Bedřich Pingitzer
Bedřich Pingitzer | |
---|---|
Bedřich Pingitzer vystupující na multižánrovém festivalu Letňák v kině v Českém Krumlově | |
Základní informace | |
Narození | 4. října 1956 (68 let) Český Krumlov |
Povolání | podnikatel a spisovatel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bedřich Pingitzer (* 4. října 1956, Český Krumlov) je podnikatel, hudební producent[1], hudebník[2], skladatel, spisovatel[3] a představitel české alternativní undergroundové kultury. Jeho strýc emigroval v roce 1948. Rodina byla přesídlena na sever, když byli Bedřichovi tři roky, a jeho otec byl nucen pracovat jako kopáč kanálů. V mládí se Bedřich věnoval atletice, orientačnímu a naučil se hrát na kytaru. Brzy se oženil a během služby v armádě už měl dva syny. Po vojně uvažoval o emigraci, ale nakonec se rozhodl zůstat kvůli rodině. Po rozvodu se vrátil do Českého Krumlova. Během svého života na severu i jihu Čech se setkával s lidmi z undergroundové scény. Po sametové revoluci začal podnikat v roce 1995 založil Rádio Krumlov.[4] V současné době vede v Českém Krumlově Club Museum Czech underground.
Život
[editovat | editovat zdroj]Do tří let bydlel v Českém Krumlově, poté se přestěhovali do Sokolova. V páté třídě se díky svému nadání začal věnovat atletice, a v šesté třídě navštěvoval sportovní školu. Nebylo mu dovoleno zúčastnit se mistrovství světa ve Finsku, protože se zamiloval do trenérovy dcery.
Poté nastoupil na střední zemědělskou školu v Chebu, kde si našel přátele – Jana Hrice, Jaroslava Skalického a Petra Kašpara. Spolu s nimi založil poetický klub Kolovrátek, který pořádal výchovné programy pro školy v Chebu
Vojenskou službu strávil 390 dní a během této doby se mu narodili dva synové. Jeho tehdejší žena byla umělkyně. Po vojně se vrátil do svého rodného města a nastoupil ve Chvalšinách jako zootechnik. Později začal projektovat pozemky a zároveň stavěl dům.
V roce 1988, krátce poté, co Gorbačov opustil Československo, vyšla nová vyhláška, která Bedřichovi a jeho ženě Evě umožnila začít podnikat. Otevřeli svůj první podnik – Vodáckou baštu u Fíka.
Dne 5. července 1995 oficiálně otevřel Rádio Krumlov, kde ho přišla podpořit například Meryl Streep. Od té doby se Bedřich věnuje umění. Založil Pingi Klub, pronajímal si krumlovskou Jelenku a nakonec otevřel klub Underground, kde pravidelně hosté kapely z různých koutů světa. Hudbě se věnuje už od střední školy, kde hrál s kapelou. Dnes hraje se svými syny – Pingies a s ostatními členy jeho kapely Pingís orchestra.[5]
Kromě hudby se věnuje také grafice, typografii, návrhářství (je autorem skládacího nábytku, za který získal ocenění v Paříži), malbě a literatuře – psal pohádky pro děti.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Bedřich Pingitzer – Procházení skladeb. Supraphonline.cz [online]. [cit. 2024-10-06]. Dostupné online.
- ↑ GABAJOVÁ, Zuzana. Odpouštěj, ale nezapomínej. Pingie’s Orchestra připomněl okupaci v Boleticích. Českokrumlovský deník. 2023-08-20. Dostupné online [cit. 2024-10-06].
- ↑ Krumloš vypráví. 1. díl. knihobot.cz [online]. [cit. 2024-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Bedřich Pingitzer (1956). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Z.S, Jihočeský venkov. Jihočeský venkov. www.jihoceskyvenkov.cz [online]. [cit. 2024-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Bedřich Pingitzer. Příběhy našich sousedů [online]. [cit. 2024-10-06]. Dostupné online.