosty.

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Velkým kladem odrůdy je chuťová kvalita, vzhled a dlouhá skladovatelnost plodů. Hlavním nedostatkem jsou nároky na důkladnou probírku plodů během léta. Tento problém byl hlavním důvodem, proč se od odrůdy záhy upustilo ve velkovýsadbách.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DVOŘÁK, Antonín; VONDRÁČEK, Jiří; KOHOUT, Karel; BLAŽEK, Jan. Jablka. Praha: Akademia, 1976. 592 s. (Ovocnická edice). S. 235–238. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]