Bejtar (pevnost)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bejtar (hebrejsky ביתר‎‎, také přepisováno Betar), starověké pevnostní město, jež jako poslední vzdorovalo Římanům za povstání Bar Kochby. Jeho zbytky jsou identifikovány v Chirbet al-Jehúd uvnitř současné palestinské obce Battir, 7 km jihozápadně od Jeruzaléma.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z vykopávek vyplývá, že místo bylo osídleno od doby železné do doby římské. Město je zmíněno v Babylónském talmudu, traktátu Gitin 57ab. Na jaře r. 135 se město stalo posledním útočištěm Bar Kochby a jeho vojska. Římané je obklíčili a v létě 135 dobyli, podle židovské tradice dne 9. avu. Místo bylo opuštěno až do doby osmanské.

Archeologie[editovat | editovat zdroj]

Ze starověkého Bejtaru se dochovaly stopy hradeb, stopy po římských vojenských táborech a po obléhacím náspu. Zachovala se vodní nádrž dlouhá 65 m, zásobená vydatným pramenem (lokalita Ejn al-Balad, též Ein Al Balad) a poblíž římský nápis z doby obléhání, zmiňující 5. a 11. legii.
Pramen se stal důvodem, proč byla v Bejtaru v roce 1892 postavena železniční stanice. O tuto železnici byly vedeny těžké boje za války za nezávislost.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Shimon Gibson (2006), Bethar