Bednářství
Bednářství je středověké řemeslo. Bednáři (německy Weissbinder, Fassbinder) vyráběli schránky a nádoby, které sloužily k běžnému provozu nebo ukládání zásob v městských domácnostech a vesnických usedlostech. Výrobky bednářů (vědra a vědérka) byly mezi archeologickými nálezy na pozdějším území západních Slovanů v mladším římském období.
Řemeslo se postupně rozdělilo na bednářství a bečvářství. Bednáři vyráběli běžné dřevěné nádobí: štoudve, střezy, vany, štandlíky a škopky z „měkkého“ bílého dřeva, obruče používali březové, lískové, habrové, a z divokého ořechu. Bečváři (německy) bečvy, sudy a kádě ze sudoviny – „tvrdého“ černého dubového dřeva, obruče používali kovové, zejména železné. V polovině 19. století řemeslo opět splynulo v bednářství. V Německu existovalo dělení do dvanácti oborů.
Podle tohoto řemesla jsou také odvozena česká příjmení Bednář a Bečvář.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANOTKA, Miroslav; LINHART, Karel. Řemesla našich předků. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1987. 208 s. 25-105-87. S. 141–145.
- BENEŠ, Antonín. Nauka o bednářství: učebnice pro odborné a theoretické vzdělávání bednářů se zvláštním zřetelem ku praksi. Praha: Antonín Beneš, 1906. online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bednář na Wikimedia Commons - Bednář – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2012-06-24 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
