Batesonův–Dobzhanského–Mullerův model
Batesonův–Dobzhanského–Mullerův model[1] (někdy též jen Dobzhanského-Mullerův) je modelem evoluce genetické nekompatibility. Tato teorie byla poprvé popsána Williamem Batesonem v roce 1909,[2], a následně v roce 1934 zcela nezávisle Theodosiem Dobzhanským[3]. Později byla rozpracována Hermanem Mullerem[4].
Tento model se pokouší vysvětlit, jak se vytváří nekompatibilita mezi blízce příbuznými druhy v situaci, kdy ani jeden z druhů neprochází údolím adaptivní krajiny. Ve své nejjednodušší formě nám tento model ukazuje, že je třeba alespoň dvou změn v lokusu genu k vytvoření hybridní nekompatibility nebo alespoň k poklesu biologické zdatnosti potomků jedinců z dvou ancestrálně identických, avšak alopatrických populací. Tato teorie vychází z myšlenky, že by jedna alela nově vzešlá alela v jedné populaci neměla v druhé populaci způsobovat pokles biologické zdatnosti, máli tato druhá populace shodné genetické pozadí. K vytvoření nekompatibility musí ve druhé populaci vzniknout další alela, která bude s alelou přenesenou nekompatibilní.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bateson–Dobzhansky–Muller model na anglické Wikipedii.
- ↑ Dobzhansky, Bateson, and the genetics of speciation.
- ↑ BATESON, William. Heredity and variation in modern lights. Darwin and Modern Science. 1909, s. 85–81.
- ↑ DOBZHANSKY, Theodosius. Studies on Hybrid Sterility. I. Spermatogenesis in pure and hybrid Drosophila pseudoobscura. Zeitschrift für Zellforschung und mikroskopische Anatomie. 1934, s. 169–221. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-03-2012. Archivovaná kopie. resources.metapress.com [online]. [cit. 2016-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ MULLER, Herman J. Isolating mechanisms, evolution and temperature.. Biol. Symp.. 1942, roč. 6, čís. 811, s. 71–125. (anglicky)